Obojživelníci (Amphibia) jsou studenokrevní obratlovci, nejprimitivnější známí čtyřnožci. Jejich končetiny mají rozlišené zápěstí (zánártí) a jednotlivé prsty, což je odděluje od původního, rybě podobného předka. Věda, která obojživelníky zkoumá, se nazývá batrachologie. Od pokročilejších skupin čtyřnožců je odlišuje fakt, že ještě nejsou plně přizpůsobeni životu na souši: jejich vajíčka nemají ochranný obal, musejí být proto kladena do vody (nebo do podobně vlhkého prostředí), stejně tak ani rostoucí embryo si nevytváří obaly (obojživelníci proto patří do skupiny Anamnia). Vývoj probíhá přes larvu, která žije ve vodě a prodělává metamorfózu, během které se přemění v dospělého jedince. U některých obojživelníků se setkáváme s neotenií, kdy k metamorfóze nedochází a rozmnožuje se přímo larvální stadium. Všichni recentní obojživelníci jsou vázáni na sladkou (výjimečně brakickou) vodu.
Na tomto portálu si můžete číst vybrané články a zajímavosti ze světa obojživelníků, listovat kategoriemi i prohlédnout si seznam článků, které dosud nebyly založeny nebo by mohly být vylepšeny. Budeme rádi, pokud se pokusíte založit nový článek nebo vylepšit stávající a napomoci tak tomu, aby Wikipedie byla zase o kousek úplnější.
Japonečka (Buergeria) je nepočetný rod asijských žab z čeledilétavkovití (Rhacophoridae). Japonečky běžně žijí na zemi nebo ve vodě, zejména v horských tocích. Areál jejich rozšíření sahá od Tchaj-wanu přes souostroví Rjúkjú až do jižních regionů Japonska. Rozmnožování probíhá od brzkého jara do léta. Samci si v tuto dobu vydržují teritoria poblíž vodních toků, odkud se ozývají kvákáním. Vajíčka samice klade přímo do vody. Amplexus, typické rozmnožovací chování žab, je axilárního typu – samec se tedy během páření zafixuje za podpaží samice. Pulci žijí volně a jejich metamorfóza v dospělce trvá přibližně 56 dní. Více…
Velemlokovití (Cryptobranchidae) je nevelká čeleďobojživelníků, kteří jsou rozšířeni pouze v Severní Americe a ve střední Číně a Japonsku. Čeleď těchto dravých nočních živočichů tvoří pouhé dva rodyAndrias a Cryptobranchus, oba mají shodné české jméno „velemlok“. Někdy jsou nazývaní primitivními mloky.
Tato primitivně vyhlížející čeleď ocasatých vodních živočichů dostala vědecké jméno Cryptobranchidae, což ve starořečtině znamená „skrytá žábra“. Pojmenování vzniklo na základě mylného předpokladu, že nedostatek viditelných žaberních štěrbin znamená, že jejich žábra jsou skrytá. Ve skutečnosti však dospělci nepoužívají k dýchání žábra, ale z větší části plíce a pouze jako doplněk povrch kůže s hustou podpovrchovou kapilární síti. Více…
Leiopelma Archeyova (Leiopelma archeyi) je žába endemicky se vyskytující na Novém Zélandu, kde se jedná o nejmenší žabí druh. Tato žába, která není vázána vodu a vynechává stadium pulce, je jedním z celosvětově nejvíce ohrožených obojživelníků. Bývá popisována jako „živá fosilie“, je téměř k nerozeznání od zkamenělých pozůstatků žab, které žily před 150 miliony let. Patří tak k jedné z nejstarších linií obojživelníků na planetě. Je velmi nenápadná a jako samostatný druh byla popsána až v roce 1942 novozélandským zoologem Grahamem Turbottem (1914–2014).
Největší hrozbou pro všechny obojživelníky je nemoc chytridiomykóza, infekční onemocnění způsobené houbou (Batrachochytrium dendrobatidis). Tento a další druhy rodu Batrachochytrium ovlivnily mnoho populací obojživelníků po celém světě. Laboratorní a terénní studie leiopelmy Archeyovy však naznačují, že tato je vůči této nemoci poměrně odolná. Pravděpodobně touto nákazou již prošla v minulých létech, kdy její početní stavy poklesly o více než 80 %. V současné době jsou její počty sice stabilní, ale nízké (asi jen pět až dvacet tisíc jedinců) a je Mezinárodním svazem ochrany přírody (IUCN) zařazena mezi kriticky ohrožené taxony (CR). Více…
Mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) je středně velký ocasatý obojživelník a nejrozšířenější evropský zástupce čeledi mlokovitých. Žije v západní Asii, jihozápadní a zvláště v jižní a střední části Evropy. Obývá výhradně vlhké lesní lokality, louky nebo pole, mnohdy v blízkosti vodních toků, avšak mimo období kladení larev žije často daleko od vody. Preferuje listnaté nebo smíšené lesy v podhorských lokalitách do nadmořské výšky 1 200 m n. m, nejčastěji 200–600 m n. m.
Na svou obranu používá jed (směs toxinů, jejímiž hlavními složkami jsou samandarin, samandaron a samandaridin), který produkuje především v příušních žlázách v zadní části hlavy, a pak ve žlázách nacházejících se po stranách hřbetu a na ocase. Samandarin je nejúčinnější látkou mločího jedu, ale ani tak pro člověka není příliš nebezpečný. Pokud se však dostane např. do očí, způsobuje silné pálení. Menším živočichům, kteří se ho snaží napadnout, ale může způsobit silné svalové křeče a zvýšení krevního oběhu v celém těle, spojené s obtížnějším dýcháním; jed ve větším množství pak může takového živočicha i zabít. Díky této schopnosti nemá téměř žádného přirozeného nepřítele, největším nebezpečím je pro něj člověk. Více…
Zakladatelem portálu je OJJ, který ho i udržuje. V případě potřeby se na něj obraťte.
Portál vznikl 22. 12. 2015 a 3. prosince 2016 byl zařazen mezi dobré portály.
Z článků týkajících se obsahu portálu můžete na tento portál odkázat šablonou {{Portály|Obojživelníci}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}. V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, vizte návod.
Pokud založíte nový článek týkající se obojživelníků neváhejte ho přidat do nových článků.
