Temnospondyli
 TemnospondyliStratigrafický výskyt: Spodní karbon - spodní křída | |
 Zygosaurus, zástupce skupiny | |
| Vědecká klasifikace | |
|---|---|
| Říše |
živočichové (Animalia) |
| Kmen |
strunatci (Chordata) |
| Třída |
obojživelníci (Amphibia) |
| Podtřída |
Labyrinthodontia |
| Řád |
Temnospondyli Zittel, 1888 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Temnospondyli byla velmi rozšířená skupina primitivních pravěkých obojživelníků, žijících v období spodního karbonu až spodní křídy (asi před 350 až 100 miliony let) na území většiny dnešních kontinentů.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Dosahovali značného velikostního rozpětí, od malých forem zhruba velikosti mloka až po obří několik metrů dlouhé zástupce. Doba jejich rozkvětu spadá do přelomu prvohorní a druhohorní éry, v období jury a křídy již byli vytlačováni a postupně vymírali. Obvykle šlo o obojživelné formy, nalézáme však mezi nimi také plně vodní nebo naopak (téměř) plně suchozemské zástupce. Není jisté, zda vyhynuli zcela bez evolučních následovníků nebo byli předky některých dnešních vývojových linií.
Výzkum dobře zachovaných fosilií z lokality Mazon Creek ukázal, že tito živočichové měli nejspíš prsty zakončeny jakýmisi polštářkovitými útvary, které mohly mít senzorickou i ochrannou funkci.[1]
Zajímavé taxony[editovat | editovat zdroj]
Jedním z nejstarších nálezů této skupiny je část lebky jedince z Německa z období spodního karbonu.[2] Mezi největší a geologicky nejmladší temnospondyly patřil australský Koolasuchus, dosahující délky až 5 metrů. Stejně velký mohl být také Cyclotosaurus, spolu s menším metoposaurem známý i z polského naleziště v Krasiejowě. Vůbec největším zástupcem však mohl být obří Mastodonsaurus s lebkou o délce až kolem 125 cm. Z území České republiky jsou známé dobře zachované fosilie mladoprvohorních rodů, jako byl Branchiosaurus nebo Cochleosaurus.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Arjan Mann & Bryan M. Gee (2020). Lissamphibian-like toepads in an exceptionally preserved amphibamiform from Mazon Creek. Journal of Vertebrate Paleontology, Article: e1727490. doi: https://doi.org/10.1080/02724634.2019.1727490
- ↑ Ralf Werneburg, Florian Witzmann & Joerg W. Schneider (2019). The oldest known tetrapod (Temnospondyli) from Germany (Early Carboniferous, Viséan). PalZ. doi: https://doi.org/10.1007/s12542-018-00442-x
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Celeste Pérez-Ben, Ana María Báez & Rainer Schoch (2018). Morphological evolution of the skull roof in extinct temnospondyl amphibians mirrors conservative ontogenetic patterns. Paleorxiv preprint (https://paleorxiv.org/stj2y/)
- Celeste M. Pérez-Ben & Raúl O. Gómez (2018). Morphological integration and evolution of the skull roof in temnospondyl amphibians. Journal of Iberian Geology. doi: https://doi.org/10.1007/s41513-018-0088-9
- Rainer R. Schoch (2018). The putative lissamphibian stem-group: phylogeny and evolution of the dissorophoid temnospondyls. Journal of Paleontology. doi: https://doi.org/10.1017/jpa.2018.67
- Jun Liu (2018). Osteology of the large dissorophid temnospondyl Anakamacops petrolicus from the Guadalupian Dashankou Fauna of China. Journal of Vertebrate Paleontology e1513407. doi: https://doi.org/10.1080/02724634.2018.1513407
- Florian Witzmann & Marcello Ruta (2019). Evolutionary changes in the orbits and palatal openings of early tetrapods, with emphasis on temnospondyls. Earth and Environmental Science Transactions of The Royal Society of Edinburgh. doi: https://doi.org/10.1017/S1755691018000919
- Josep Fortuny & J.-Sébastien Steyer (2019). New insights into the evolution of temnospondyls. Iberian Geology. doi: https://doi.org/10.1007/s41513-019-00104-0
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Temnospondyli – Web Tree of Life project (anglicky)
- Temnospondyli – Web Palaeos (anglicky)
- Temnospondyli – Web Permian Tetrapods (anglicky)
- Článek o ornamentaci fosilních lebek a kostí temnospondylů (anglicky)
- Článek o rekordech temnospondylů (nejstarší, největší, nejznámější apod.) (anglicky)
- SOCHA, Vladimír. Poslední obojživelný mohykán. OSEL.cz [online]. 13. březen 2017. Dostupné online. (česky)