Přeskočit na obsah

Petrovice (okres Bruntál)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Petrovice
Petrovice ze silnice od Zlatých Hor
Petrovice ze silnice od Zlatých Hor
Znak obce PetroviceVlajka obce Petrovice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecMěsto Albrechtice
Obec s rozšířenou působnostíKrnov
(správní obvod)
OkresBruntál
KrajMoravskoslezský
Historická zeměMorava (respektive moravská enkláva ve Slezsku) + Slezsko
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel144 (2024)[1]
Rozloha11,07 km²[2]
Katastrální územíPetrovice ve Slezsku
Nadmořská výška470 m n. m.
PSČ793 84
Počet domů133 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduPetrovice 34
793 84 Janov u Krnova
starosta@petrovicebr.cz
StarostkaRadka Drgačová
Oficiální web: www.petrovicebr.cz
Petrovice
Petrovice
Další údaje
Kód obce551848
Kód části obce56987
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Petrovice (německy Petersdorf[4]) se nachází v okrese BruntálMoravskoslezském kraji. Žije zde 144[1] obyvatel. Celá zástavba obce, jakož i téměř celý její katastr leží na Moravě, respektive je součástí moravské enklávy Osoblažska, ale úzký pruh území podél její západní hranice patřil dříve ke Zlatým Horám a tak obec zasahuje i do Slezska. Zástavba obce těsně navazuje na zástavbu sousední obce Janov, s níž tvoří prakticky jednotný urbanistický sídelní celek.

Je-li třeba obec rozlišit, tradičně se používají názvy s přívlastky: Petrovice u Zlatých Hor[5][6] nebo vzácněji Petrovice u Krnova[7] či Petrovice u Janova.[8][9] Katastrální území obce však má název Petrovice ve Slezsku, přestože většina území obce včetně jejího jádra historicky patří k Moravě. Obec Janov, k níž Petrovice v letech 1961–1990 patřily a dodnes pod ni spadají poštou, má v názvu katastrálního území přívlastek „u Krnova“. Oficiálně byl název obce Petrovice od jejího vzniku vždy bez přívlastku.[10]

Obec Petrovice sousedí na severu s Polskem (gmina Głuchołazy), na východě s Janovem, na jihu s Městem Albrechticemi, na jihozápadě s Heřmanovicemi a na západě se Zlatými Horami. Od okresního města Bruntál je vzdálena 28 km a od krajského města Ostrava 75 km.

Geomorfologicky patří Petrovice k provincii Česká vysočina, subprovincii Krkonošsko-jesenické (Sudetské), oblasti Jesenické (Východosudetské) (geomorfologický celek Zlatohorská vrchovina, podcelek Hynčická hornatina na západě). Nejvyšších poloh dosahuje území obce na jižní hranici (Kutný vrch 869/866 m n. m., Solná hora 868/867 m n. m.), na západní hranici na Větrné (801 m n. m.) a na severu na svahu Biskupské kupy (891/890 m n. m.).

Území Petrovic patří do povodí Odry, resp. řeky Osoblahy, která na jihu území obce pramení pod názvem Petrovický potok, přijímá zde několik drobných prvních přítoků odtéká směrem na východ.

Území obce pokrývá z 17,5 % zemědělská půda (0,5 % orná půda, 15,5 % louky a pastviny), z 79 % les a z 3,5 % zastavěné a ostatní (např. průmyslové) plochy.

Jádro vsi je chráněno jako vesnická památková zóna.[11][12]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1267. Od roku 1961 do 23. listopadu 1990 byly Petrovice částí obce Janov.

Vývoj počtu obyvatel

[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel Petrovic podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[13]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1939 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 1327 1320 1301 1169 1024 806 749[p 1] 703 267 365 306 237 167 141[p 2]
  1. z toho: 10 Čechoslováků, 714 Němců; 728 řím. kat., 11 evang., 10 bez vyzn.
  2. z toho: 118 Čechů, Moravanů a Slezanů, 12 Slováků, 2 Němci, 1 Polák; 39 řím. kat., 1 čsl. hus., 85 bez vyzn.

V Petrovicích je evidováno 148 adres : 145 čísel popisných (trvalé objekty) a 3 čísla evidenční (dočasné či rekreační objekty).[14] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 130 domů, z toho 48 trvale obydlených.

Názvy existujících a zaniklých částí

[editovat | editovat zdroj]
  • Česky Petrovice, německy Petersdorf, polsky Pietrowice.
    • Česky Mariánské Zátiší, německy Marienruhe.
    • Česky Rudolfova Chata, německy Rudolfsheim.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]


Významní rodáci

[editovat | editovat zdroj]
  • Josef David (1827 – 1889), ř. k. kněz, ThDr., profesor pastorální teologie na teol. fak. v Olomouci, v škol. r. 1867/68, 1872/74 a 1878/79 trojnásobný děkan teolog f. v Olomouci. Zemřel a pochován v Olomouci.[16]
  • Josef Pfitzner (1901–1945), sudetoněmecký historiograf a nacistický politik
  • Erich Robert Sorge (1933–2002), německý církevní hudební skladatel
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 718. 
  5. Petrovice u Zlatých Hor, Turistický atlas
  6. https://www.esbirky.cz/predmet/30558371 Petrovice u Zlatých Hor na dobovém snímku], eSbírky.cz
  7. Římskokatolická farnost Petrovice u Krnova, Registr ekonomických subjektů
  8. Ubytování Petrovice u Janova, Střední Morava, Slezsko, SvětUbytování.cz
  9. Němečtí rodáci završí týden na Krnovsku v kostele sv. Rocha v Petrovicích, Diecéze ostravsko-opavská, 12. 9. 2014
  10. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011, Český statistický úřad
  11. Památkové rezervace a zóny Moravskoslezského kraje. verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz [online]. [cit. 2012-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-09-27. 
  12. Změna památkového zákona (2008). www.krnov.cz [online]. [cit. 2012-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-31. 
  13. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 708–709.  Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 58.  Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online.  Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1080–1081. 
  14. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-25. 
  15. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-04]. Identifikátor záznamu 1748516533 : Kostel svatého Rocha. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  16. Digitální archiv ZA v Opavě. digi.archives.cz [online]. [cit. 2022-05-16]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]