Noc dlouhých nožů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Noc dlouhých nožů
Kurt Daluege, šéf Ordnungspolizei; Heinrich Himmler, velitel SS a Ernst Röhm, velitel SA
Základní informace
Datum30. června – 2. července 1934
Trvání3 dny
StátNacistické Německo
Příčina
  • Hitlerova touha upevnit svou moc a srovnat staré účty
  • Znepokojení Reichswehru ohledně SA
  • Touha Ernsta Röhma a SA pokračovat v „nacionálně socialistické revoluci“ versus Hitlerova potřeba relativní sociální stability, aby bylo možné ekonomiku znovu zaměřit na vyzbrojování a německý lid se aklimatizoval na potřebu expanze a války
  • Hitlerova potřeba dostat Reichswehr pod svou kontrolu
Výsledek
  • Hitlerova nadřazenost potvrzena
  • Odstranění SA jako hrozby
  • Výrazné snížení opozice režimu
  • Posílení vztahu mezi Hitlerem a armádou
TypČistka
ÚčastníciSchutzstaffel
Statistika
ÚmrtíOficiálně 77; některé odhady se pohybují až kolem 1 000[1]

Noc dlouhých nožů je označení Hitlerem nařízené čistky v Německu, která probíhala od 30. června do 2. července 1934. Sami nacisté čistku označovali jako Röhmův puč (Röhm-Putsch) a v době plánování operace Kolibřík (Unternehmen Kolibri).

Průběh[editovat | editovat zdroj]

Hlavním cílem bylo eliminovat mocnou SA a jejího příliš ambiciózního vůdce Ernsta Röhma, který byl po zatčení bez soudu zastřelen 1. července.[2] Iniciátory čistky byli Himmler, Goebbels a Göring, Hitler vydal příkaz až po delším váhání. Povražděn byl zejména velitelský sbor SA a někteří významní konzervativci, jako byl bývalý kancléř Kurt von Schleicher a exministr obrany generál Ferdinand von Bredow.

Pověření nacisté, hlavně příslušníci SS, potom vraždili až do 2. července po celém území Třetí říše, především však v mnichovské věznici Stadelheim a v kasárnách berlínských SS v Lichterfelde. Jmenovitě je známo asi 90 obětí a předpokládá se, že celkový počet byl nejméně dvojnásobný.

Politický výsledek[editovat | editovat zdroj]

Nacistická propaganda akci odůvodňovala tím, že Ernst Röhm, velitel SA, připravoval puč, kterým by svrhl Hitlera. Proto také razila označení Röhmův puč. Hitler s Göringem však čistku připravovali již delší dobu a hlavním důvodem byly ideologické rozdíly mezi nimi a Röhmem jakož i napětí mezi SA a dalšími částmi NSDAP.

Armáda se 1. července připojila na Hitlerovu stranu, stejně tak učinil téhož dne president Hindenburg.[3] Zákonem z 3. července si Hitler nechal potvrdit legalitu akce a veřejně prohlásil, že se jednalo o nutný zásah proti zrádcům.[4]

Po noci dlouhých nožů ztratila SA politický význam a naopak SS se osamostatnila a získala důležitou roli. Veřejná vražda významných osobností také přispěla k zastrašení společnosti a upevnění Hitlerovy moci.

Inspirace v umění[editovat | editovat zdroj]

Noc dlouhých nožů tvoří historické pozadí filmu Luchina Viscontiho Soumrak bohů (La caduta degli dei, 1969).[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ CESAR, Jaroslav. Nacismus a třetí říše. Praha: Orbis, 1963. Dostupné online. Kapitola Revolta oddílů SA, "Noc dlouhých nožů", s. 135. Dostupné online po registraci. 
  2. ↑ Roehm byl zastřelen. S. 1. Polední list [online]. 2. 7. 1934. S. 1. Dostupné online. 
  3. ↑ MASSON, Philippe. Historie německé armády 1939-1945. Praha: Naše vojsko, 2001. Dostupné online. ISBN 80-206-0604-1. Kapitola Začátek, s. 28–29. Dostupné online po registraci. 
  4. ↑ KOSTLÁN, Antonín. Encyklopedie dějin Německa. Praha: Ivo Železný, 2001. Dostupné online. ISBN 80-237-3590-X. Kapitola Röhmův puč, s. 338. Dostupné online po registraci. 
  5. ↑ Soumrak bohů [online]. CsFD.cz [cit. 2023-07-13]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • GALLO, Max. Noc dlouhých nožů. Praha: Mladá fronta, 1986. 286 s. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Nacismus
Organizace
Historie
Ideologie a rasismus
Mimo Německo
Související
Druhá světová válka
Chronologie
Události
vedoucí k
2. světové
válce
1939
  • Invaze do Polska (1. 9. – 6. 10.): Bitva o Westerplatte (1.–7. 9.), Sovětská invaze do Polska (17. 9. – 6. 10.)
  • Bitva u ústí Rio de La Plata (13. 12.)
  • Zimní válka (30. 11. 1939 – 13. 3. 1940)
    		•
    1940
  • Zimní válka (30. 11. 1939 – 13. 3. 1940): Mainilský incident (26. 11. 1939), Moskevský mír (12. 3.)
  • Německá invaze do Dánska (9. 4.)
  • Německá invaze do Norska (8. 4. – 10. 6.): Bitva o Narvik (9. 4. – 8. 6.)
  • Bitva o Nizozemsko (10.–19. 5.)
  • Bitva o Belgii (10.–25. 5.)
  • Bitva o Francii (10. 5. – 25. 6.): Bitva u Sedanu (12.–15. 5.), Bitva u Dunkerque (24. 5. – 4. 6.)
  • Anexe Pobaltí Sovětským svazem (17. 6.)
  • Bitva o Británii (10. 7. – 30. 10.)
  • Druhá vídeňská arbitráž (30. 8.)
  • Bitva o Dakar (23.–25. 9.)
  • Italsko-řecká válka (28. 10. 1940 – 23. 4. 1941)
    		•
    1941
  • Holokaust (1941–1945)
  • Italsko-řecká válka (28. 10. 1940 – 23. 4. 1941)
  • Německá invaze do Jugoslávie (6.–18. 4.)
  • Bitva o Řecko (6.–30. 4.)
  • Obléhání Tobruku (11. 4. – 10. 12.)
  • Invaze na Krétu (20. 5. – 1. 6.)
  • Operace Barbarossa (od 22. 6.): Bitva u Bělostoku a Minsku (22. 6. – 3. 7.), Bitva u Smolenska (6. 7. – 5. 8.), Bitva o Kyjevský kotel (23. 8. – 26. 9.), Obležení Leningradu (8. 9. 1941 – 27. 1. 1944), Bitva před Moskvou (1. 10. 1941 – 7. 11. 1942)
  • Druhá světová válka v Tichomoří: Útok na Pearl Harbor (7. 12.), Bitva o Malajsii (8. 12. 1941 – 30. 1. 1942), Bitva o Singapur (8. 12. 1941 – 15. 2. 1942), Boj o Filipíny (8. 12. 1941 – 9. 6. 1942), Invaze do Indonésie (8. 12. 1941 – 9. 3. 1942)
    		•
    1942
  • Atentát na Heydricha (27. 5.), Vyhlazení Lidic (9. 6.)
  • Obležení Leningradu (8. 9. 1941 – 27. 1. 1944)
  • Operace Blau (28. 6. – 24. 11.): Bitva u Voroněže (28. 6. – 24. 7.), Bitva u Stalingradu (21. 8. 1942 – 2. 2. 1943)
  • Druhá světová válka v Africe: Bitva o Madagaskar (5. 5. – 5. 11.), První bitva u El Alameinu (1.–27. 7.), Druhá bitva u El Alameinu (23. 10. – 5. 11.), Operace Torch (8.–16. 11.), Tuniské tažení (17. 11. 1942 – 13. 5. 1943)
  • Druhá světová válka v Tichomoří: Bitva o Malajsii (8. 12. 1941 – 30. 1. 1942), Bitva o Singapur (8. 12 1941 – 15. 2. 1942), Boj o Filipíny (8. 12. 1941 – 9. 6. 1942), Invaze do Indonésie (8. 12. 1941 – 9. 3. 1942), Bitva v Korálovém moři (4.–8. 5.), Bitva u Midwaye (3.–7. 6.), Bitva o Guadalcanal (7. 8. 1942 – 9. 2. 1943)
    		•
    1943
  • Východní fronta: Obležení Leningradu (8. 9. 1941 – 27. 1. 1944), Bitva u Stalingradu (21. 8. 1942 – 2. 2. 1943), Třetí bitva o Charkov (19. 2. – 15. 3.), Bitva v Kurském oblouku (5. 7. – 23. 8.), Operace Suvorov (7. 8. – 2. 10.), Bitva o Dněpr (24. 8. – 23. 12.)
  • Druhá světová válka ve Středomoří: Tuniské tažení (17. 11. 1942 – 13. 5. 1943), Invaze na Sicílii (9. 7. – 17. 8.), Vylodění v Itálii (3.–16. 9.)
  • Druhá světová válka v Tichomoří: Bitva o Guadalcanal (7. 8. 1942 – 9. 2. 1943)
    		•
    1944
  • Východní fronta: Obležení Leningradu (8. 9. 1941 – 27. 1. 1944), Bitva u Kamence Podolského (4. 3. – 17. 4.), Operace Bagration (22. 6. – 29. 8.), Varšavské povstání (1. 8. – 2. 10.), Slovenské národní povstání (29. 8. – 28. 10.)
  • Západní fronta: Vylodění v Normandii (6. 6.), Bitva v ústí Šeldy (2. 10. – 8. 11.), Operace Market Garden (17.–25. 9.), Bitva v Ardenách (16. 12. 1944 – 25. 1. 1945)
  • Druhá světová válka ve Středomoří: Bitva o Monte Cassino (17. 1. – 18. 5.), Vylodění u Anzia (22. 1. – 5. 6.)
  • Druhá světová válka v Tichomoří: Bitva o Guam (21. 7. – 10. 8), Bitva o Filipíny (20. 10. 1944 – 2. 9. 1945)
    		•
    1945
  • Bitva v Ardenách (16. 12. 1944 – 25. 1. 1945)
  • Viselsko-oderská operace (12. 1. – 3. 2.)
  • Bitva o Berlín (16. 4. – 2. 5.)
  • Osvobození Československa (10. 3. – 11. 5.): Ostravská operace (10. 3. – 5. 5.), Plzeňské povstání (5.– 6. 5.), Pražské povstání (5. 5. – 9. 5.)
  • Druhá světová válka v Tichomoří: Bitva o Filipíny (20. 10. 1944 – 2. 9. 1945), Bitva o Iwodžimu (16. 2. – 26. 3.), Bitva o Okinawu (1. 4. – 21. 6.), Atomové bombardování Hirošimy a Nagasaki (6. 8. a 9. 8.), Sovětsko-japonská válka (9. 8. – 3. 9.)
    		•
    Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Noc_dlouhých_nožů&oldid=23635789“