Málkov (okres Beroun)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Málkov
Autobusová otočka v Málkově pod obecním úřadem a horní částí vsi
Autobusová otočka v Málkově pod obecním úřadem a horní částí vsi
Znak obce MálkovVlajka obce Málkov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecBeroun
Obec s rozšířenou působnostíBeroun
(správní obvod)
OkresBeroun
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel109 (2023)[1]
Rozloha3,40 km²[2]
Katastrální územíMálkov u Suchomast
Nadmořská výška390 m n. m.
PSČ267 01
Počet domů52 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduMálkov 1
267 01 Králův Dvůr u Berouna
oumalkov@quick.cz
StarostkaBc. Lucie Klepáčová
Oficiální web: www.obecmalkov.cz
Málkov na mapě
Málkov
Málkov
Další údaje
Kód obce534218
Kód části obce90999
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Málkov, tvořená stejnojmennou malou vesnicí a katastrálním územím Málkov u Suchomast, se nachází v okrese Beroun, kraj Středočeský, asi 10 km jihozápadně od Berouna. Žije zde 109[1] obyvatel.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Vesnice leží v mírném údolí, na jižním úpatí kopce Lejškov pod sedlem mezi jeho dvěma vrcholy. Je tvořena jednak pásem zástavby podél silnice III/11531, jemuž na východním konci vesnice na severní straně dominuje velký hospodářský dvůr čp. 19, přebudovaný na rekreační Ranč Málkov, a pak druhým pásem zástavby navazujícím nedaleko jihovýchodně, nad obecním úřadem, podél souběžné cesty pokračující k Borku nebo Želkovicím. V této horní části zástavby se nacházejí nejnižší popisná čísla i památkově chráněná kaplička se zvoničkou a pomník válečným obětem. Na zahradě bývalého domu čp. 7 na parcele č. 21 se nachází javor mléč, od roku 1987 chráněný jako památný strom, o evidované výšce 21 metrů a obvodu kmene 254 cm.[4] Mezi oběma částmi vesnice se pod obecním úřadem nachází autobusová otočka a požární nádrž.

Na katastrálním území obce leží též západní, nižší část kopce Lejškov, jejíž vrchol (471 m n. m.) je nejvyšším bodem území obce a jejíž severní svahy jsou zalesněné a na jižních se nacházejí převážně pole, v západní části kopce stojí samota Lejškov s čp. 24. Kopcovité území jižně od vsi zaujímají převážně pole, prudší svahy na jihozápadě při hranici s Chodouní a Libomyšlí jsou lesnaté. Podle pomístních názvů se jak severně, tak jižně od vsi nacházely višňovky.

V minulosti bývala ve vsi malá prodejna Jednoty (v budově sídla obecního úřadu, bez čp. u autobusové otočky poblíž domu čp. 1) a hostinec v čp. 10. V současnosti je bývalý hostinec sídlem sklářského ateliéru WAGA a bývalá prodejna Jednoty galerií či depozitářem tohoto ateliéru, památkou na prodejnu Jednota je název zdejší autobusové zastávky.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1548.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Beroun[5]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Beroun
  • 1868 země česká, politický okres Hořovice, soudní okres Beroun
  • 1936 země česká, politický i soudní okres Beroun[6]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Beroun[7]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Beroun[8]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Beroun[9]
  • 1949 Pražský kraj, okres Beroun[10]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Beroun
  • 2003 Středočeský kraj, okres Beroun, obec s rozšířenou působností Beroun

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Přes vesnici vede silnice III/11531 spojující po úpatí hřebene Lejškova Chodouň a Suchomasty. Kolmým směrem ji přes hřebeny kopců křižuje místní cesta Lounín – Želkovice, po níž je vedena červeně značená turistická trasa KČT.

Ve vsi se nachází v otočce u požární nádrže pod obecním úřadem autobusová zastávka „Málkov, Jednota“, kterou obsluhují autobusové linky SID C14 Beroun–Suchomasty–Bykoš a C23 Beroun–Suchomasty–Libomyšl (v pracovních dnech 1 spoj), obě provozuje PROBO BUS, a. s. V roce 2014 se jednalo celkem o 4 páry spojů v pracovních dnech, z toho 1 pár pouze ve dnech školního vyučování. Většina těchto spojů do Málkova zajíždí závlekem ze Suchomast a spojuje Málkov s Tmaní, Královým Dvorem a Berounem. Směrem na Chodouň a Zdice Málkov přímé spojení nemá. O víkendech do Málkova veřejná doprava nezajíždí, několik autobusů však staví v Suchomastech, vzdálených po silnici asi 2,5 km.

Spádovou železniční tratí je Trať 170 v údolí Berounky, severně od Málkova, za dvěma hřebeny kopců. Nejblíže vlaky staví ve stanici Zdice a zastávce Beroun-Popovice, pěšky vzdálených kolem 5 kilometrů, k nimž však Málkov nemá návaznou dopravu, proto pro něj mají větší význam o něco vzdálenější nádraží v Králově Dvoře a Berouně. Zastávka Libomyšl na trati 200 v údolí Litavky je vzdálena rovněž asi 5 km, a to západním směrem, silnice však tímto směrem nevede.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kaplička se zvonicí

Obrázky[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Javor mléč, Málkov u Suchomast, kód 10988, AOPK ČR, památné stromy
  5. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  6. Vládní nařízení č. 190/1935 Sb.
  7. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  8. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  9. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  10. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]