Meidži (císař)
| Meidži | |
|---|---|
| japonský císař | |
| |
| Císař Meidži | |
| Doba vlády | 1867 – 1912 |
| Éra vlády | Meidži |
| Narození | 3. listopadu 1852 |
 Kjóto, Japonsko
| |
| Úmrtí | 30. července 1912 (ve věku 59 let) |
| Tokio, Japonsko
| |
| Předchůdce | Kómei |
| Nástupce | Taišó |
| Královna | Šóken |
| Dynastie | japonská císařská dynastie |
| Otec | Kómei |
| Matka | Nakajama Jošiko |
| Podpis | 
|
Meidži (japonsky: 明治天皇, Meidži-tennó) (3. listopadu 1852 – 30. července 1912) byl 122. japonským císařem. Vládl od roku 1867 do roku 1912. Za života byl znám pod jménem Mucuhito (睦仁) a jeho osobní jméno bylo Tarrikó Minabó[zdroj?].
V době jeho narození bylo Japonsko zaostalou feudální zemí vládnoucí pod šogunátem Tokugawa izolovanou od ostatního (průmyslového) světa. Jeho vláda byla známa jako období Meidži a během ní byly provedeny reformy, které Japonsko otevřely vlivu západní civilizace, modernizaci a industrializaci. Učinil z Japonska konstituční monarchii a začal budovat moderní armádu euro-amerického stylu. V době jeho smrti bylo již Japonsko důležitou rozvinutou světovou velmocí.
Život[editovat | editovat zdroj]
Pozdější císař Meidži se narodil jako syn císaře Kómeie a jeho konkubíny Nakajamy Jošiky. Ve věku osmi let byl formálně adoptován manželkou císaře Kómeie, císařovnou Eišó, aby mohl být prohlášen za oficiálního následníka trůnu. Po smrti svého otce se již ve svých čtrnácti letech stal císařem.
Rok po jeho nástupu na trůn ztratil při násilném převratu svoji moc poslední šógun z dynastie Tokugawa . Císař začal s podporou vyšší střední třídy postupně zbavovat vlivu samuraje a orientovat Japonsko více k západním velmocem s cílem vyšší modernizace země.
Hlavní městem Japonska se stalo Tokio namísto dosavadního Kjóta.
V roce 1868 zřídilo Nizozemí v Japonsku své velvyslanectví, což byla vůbec první evropská ambasáda. I díky tomu se začaly rozvíjet obchodní vztahy s ostatními evropskými zeměmi a Japonsko se začalo více industrializovat.
V roce 1889 parlament schválil novou moderní ústavu.
Pravomoci císaře Meidžiho byly omezené, spíše platil za symbolickou a jednotící sílu Japonska. Reformy byly prováděny hlavně pod tlakem veřejnosti, s významným přispěním čtyřnásobného japonského premiéra Hirobumiho Itó.
Za jeho vlády Japonsko vstoupilo do první čínsko-japonské války v letech 1894 – 1895 a rusko-japonské války v letech 1904 – 1905. U obou těchto válečných konfliktů se potvrdila zvýšená vojenská síla Japonska.
Od roku 1867 se zdvojnásobil počet obyvatel Japonska z přibližných 25 miliónů na 50 miliónů v roce 1912.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Meiji na německé Wikipedii.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Meidži ve Wikimedia Commons
