Japonská císařská dynastie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Japonská císařská domácnost
Standarta císařské rodiny
Standarta císařské rodiny
ZeměJaponskoJaponsko Japonsko
TitulyJaponský císař
ZakladatelDžimmu (legendární)
Rok založení660 př. n. l. (legendární)
Konec vládypořád u vlády
Poslední vládceAkihito
Současná hlavaNaruhito

Dynastie japonských císařů nebo císařská rodina (japonsky: 皇室, Císařská domácnost)[p 1] je nejdéle vládnoucí dynastií na světě.[1] Zahrnuje ty členy širší rodiny vládnoucího japonského císaře, kteří vykonávají úřední a veřejné povinnosti. Podle současné japonské ústavy je císař "symbol státu a jednoty lidu". Ostatní členové císařské rodiny vykonávají ceremoniální a společenské povinnosti, ale nemají žádnou roli ve vládních záležitostech. Povinnosti císaře jsou předávány jejich mužským potomkům.

Císařský dům uznává 126 panovníků, počínaje legendárním císařem Džimmu (tradičně datovaným 11. února 660 př. n.l.) a pokračujícím až po současného císaře Naruhita. Historické důkazy pro prvních 29 císařů jsou podle moderních standardů okrajové, ale existují důkazy o dědičné linii, protože císař Kinmei nastoupil na trůn před 1500 lety. Za prvního historicky doloženého císaře s pevně vymezenou dobou vlády je považován právě císař Kinmei, který vládl v letech 539571.[2] Japonští císařové z tohoto rodu tedy vládnou nejméně 1500 let.

Seznam současných členů[editovat | editovat zdroj]

Císař Akihito a císařovna Mičiko s rodinou v listopadu 2013

Článek 5 zákona o císařské domácnosti (皇室 典範, Kōshitsu Tenpan) definuje císařskou rodinu (皇族, kōzoku) jako císařovnu (皇后, kōgō); císařovnu vdovu (太 皇太后, tai-kōtaigō); královnu matku (皇太后, kōtaigō); císařovy legitimní syny a legitimní vnuky v legitimní mužské linii (親王, shinnō) a jejich chotě (親 王妃, shinnōhi); císařovy svobodné legitimní dcery a svobodné legitimní vnučky v legitimní mužské linii (内 親王, naishinnō); císařovy další legitimní mužské potomky ve třetí a pozdější generaci v legitimní mužské linii (王, ō) a jejich chotě (王妃, ōhi); a další císařovy nesezdané legitimní ženské potomky ve třetí a pozdější generaci v legitimní mužské linii (女王, joo).[3] V češtině se shinnō a ō překládají jako „princ“, stejně jako shinnōhi, naishinnō, ōhi a joō jako „princezna“.

Po odstranění jedenácti vedlejších větví z císařského domu v říjnu 1947 bylo oficiální členství v císařské rodině fakticky omezeno na potomky mužské linie císaře Taišó, s výjimkou žen, které se provdaly mimo císařskou rodinu a jejich potomků.

Císařská rodina má aktuálně 18 členů:[4]

  • Císař, nejstarší syn bývalého císaře Akihita a bývalé císařovny Mičiko se narodil 23. února 1960 v Nemocnici císařské domácnosti v Tokiu. Následníkem trůnu se stal po nástupu svého otce na trůn. Korunní princ Naruhito si 9. června 1993 vzal Masako Owadovou. 1. května 2019 vystoupil na Chryzantémový trůn a po abdikaci svého otce se stal císařem.[5]
  • Císařovna se narodila 9. prosince 1963 jako dcera Hisashi Owady, bývalého ministra zahraničí a bývalého stálého zástupce Japonska při OSN. Po nástupu svého manžela na trůn se stala 30. dubna 2019 císařovnou manželkou.[5]
    • Princezna Toši se narodila 1. prosince 2001 a je jedinou dcerou císaře Naruhita a císařovny manželky Masako.
  • Emeritní císař se narodil 23. prosince 1933 v Kókjó jako nejstarší syn a páté dítě císaře Hirohita a císařovny Kódžun. Oženil se 10. dubna 1959 s Mičiko Šóda. Císař Akihito se stal po svém otci císařem dne 7. ledna 1989 a byl následován Naruhitem poté, co 30. dubna 2019 abdikoval.[6]
  • Emeritní císařovna se narodila v Tokyu 20. října 1934 jako nejstarší dcera Hidesabura Šódy, prezidenta a čestného předsedy Nisshin Flour Milling Inc.[6]
  • Korunní princ Akišino, druhý syn emeritního císaře se narodil 30. listopadu 1965 v Nemocnici císařské domácnosti v Tokyu. Jeho dětský titul byl princ Aya. Po sňatku s Kiko Kawashimou dne 29. června 1990 získal titul princ Akišino a povolení založit novou větev císařské rodiny.
  • Korunní princezna Akišino se narodila 11. září 1966 jako dcera Tatsuhiko Kawashima, profesora ekonomie na Univerzitě Gakushuin.[7] Korunní princ a princezna Akišino mají dvě dcery a jednoho syna:
    • Princezna Mako (narozená 23. října 1991)
    • Princezna Kako (narozená 29. prosince 1994)
    • Princ Hisahito (narozen 6. září 2006)
      Členové císařské rodiny se při oslavách korunovace nového císaře ukazují široké veřejnosti. Emeritní císař Akihito a emeritní císařovna Mičiko nejsou přítomni (4. května 2019).
  • Princ Hitači se narodil 28. listopadu 1935 jako druhý syn a šesté dítě císaře Hirohita a císařovny Kódžun. Jeho dětský titul byl princ Joši. Dne 1. října 1964, den po svatbě, získal titul princ Hitači a povolení k založení nové větve císařské rodiny.[8]
  • Princezna Hitači se narodila 19. července 1940 jako dcera bývalého hraběte Yoshitaka Tsugaru. Princ a princezna Hitači nemají žádné děti.[9]
  • Princezna Mikasa je vdova po Takahitovi, princi Mikasa (2. prosince 1915 - 27. října 2016), čtvrtém synovi císaře Taišó a císařovny Tejmej a prastrýci císaře Naruhita. Princezna se narodila 4. června 1923 jako druhá dcera vikomta Masanori Takagiho. Princezna Mikasa má se zesnulým princem Mikasa dvě dcery a tři syny.[10]
  • Princezna Tomohito z Mikasy je vdova po princi Tomohitovi z Mikasy (5. ledna 1946 - 6. června 2012), nejstarším synovi prince a princezny Mikasa a druhém bratranci císaře Naruhita. Princezna se narodila 9. dubna 1955 jako dcera Takakičiho Asa, předsedy Aso Cement Co., a jeho manželky Kazuko, dcery bývalého předsedy vlády Šigeru Jošidy.[10] Se zesnulým princem Tomohitem z Mikasy má dvě dcery:
  • Princezna Takamado je vdovou po princi Takamadovi (29. prosince 1954 - 21. listopadu 2002), třetím synovi prince a princezny Mikasa a bratrancem císaře Naruhita. Princezna se narodila 10. července 1953 jako nejstarší dcera Šigejira Tottoriho. Za prince se provdala dne 6. prosince 1984. Původně známý jako princ Norihito z Mikasy získal 1. prosince 1984 titul princ Takamado a povolení založit novou větev císařské rodiny.[11] Princezna Takamado má tři dcery, z nichž jedna zůstává členkou císařské rodiny:

Rodokmen[editovat | editovat zdroj]

Japonský císařský rodokmen z května 2019.




Žijící bývalí členové[editovat | editovat zdroj]

Podle podmínek zákona o císařské domácnosti z roku 1947 ztrácejí naishinnō (císařské princezny) a joo (princezny) po svatbě tituly a členství v císařské rodině, pokud si nevezmou císaře nebo jiného člena císařské rodiny. Čtyři z pěti dcer císaře Hirohita, dvě dcery prince Takahita, jediná dcera císaře Akihita a naposledy druhá a třetí dcera prince Norihita opustily císařskou rodinu po svatbě, připojily se k rodině manžela a přijaly tak příjmení manžela. Nejstarší dcera císaře Hirohita si v roce 1943 vzala nejstaršího syna prince Naruhiko Higašikuni.

Císař Hirohito a členové Kyū-Miyake (členové větví mladších synů královské rodiny)

Rodina Higašikuni ztratila svůj císařský status v říjnu 1947. Žijící bývalé císařské princezny jsou:

  • Atsuko Ikeda (narozená 7. března 1931), čtvrtá dcera a čtvrté dítě císaře Hirohita a přežívající starší sestra císaře Akihita.
  • Takako Šimazu (narozená 2. března 1939), pátá dcera a nejmladší dítě císaře Hirohita a mladší sestra císaře Akihita.
  • Yasuko Konoe (narozená 26. dubna 1944), nejstarší dcera a nejstarší dítě prince Takahita a princezny Yuriko.[12]
  • Masako Sen (narozená 23. října 1951), druhá dcera a čtvrté dítě prince Takahita a princezny Yuriko.
  • Sayako Kuroda (narozená 18. dubna 1969), třetí dítě a jediná dcera císaře Akihita a císařovny Mičiko.
  • Noriko Senge (narozená 22. července 1988), druhá dcera prince Norihita a princezny Hisako.[13]
  • Ayako Moriya (narozená 15. září 1990), třetí dcera prince Norihita a princezny Hisako.

Nejstarší dcera císaře Hirohita Šigeko Higašikuni a jeho třetí dcera Kazuko Takatsukasa zemřely v letech 1961 a 1989.

Finance císařské rodiny[editovat | editovat zdroj]

Rozpočet[editovat | editovat zdroj]

Císař může ročně z veřejných peněz utratit 150 milionů britských liber. Císařské paláce jsou vlastněny a placeny státem.[14]

Do roku 2003 byla za „Chryzantémovou oponou“ utajována fakta o životě a financích japonské císařské rodiny. Yohei Mori (bývalý královský zpravodaj pro Mainiči Šimbun a odborný asistent žurnalistiky na univerzitě Seijo) odhalil ve své knize podrobnosti o financích císařské rodiny na základě 200 dokumentů, které byly zveřejněny v souladu se zákonem o veřejných informacích.

Personál[editovat | editovat zdroj]

Japonská císařská rodina zaměstnává více než 1 000 lidí (47 zaměstnanců na jednoho člena). To zahrnuje 24členný tradiční orchestr (gagaku) s 1 000 let starými nástroji, jako je koto a šó, 30 zahradníků, 25 kuchařů, 40 šoférů a 78 stavitelů, instalatérů a elektrikářů. Ochranou 895 císařských hrobek je pověřeno 30 archeologů. Císař má v pohotovosti čtyři lékaře 24 hodin denně, pět mužů spravuje jeho šatník a 11 asistuje při šintoistických obřadech.[14]

Výdaje[editovat | editovat zdroj]

Císařský palác má vlastní kliniku za 2 miliony liber ročně se 42 zaměstnanci a 8 odděleními. Příkladem velkých výdajů je vymalování místnosti, kde tehdejší korunní princezna Masako porodila princeznu Aiko v roce 2001, za 140 000 liber. Císař Akihito utratil 140 000 liber za vybudování vinného sklepa, ve kterém má 4 500 lahví s 11 druhy bílého vína a sedmi druhy červeného, jako například Château Mouton-Rothschild (1982) nebo šampaňské Dom Pérignon (1992).

Císařská garda je speciální jednotka, skládající se z více než 900 lidí, kteří poskytují osobní ochranu císaři a dalším členům císařské rodiny, včetně jejich rezidencí, za 48 milionů liber ročně.

Kromě vnitřního dvora (císař, císařovna a jejich děti včetně korunního prince a korunní princezny) zahrnuje rodina dalších 19 členů, kteří žijí v císařských rezidencích. Není jim zakázáno pracovat nebo podnikat. Například princ Tomohito z Mikasy, jeho manželka a dvě dcery dostávají 310 000 liber ročně, ale japonská veřejnost o nich moc neví a mají málo královských povinností.

Skutečné roční náklady se od roku 2003 odhadovaly na 325 milionů dolarů ročně.

Podpora[editovat | editovat zdroj]

Průzkum Asahi Šimbuna z roku 1997 ukázal, že 82% Japonců by podpořilo pokračování monarchie. Průzkumy poté ukázaly, že 1⁄3 respondentů je vůči tématu „lhostejná“. Císařský systém je považován za symbol země, poskytuje pocit vazby, účelu, duchovního jádra a zdroje tradice a stability. Malé procento respondentů tvrdí, že císařský systém je zastaralý a není synchronizován se současnou dobou.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Někdy je také používáno nesprávné označení dynastie Jamato.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. LEE, Samuel. Rediscovering Japan, reintroducing Christendom: two thousand years of Christian history in Japan. [s.l.]: Government Institutes, 2010. S. 51. (angličtina) 
  2. CARTWRIGHT, Mark. Emperor of Japan [online]. Ancient History Encyclopedia, 2019-07-10 [cit. 2020-01-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. The Imperial House Law - The Imperial Household Agency. web.archive.org [online]. 2012-11-27 [cit. 2021-04-24]. Dostupné online. 
  4. Genealogy - The Imperial Household Agency. web.archive.org [online]. 2016-08-09 [cit. 2021-04-24]. Dostupné online. 
  5. a b Their Imperial Highnesses Crown Prince Naruhito and Crown Princess Masako - The Imperial Household Agency. web.archive.org [online]. 2012-08-19 [cit. 2021-04-24]. Dostupné online. 
  6. a b Their Majesties the Emperor and Empress - The Imperial Household Agency. web.archive.org [online]. 2012-11-27 [cit. 2021-04-24]. Dostupné online. 
  7. Their Imperial Highnesses Prince and Princess Akishino - The Imperial Household Agency. web.archive.org [online]. 2012-08-19 [cit. 2021-04-24]. Dostupné online. 
  8. Their Imperial Highnesses Prince and Princess Hitachi - The Imperial Household Agency. web.archive.org [online]. 2012-08-19 [cit. 2021-04-24]. Dostupné online. 
  9. Their Imperial Highnesses Prince and Princess Hitachi - The Imperial Household Agency. web.archive.org [online]. 2012-08-19 [cit. 2021-04-24]. Dostupné online. 
  10. a b Their Imperial Highnesses Prince and Princess Mikasa - The Imperial Household Agency. web.archive.org [online]. 2012-08-19 [cit. 2021-04-24]. Dostupné online. 
  11. Her Imperial Highness Princess Takamado - The Imperial Household Agency. web.archive.org [online]. 2012-11-29 [cit. 2021-04-24]. Dostupné online. 
  12. Their Imperial Highnesses Prince and Princess Mikasa and their family - The Imperial Household Agency. web.archive.org [online]. 2018-01-15 [cit. 2021-04-25]. Dostupné online. 
  13. Her Imperial Highness Princess Takamado and her family - The Imperial Household Agency. web.archive.org [online]. 2017-04-19 [cit. 2021-04-25]. Dostupné online. 
  14. a b Book lifts the lid on Emperor's high living. www.telegraph.co.uk [online]. [cit. 2021-04-26]. Dostupné online. 

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Imperial House of Japan na anglické Wikipedii.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]