Období Kofun
Období Kofun (japonsky: 古墳時代, Kofun-džidai) je označení pro historické období Japonska, které spadá do období Japonska 250 až 538 n. l. Bývá zařazováno do většího celku nazývaného období Jamato.
Název období pochází z pojmenování megalitických hrobek či mohyl, které byly v tomto období stavěny. Nazývají se kofuny a jejich typický tvar byl tvar klíčové dírky. Duté terakotové sošky nalezené v těchto hrobkách se nazývají haniwa (japonsky:埴輪) a představují cenný materiál pro studium tehdejší kultury.
V tomto období pravděpodobně Japonci vytvořili jednotný stát. V západní části Japonska došlo k vzestupu dynastie Jamato - již na počátku čtvrtého století ovládala větší část ostrova Honšú. Z Číny bylo převzato písmo, ale jeho používání bylo omezeno pouze na obchodní styky s Koreou a Čínou. O životě v Japonsku v tomto období se lze dočíst pouze v čínských pramenech.
V této době se v Japonsku usazuje množství čínských a korejských přistěhovalců, kteří do Japonska přinášejí svoji kulturu a technologické znalosti. Naturalizovaní přistěhovalci se nazývali Toraidžin (v překladu ti s předky jinde).
