Přeskočit na obsah

Haniwa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Haniwa v podobě koně

Haniwa (japonsky: 埴輪) je pojem označující terakotovou sochu, které byly vyráběny v Japonsku v tzv. mohylovém období neboli období Kofun. Mohou mít různé tvary a zachycovat různá vyobrazení jako lidské postavy, zvířata, domy apod. Přesný účel soch není znám, jelikož však byly často nalézány v okolí kofunů, je možné, že sloužily jako náhražka za lidské oběti.[1] Výroba haniw započala na samém počátku 3. století nejprve v oblasti Kinai, avšak za nedlouho se rozšířila do celého Japonska.[2]

  1. JANOŠ, Jiří. Japonské „pyramidy“ jsou obestřeny tajemstvím [online]. Lidové Noviny [cit. 2008-05-20]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  2. Mohylová kultura [online]. Život studenta v Zemi vycházejícího slunce [cit. 2008-05-20]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]