Ingjó

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ingjó
Portrét
Narození 376
Úmrtí 8. února 453 (ve věku 76–77 let)
Potomci Prince Kinashi no Karu, Prince Sakai no Kurohiko, Ankó, Princess Karu no Ōiratsume, Prince Yatsuri no Shirahiko a Júrjaku
Otec Nintoku
Matka Princess Iwa
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ingjó (japonsky 允恭天皇, Ingjó-tennó) byl devatenáctý legendární japonský císař[1] podle tradičního seznamu panovníků.[2][3] Kroniky Kodžiki a Nihonšoki zaznamenávají, že Ingjó byl čtvrtým synem císaře Nintokua a jeho ženy princezny Iwy, takže byl mladším bratrem svého předchůdce císaře Hanzeie.[2] Po Ingjóovi, který vládl 41 let, nastoupili na Chryzantémový trůn jeho synovci, Ankó a Júrjaku.[2]

O událostech za Ingjóova života a vlády je známo jen velmi málo informací. Za jeho vlády došlo roku 416 k prvnímu zdokumentovanému zemětřesení v Japonsku, které srovnalo císařský palác v Kjótu se zemí.[4]

Legenda[editovat | editovat zdroj]

Historici pohlížejí na Ingjóa jako na „legendárního císaře“ 5. století.[5] Teprve 29. císař Kinmei[2][3] (kolem 509 – 571) je první, k jehož období vlády dokáže současná historiografie přiřadit ověřitelná data;[P 1] nicméně standardně přijímaná jména a data prvních císařů byla schválena za „tradiční“ teprve od vlády císaře Kammu (737–806), 50. panovníka dynastie Jamato.[7]

Ingjóův titul by dnes nezněl tennó, neboť, jak se mnozí historikové domnívají, tento titul byl zaveden až za vlády císaře Temmu. Spíš by zněl Sumeramikoto či Amenošita Širošimesu Ókimi (治天下大王), což znamená „velký král vládnoucí všemu pod nebesy“. Mohl by také být nazýván ヤマト大王/大君 neboli „velký král dynastie Jamato“.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

S manželkou Ošisakou no Ónakacu no Hime měli pět synů, včetně budoucích císařů Ankóa a Júrjakua, a čtyři dcery.

Manželka: princezna Ošisaka no Ónakacuhime (忍坂大中姫), dcera prince Wakanukeho-Futamaty, syna císaře Ódžina

  • První syn: princ Kinaši no Karu (木梨軽皇子) † kolem 453
  • První dcera: princezna Nagata no Óiracume (名形大娘皇女)
  • Druhý syn: princ Sakai no Kurohiko (境黒彦皇子) † 456)
  • Třetí syn: princ Anaho (穴穂皇子), později císař Ankó (401?–456)
  • Druhá dcera: princezna Karu no Óiracume (軽大娘皇女)
  • Čtvrtý syn: princ Jacuri no Širahiko (八釣白彦皇子, 401-456)
  • Pátý syn: princ Óhatuse no Wakatakeru (大泊瀬稚武皇子), později císař Júrjaku
  • Třetí dcera: princezna Tadžima no Tačibana no Óiracume (但馬橘大娘皇女)
  • Čtvrtá dcera: princezna Sakami (酒見皇女)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Podle legend byl prvním japonským císařem Džimmu. Spolu s následujícími 13 císaři však není považován za skutečnou historickou osobu. Historicky ověřitelní japonští císaři se datují od počátků šestého století počínaje Kinmeiem.[6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Emperor Ingyō na anglické Wikipedii.

  1. Imperial Household Agency (Kunaichō), 允恭天皇 (19); retrieved 2011-10-16.
  2. a b c d Titsingh, Isaac. (1834). Nihon Ōdai Ichiran; ou, Annales des empereurs du Japon. Paris: Royal Asiatic Society, Oriental Translation Fund of Great Britain and Ireland. OCLC 5850691 (francouzsky)
  3. a b Varley, H. Paul. (1980). Jinnō Shōtōki: A Chronicle of Gods and Sovereigns. New York: Columbia University Press. ISBN 978-0-231-04940-5; OCLC 59145842 (anglicky)
  4. Hammer, Joshua. (2006). Yokohama Burning: The Deadly 1923 Earthquake and Fire that Helped Forge the Path to World War II, p. 62., p. 62, na Knihách Google
  5. Kelly, Charles F. "Kofun Culture," Japanese Archaeology. 27 April 2009. (anglicky)
  6. Hoye, Timothy. (1999). Japanese Politics: Fixed and Floating Worlds, p. 78
  7. Aston, William George. (1896). Nihongi: Chronicles of Japan from the Earliest Times to A.D. 697. London: Kegan Paul, Trench, Trubner. OCLC 448337491 (anglicky)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Japonští císaři
Předchůdce:
Hanzei
412453
Ingjó
Nástupce:
Ankó