Go-Sai

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Go-Sai
Portrét
Narození 1. ledna 1638
Kjóto
Úmrtí 22. března 1685 (ve věku 47 let)
Kjóto
Pohřben Tsuki no wa no misasagi
Potomci Hachijō-no-miya Osahito-shinnō, Arisugawa-no-miya Yukihito-shinnō, Kōben-hosshinnō, Hachijō-no-miya Naohito-shinnō a Rihō-joō
Otec Go-Mizunoo
Matka Kushige Takako
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Go-Sai (japonsky 後西天皇, Go-Sai-tennó neboli císař Go-Sai, 1. ledna 1638–22. března 1685), známý rovněž jako císař Go-Saiin (後西院天皇 Go-Saiin-tennō), byl v pořadí stým jedenáctým císařem Japonska[1] v souladu s tradičním pořadím posloupnosti.[2] [3]

Císař Go-Sai vládl v období od roku 1655 do roku 1663.[2]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Před nástupem na Chryzantémový trůn bylo jeho osobní jméno (imina) Nagahito (良仁[3] nebo Jošihito[2] a jeho jméno před nástupem na trůn znělo Hide-no-mija (秀宮) či Momozono-no-mija.[3] Byl osmým synem císaře Go-Mizunóa. Byl vychován, jako by byl synem Masako Tokugawové, dcery druhého Tokugawského šóguna Hidetady Tokugawy a matky jeho nevlastní sestry bývalé císařovny Meišó.[3] Jeho nevlastním bratrem byl i jeho předchůdce císař Go-Kómjó.

Princ Nagahito nastoupil na Chryzantémový trůn, poté co jeho nevlastní bratr zemřel. Období jeho vlády se shoduje s roky rozvoje Tokugawského šógunátu, v jehož čele stál v té době Iemicu Tokugawa. Go-Saiův nástup na trůn byl zamýšlen jako regentství do doby, než bude jeho mladší bratr princ Satohito (識仁親王) natolik zralý, aby mohl sám usednout na trůn.

Události za Go-Saiova života[editovat | editovat zdroj]

Císařský princ Nagahito, jenž se stal posmrtně známý jako císař Go-Sai, se narodil 1. ledna roku 1638.[4]

Smrt císaře Go-Kómjóa 5. ledna 1655 si vyžádala, aby na trůn usedl princ Nagahito. Tak začalo osmileté panování císaře Go-Saie.[4]

V roce 1655 přibyl do Japonska nový vyslanec korejského krále.[2]

Dne 2. března 1657 vypukl v Edu rozsáhlý požár Meireki (明暦の大火 Meireki no taika), který trval tři dny a zničil 60–70 % města.[5] Za oběť ničivému živlu tehdy padlo na 100 000 obyvatel města.

Roku 1659 začala v Edu výstavba mostu Rjógoku (Rjógokubaši).[2]

Požár v roce 1661 zcela zničil Kjótský císařský palác. Vážně poškozena ohněm byla rovněž Vnější svatyně neboli Gekú Svatyně Ise ve městě Jamada.[3]

Zemětřesení, které otřáslo městem Kjóto 20. března 1662, zničilo hrobku Hidejošiho Tojotomiho.[2]

Císař Go-Sai se ve věku 25 let vzdal 5. března 1663, po 8 letech vlády, trůnu,[4] aby na něj mohl nastoupit jeho mladší bratr Satohito, jenž vešel ve známost jako císař Reigen.[2]

Po své abdikaci se Go-sai věnoval literatuře a zanechal po sobě řadu knih včetně Sbírky Vody a Slunce (Suiničišú 水日集). Byl talentovaným básníkem stylu waka a znalcem japonské klasiky.

Vzhledem k řadě velkých požárů během jeho vlády (mimo jiné požár ve svatyni Ise, požár Ósackého hradu, požár Kjótského císařského paláce a požár Meireki), velkého zemětřesení a opakovaných povodní mnozí lidé císaře haněli a prohlašovali o něm, že mu chybí mravní čistota.

Když bývalý císař 22. března 1685 zemřel ve věku 47 let,[4] objevila se prý na noční obloze velká kometa.[2]

Císař Go-Sai je uložen v císařském mauzoleu Cuki no wa no misasagi, které se nachází v chrámu Sennjúdži v kjótské čtvrti Higašijama-ku. Jsou zde rovněž uloženi jeho bezprostřední předchůdci císař Go-Mizunó, císařovna Meišó a císař Go-Kómjó a také jeho následovníci, císařové Reigen, Higašijama, Nakamikado, Sakuramači, Momozono, císařovna Go-Sakuramači a císař Go-Momozono.[3]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Císař Go-Sai žil se svou rodinou ve vnitřním paláci dairi císařského paláce Heian ve městě Heian-kjó. Tuto rodinu tvořilo přinejmenším 11 synů a 17 dcer, z nichž nikdo neusedl na Chryzantémový trůn.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Emperor Go-Sai na anglické Wikipedii.

  1. Imperial Household Agency (Kunaichō): 雄略天皇 (21); retrieved 2013-8-28.
  2. a b c d e f g h Titsingh, Isaac. (1834). Nihon Ōdai Ichiran; ou, Annales des empereurs du Japon. Paris: Royal Asiatic Society, Oriental Translation Fund of Great Britain and Ireland. OCLC 5850691 (francouzsky)
  3. a b c d e f g Ponsonby-Fane, Richard Arthur Brabazon. (1959). The Imperial House of Japan. Kyoto: Ponsonby Memorial Society. OCLC 194887
  4. a b c d Meyer, Eva-Maria. (1999). Japans Kaiserhof in der Edo-Zeit, p. 186.
  5. Blusse, Leonard & Cynthia Vaillé (2005). The Deshima Dagregisters, Volume XII 1650–1660. Leiden

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Japonští císaři
Předchůdce:
Go-Kómjó
16551663
Go-Sai
Nástupce:
Reigen