Přeskočit na obsah

Makotřasy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Makotřasy
Makotřasy od severozápadu, v pozadí Středokluky, na obzoru letiště Praha-Ruzyně
Makotřasy od severozápadu, v pozadí Středokluky, na obzoru letiště Praha-Ruzyně
Znak obce MakotřasyVlajka obce Makotřasy
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecKladno
Obec s rozšířenou působnostíKladno
(správní obvod)
OkresKladno
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel534 (2024)[1]
Rozloha4,33 km²[2]
Katastrální územíMakotřasy
Nadmořská výška303 m n. m.
PSČ273 54
Počet domů180 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduMakotřasy 11
273 54 Lidice
ou.makotrasy@volny.cz
StarostaJosef Kadlec
Oficiální web: www.makotrasy.cz
Makotřasy na mapě
Makotřasy
Makotřasy
Další údaje
Kód obce532622
Kód části obce89940
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Makotřasy jsou obec v okrese Kladno ve Středočeském kraji, devět kilometrů východně od Kladna. Obec zaujímá rozlohu 4,33 km² a žije zde 534[1] obyvatel.

Ves se rozkládá v nadmořské výšce 298 až 325 metrů (střed 303 m) v otevřeném mělkém údolí po obou stranách Lidického potoka. Ze severovýchodní strany ji míjí dálnice D7 (PrahaSlaný), na západě sousedí s pietním územím vyhlazené vsi Lidice.

Makotřasy jsou významnou archeologickou lokalitou. Při záchranném výzkumu v průběhu výstavby rychlostní silnice Praha–Slaný v roce 1961 byla východně od vsi na malé vyvýšenině nad soutokem Dolanského a Lidického potoka objevena eneolitická osada lidu nálevkovitých pohárů z období kolem roku 3 500 př. n. l. Pocházejí odtud nejstarší doklady zpracování kovů na českém území (čtyři do země zapuštěné okrouhlé pece, kusy mědi, měděné strusky a zlomek hliněného tavicího tyglíku).[4] Bylo zjištěno ohrazení čtvercové plochy příkopem 1,4 metru hlubokým a až čtyři metry širokým. Objekt se stranou dlouhou 300 metrů měl nejasný účel, ale podle orientace některých stavebních detailů ve směru západ–východ se uvažuje o kultovně astronomické funkci.[5]

Nejstarší písemná zmínka o Makotřasích v zemských deskách se vztahuje k roku 1318 (in Makotrzas). Počátkem 15. století náležela ves s tvrzí pražskému měšťanu Petrovi Meziříčskému, přednímu odpůrci husitů. Když na jaře 1420 táhli ozbrojení husitští měšťané ze Žatce, Loun a Slaného na pomoc Pražanům, zmocnili se Makotřas a upálili zde dva kněze. Při vyhlazení Lidic 10. června 1942 padlo za oběť i několik mužů bydlících v Makotřasech.[6]

Územněsprávní začlenění

[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť[7]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Unhošť[7]
  • 1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť[7]
  • 1893 země česká, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[8]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[9]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[10]
  • 1945 země česká, správní okres Kladno, soudní okres Unhošť[11]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kladno[12]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[13]

V obci Makotřasy (414 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[14] cihelna, 3 hostince, kolář, kovář, mlýn, 2 obuvníci, 11 rolníků, 3 řezníci, 3 obchody se smíšeným zbožím, trafika.

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Východním okrajem katastrálního území protéká Zákolanský potok, jehož koryto a břehy jsou chráněné jako přírodní památka Zákolanský potok.

  • Silniční doprava – Centrem obce vede silnice III. třídy, spojující Makotřasy se sousedními obcemi Středokluky a Běloky, jakož i s níže uvedenou silnicí I/61. Katastr obce protínají dálnice D7 z Prahy do Chomutova s exitem 7 (pouze ve směru Praha, trvale uzavřen) a silnice I/61, která spojuje tuto rychlostní silnici s Kladnem.
  • Železniční doprava – Železniční trať ani stanice na území města nejsou. Nejblíže obci je železniční stanice Středokluky ve vzdálenosti 4 km ležící na trati 121 z Hostivice do Podlešína.
  • Autobusová doprava – V obci zastavovaly v září 2011 autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Buštěhrad, Kladno, Praha, Středokluky, Tuchoměřice (dopravce ČSAD MHD Kladno).[15]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Šestiboká kaple z první poloviny 19. století na západní straně návsi, s hranolovou zvonicí umístěnou na jehlancové střeše.[16] Jedná se o kulturní památku ČR od roku 1987.[17]
  • Krucifix před kaplí
  • Krucifix v jihovýchodní části obce při křižovatce ulic na výjezdu z obce směr Středokluky
  • Pomník padlým v první světové válce na návsi
  • Koníčkův mlýn

V populární kultuře

[editovat | editovat zdroj]
  • Obec byla zmíněna ve filmu Lotrando a Zubejda v souvislosti s místem původu Lotranda a jeho matky La Mad.
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. SKLENÁŘ, Karel; SKLENÁŘOVÁ, Zuzana; SLABINA, Miloslav. Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri, 2002. 428 s. ISBN 80-7277-115-9. Heslo Makotřasy, s. 191–192. 
  5. SMRŽ, Zdeněk. Mladoeneolitické pohřebiště v Čachovicích. Památky, příroda, život. 1982, roč. 14, čís. 1, s. 20. 
  6. Osud Lidic se stal symbolem nacistické hrůzovlády
  7. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
  8. Vyhláška ministeria věcí vnitřních č. 130/1893 Sb.
  9. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  10. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  11. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  12. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  13. Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  14. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 786. (česky a německy)
  15. Portál CIS o jízdních řádech
  16. POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 2 K–O. Praha: Československá akademie věd, 1978. 580 s. S. 339. 
  17. Památkový katalog

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Růžice kompasu Buštěhrad Zájezd Číčovice Růžice kompasu
Lidice Sever
Západ   Makotřasy   Východ
Jih
Hostouň Běloky Středokluky