Lednicko-valtický areál

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lednicko-valtický areál
Světové dědictví UNESCO
odshora: zámek Lednice, zámek Valtice, Dianin chrám, Prostřední rybník, Janův hrad, kolonáda na Rajstně, Benátská kašna v lednickém parku, lednický zámecký park s minaretem
odshora: zámek Lednice, zámek Valtice, Dianin chrám, Prostřední rybník, Janův hrad, kolonáda na Rajstně, Benátská kašna v lednickém parku, lednický zámecký park s minaretem
Smluvní státČeskoČesko Česko
Souřadnice
Typkulturní dědictví
Kritériumi, ii, iv
Odkaz763 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení1996 (20. zasedání)
Rejstřík památek2206 () (PkMISSezObrWD)

Lednicko-valtický areál je krajinný celek o rozloze 283,09 km² v okrese Břeclav při hranici s Rakouskem, od prosince 1996 zapsaný do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.[1] Je pokládán za nejrozsáhlejší komponovanou krajinu v Evropě a možná i na světě.[2] Na severozápadě na něj navazuje CHKO Pálava. Lednicko-valtický areál a bojiště bitvy u Slavkova byly v roce 1992 vyhlášeny ministerstvem kultury jako první dvě krajinné památkové zóny na území České republiky.[3]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Tato oblast na pomezí Moravy a Dolních Rakous byla v průběhu 18. a 19. století knížecím rodem Lichtenštejnů zformována do podoby přírodního parku. Zahrnuje množství kulturních i přírodních památek, včetně nejvyšší kategorie národních.

Kromě obcí Valtice, Lednice (spojeny Bezručovou alejí z roku 1715) a Hlohovec jsou významnými krajinotvornými celky

Areál zahrnuje také lužní les při řece Dyji kolem Břeclavi.

Kulturní památky[editovat | editovat zdroj]

Zámky:

Roztroušené drobné stavby, tzv. salety:

Archeologická naleziště:

Přírodní památky a rezervace[editovat | editovat zdroj]

Od roku 2003 je celý areál součástí biosférické rezervace Dolní Morava. Dlouhodobě je navrženo rozšířit sem Chráněnou krajinnou oblast Pálava.

Dostupnost[editovat | editovat zdroj]

Oblast je nejlépe dostupná po dálnici D2 (exit 41 u Podivína) nebo železnicí do Břeclavi a odtud regionálními autobusy nebo vlaky (pravidelná osobní i sezónní turistická doprava). Přímo areálem vedou silnice I/40, II/422 (a další), železniční tratě 246 a 247, a dále několik turistických tras, cyklotras a naučných stezek.

Turistické trasy[editovat | editovat zdroj]

  • červená: Kolonáda na Rajstně – Valtice – žst. Valtice-město – Rendezvous (Dianin chrám) – sv. Hubert – Tři Grácie – Nový Dvůr – žst. Lednice-rybníky – Lednice – Bulharydále do Šakvic
  • modrá: žst. Valtice-město – Hlohovec – Hraniční zámeček – Sedlecdále do Mikulova
  • zelená: žst. Boří Les – Pohansko – žst. Břeclav – zámek Břeclav – Kančí obora – Janův hrad – zámecký park Lednice – Lednice
  • žlutá 1: žst. Břeclav – zámek Břeclav – Kančí obora – sv. Hubert – Hlohovec – Hraniční zámeček – Rybniční zámeček – žst. Lednice-rybníky – Apollonův chrám – U Apolla
  • žlutá 2: Lednice – Lovecký zámeček – Ladenský most – dále do Podivína

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Lednicko-valtický areál. www.zamek-valtice.cz [online]. [cit. 2022-05-23]. Dostupné online. 
  2. Lednicko-valtický areál - Největší park Evropy. Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2005-05-10 [cit. 2022-05-23]. Dostupné online. 
  3. Ochrana a péče o historickou kulturní krajinu prostřednictvím institutu krajinných památkových zón [online]. Průhonice: Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, veřejná výzkumná instituce [cit. 2017-12-08]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JUŘÍK, Pavel. Moravská dominia Liechtensteinů a Dietrichsteinů. Praha: Libri, 2009. 424 s. ISBN 978-80-7277-403-6. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]