Slanisko u Nesytu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zdroje k infoboxuNárodní přírodní rezervace
Slanisko u Nesytu
Pohled na západní část rezervace (jaro)
Datum vyhlášení 4. října 1961
Vyhlásil Ministerstvo životního prostředí
Kód ÚSOP 298
Lokalita Sedlec
Výška 175 - 175 m n. m.
Výměra 16,67 ha
Seznam CHÚ v okrese Břeclav
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Souřadnice
Slanisko u Nesytu
Slanisko u Nesytu
Národní přírodní rezervace v Česku

Slanisko u Nesytu je národní přírodní rezervace ev. č. 298 jižně od obce Sedlec v okrese Břeclav na západním břehu rybníku Nesyt. Oblast spravuje Správa CHKO Pálava. Důvodem ochrany je unikátní výskyt slanomilné flóry a fauny. Slanisko u Nesytu patří k nejcennějším lokalitám tohoto typu v České republice.[1][2] Na vznik lokality měla vliv vysoká koncentrace iontů v půdě a suché klima (pro vznik vnitrozemských slanisek je potřeba, aby výpar převažoval nad srážkami).[1]

Flóra[editovat | editovat zdroj]

Květ hvězdnice slanisté

V rezervaci se zachovaly pozůstatky mezických a vlhkých slaniskových trávníků a kamyšníkové porosty. Na velmi malých plochách se občas objevují také asociace jednoletých slanomilných trav (skrytěnka bodlinatá, bahenka šášinovitá a zblochanec oddálený). Většinu plochy rezervace tvoří ochranářsky méně zajímavé suché ovsíkové louky. Na některých místech převládá oman britský. Na nejvlhčích místech se nacházejí porosty ostřice pobřežní, v případě zanedbaného managementu zarůstají vlhká místa spíše nežádoucím rákosem obecným.[1][3]

V létě je slanisko ozdobeno světle fialovými květy hvězdnice slanisté panonské (Aster tripolium subsp. pannonicus). Dalšími vzácnými slanomilnými druhy jsou prorostlík nejtenčí, sítina Gerardova, jitrocel přímořský brvitý, kamyšník přímořský, ostřice oddálená, blešník úplavičný, hadí mord maloúborný, kuřinka solná, solenka Valerandova, pampeliška besarabská nebo merlík slanomilný. Vyskytují se zde také druhy subhalofytní, to znamená takové, které vysokou koncentraci solí vyloženě nepotřebují, ale snášejí ji. Do této skupiny patří ledenec přímořský, kostřava nepravá, skřípinka smáčknutá, jetel jahodnatý, šišák hrálovitý, ostřice Otrubova, či mochna husí. Najdeme zde i rostliny , které se nedají označit za slaništní - například zdravínek jarní nebo silně ohrožený mléč bahenní.[1][2][3]

Na slanisku byla v roce 2000 objevena bařička přímořská (jediná lokalita v ČR), výskyt se však v dalších letech nepodařilo potvrdit.[1] Změny vodního režimu v 70. letech vyústily ve vymizení jiných dvou druhů - slanorožec rozprostřený (na lokalitě naposledy spatřen v roce 1976) a solnička rozprostřená (udržela se do roku 1986).[2][3]

Fauna[editovat | editovat zdroj]

V rezervaci se kromě běžných živočišných druhů jižní Moravy vyskytují také vzácní slanomilní bezobratlí. Na zdejší halofytní rostliny je vázáno šest kriticky ohrožených druhů slanomilných motýlů - chobotníček slaništní (Bucculatrix maritima), pouzdrovníček Coleophora halophilella, makadlovky Ilseopsis samadensis a Ilseopsis salinella, obaleči Phalonidia affinitana a Gynnidomorpha vectisana. Také zde žijí dva druhy slanomilných střevlíčků (Acupalpus elegans a Dyschirius chalceus), střevlíček Dyschirius salinus z lokality vymizel. Dalšími druhy zdejšího slaništního hmyzu jsou ploštička slanomilná (Henestaris halophilus) a saranče Aiolopus thalassinus. Pavouk slíďák slaništní (Pardosa maisa) zde má jedinou lokalitu v České republice.[1][3]

Využití a management[editovat | editovat zdroj]

Uměle vytvořená rýha v západní části rezervace

V minulosti sloužilo toto území jako pastvisko.[1][3] Pohyb zvířat po pastvině narušoval půdní povrch, což vyhovovalo mnoha vzácným, konkurenčně slabým rostlinným druhům.[1] Před druhou světovou válkou byla část lokality zorána a přeměněna na pole, to však bylo jako neúrodné brzy ponecháno ladem.[3] Přesto si zdejší slanomilná vegetace udržela relativně původní charakter až do 70. let 20. století, kdy byl antropogenními zásahy narušen vodní režim lokality. To vyústilo v oslabení některých druhů a úplné vymizení druhů jako slanorožec rozprostřený a solnička rozprostřená.[2]

V současnosti je potřeba se o lokalitu starat, aby nezanikla. Ochranářský management spočívá zejména v pravidelném kosení. Kromě kosení se experimentuje i s využitím pastvy skotu. K posílení populací některých druhů rostlin byla na slanisku vyhrnuta umělá rýha.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h http://www.naturabohemica.cz/slanisko-u-nesytu/
  2. a b c d e http://botany.cz/cs/slanisko-u-nesytu/
  3. a b c d e f http://www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=index&site=NPR_slanisko_u_nesytu_cz

Související články[editovat | editovat zdroj]