Křivé jezero (národní přírodní rezervace)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zdroje k infoboxuNárodní přírodní rezervace
Křivé jezero
NPR Křivé jezero
Datum vyhlášení 9. srpna 1973
Kód ÚSOP 576
Lokalita Milovice, Nové Mlýny
Výška 163 až 165 m n. m.
Výměra 116,4
Seznam CHÚ v okrese Břeclav
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Souřadnice
Křivé jezero
Křivé jezero
Národní přírodní rezervace v Česku
NPR Křivé jezero

Národní přírodní rezervace Křivé jezero vznikla v roce 1973 na rozloze 116,4 ha, která zahrnuje pravobřežní část dyjské nivy včetně stejnojmenného slepého ramene a rozkládá se v katastru obcí Milovice a Nové Mlýny v nadmořské výšce 163 až 165 m.

Důvod ochrany[editovat | editovat zdroj]

Zachovalá část nivy s přirozeným charakterem říčního koryta, porosty tvrdého a měkkého luhu, lužními loukami, nelesními mokřadními a vodními společenstvy a odříznutým meandrem Dyje; význačné hnízdiště ptactva. Správu vykonává Správa CHKO Pálava.

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Celá rezervace se nachází na holocénních fluviálních písčitohlinitých sedimentech, které jsou místy vystřídány slatinnými zeminami.

Flóra[editovat | editovat zdroj]

Částečně jsou zachovány porosty tvrdého luhu s jasanem úzkolistým, jilmem vazem a dubem letním, na vlhčích místech je nahrazují porosty měkkého luhu s vrbou bílou a topolem bílým. V části rezervace byly tyto polopřirozené porosty nahrazeny výsadbou topolu kanadského.

U Křivého jezera a Panenského mlýna dosud existují fragmenty kontinentálních lužních luk s jarvou žilnatou, ale vlivem změn vlhkostních poměrů a nekosení se v posledních letech šíří ostřicové a chrasticové porosty. Periodické tůně v létě za nízkého stavu vody zarůstají zblochanovými rákosinami se šmelem okoličnatým a porosty širokolistých bylin s haluchou vodní a rukví obojživelnou. V Křivém jezeře dosud přežívá leknín bílý.

Z dosud nalezených druhů cévnatých rostlin je 10 zvláště chráněných: hrachor bahenní, kosatec sibiřský, ožanka čpavá, pryšec bahenní, violka slatinná, šišák hrálolistý, žluťucha slatinná. Před napuštěním dolní zdrže u Nových Mlýnů sem byla s dobrým úspěchem přesazena ladoňka vídeňská a více než 100 000 bledulí letních, která zde má nejpočetnější populaci v českých zemích. Na okraji louky u Panenského mlýna rostou dva exempláře topolu černého.

Fauna[editovat | editovat zdroj]

Rezervace chrání unikátní ukázky lužních biotopů se všemi význačnými živočichy – včetně komárů. V jarních periodických tůních se vyskytuje listonoh jarní, žábronožka sněžní a někteří zástupci lasturnatek. Na březích tůní žije střevlík Carabus clathratus, u něhož představují zaplavované nivy Podyjí jedinou makrolokalitu v českých zemích. V lesích je běžným druhem tesařík obrovský, v korunách starých mohutných dubů buduje svá hnízda velmi vzácný mravenec Liometopum microcephalum.

V tůních se rozmnožuje velký počet obojživelníků – rosnička zelená, skokan ostronosý, skokan menší i skokan skřehotavý, kriticky ohrožený čolek velký, v řece Dyji žijí dva kriticky ohrožené druhy ryb – drsek menší a drsek větší. Zde lze také nalézt lastury velevruba malířského. Na Křivém jezeře mj. hnízdí orel mořský, luňák červený i luňák hnědý, hojná je i pro lužní biotopy typická cvrčilka říční. Klapáním zobáků se na jaře ohlašuje menší lesní kolonie čápů bílých.

Původně byla rezervace vyhlášena z důvodu unikátního způsobu hnízdění husí velkých na hlavatých vrbách. V posledních letech se na jejím území pravidelně vyskytuje i bobr evropský, který se na jižní Moravu rozšířil po jeho znovuvysazení u Vídně.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]