Zblochanec oddálený

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxZblochanec oddálený
alternativní popis obrázku chybí
Zblochanec oddálený (Puccinellia distans)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída jednoděložné (Liliopsida)
Řád lipnicotvaré (Poales)
Čeleď lipnicovité (Poaceae)
Rod zblochanec (Puccinelia)
Binomické jméno
Puccinellia distans
(Jacq.) Parl., 1850
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zobrazení zblochance oddáleného

Zblochanec oddálený (Puccinellia distans) je vytrvalá, nevysoká tráva, druh rodu zblochanec. Prvotními místy výskytu jsou slané, mírně podmáčené půdy. V české přírodě jej však můžeme nejspíše spatřit na druhotných stanovištích, na okrajích silnic a chodníků ošetřovaných v zimě chemickým posypem.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Rostliny tohoto druhu se vyskytují v celé Evropě, severní Africe a dále od Malé Asie přes Kavkaz, Střední Asii, Sibiř a Čínu až po Koreu a Japonsko. Druhotně se dostal i do Severní Ameriky, Austrálie i na Nový Zéland. Přirozeným prostředím těchto rostlin jsou mořská pobřeží, vnitrozemská slaniska a slané, vlhké stepi.

V České republice rostl i v minulosti tento původní druh poměrně vzácně a jen na nemnoha slaniscích, v současnosti tato stanoviště mizí a s nimi se ztrácí i zblochanec oddálený. Začal se ale rychle šířit podél v zimním období solených pozemních komunikací, kde se vytváří vrstvička posypového minerálního materiálu s vysokou koncentraci chloridu sodného, ve které nemohou jiné druhy přežít. V současnosti tak patří mezi celkem běžně se vyskytující rostlinné druhy.[1][2][3]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Slanomilná rostlina, které se nejlépe daří ve vlhčích půdách, jílovitých nebo písčitých, kde má dostatek živin potřebných k růstu. Původní místa výskytu bývají na jaře a na podzim zamokřená a po zbytek toku zpravidla vyschlá, přirozeně vznikají okolo minerálních pramenů a v mokřadech sušších oblastí, kde výpar převyšuje vsakování. V minulosti byla obvykle využívána jako chudé pastviny. Roste v nadmořské výšce až do 2000 m.

V současnosti se v ČR vyskytuje hlavně na antropogenních lokalitách, na místech s půdou bohatou na ionty lehce rozpustných solí (K+, Na+, Ca2+, Mg2+, Cl–, SO4–, CO3– a NO3–). Jejich vysoká koncentrace působí na mnoho rostlin toxicky, narušuje osmotickou rovnováhu v buňkách. A právě na takových místech zblochanec oddálený zpravidla nenachází konkurenci jiných bylin.[1][2][3]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Vytrvalá, řídce trsnatá, šedě zelená tráva bez výběžků, dorůstající do výšky 10 až 60 cm. Vystoupavá, zploštělá stébla se dvěma až čtyřmi kolénky jsou 1 až 2 mm hrubá a bývají přímá nebo jsou obloukovitě prohnutá. Listy s hladkými, převážně otevřenými pochvami a tupými jazýčky jsou ploché, 2 až 10 cm dlouhé a 2 až 4 mm široké, na horní straně mají výrazná žebra a na koncích jsou poznenáhlu zašpičatělé.

Jehlancovitá, řídká, rozkladitá lata, 5 až 15 cm dlouhá a 2 až 14 cm široká, je tvořena drobnými, přisedlými, čtyř až sedmikvětými, 4 až 7 mm dlouhými klásky nafialovělé barvy. Spodní větévky laty jsou na omak drsné a ve spodní půli bezkvěté, vyrůstají v přeslenech, v době kvetení rovnovážně odstávají a později se ohýbají dolů. Blanité, nestejně velké plevy jsou vytrvalé a mají vejčitý tvar. Podlouhlé pluchy jsou delší než plevy a mají široký, blanitý lem. Plevy ani pluchy nemají osiny. V kvítcích jsou tři tyčinkyprašníky a lysý semeník se dvěma bliznami vyčnívajícími po bocích kvítků. Horní kvítky v kláscích bývají sterilní. Kvete v letních měsících, obvykle od května do září.

Po opylení větrem se vytvoří plody, obilky 1,5 mm dlouhé s přirostlou pluchou, které jsou po okolí rozfoukávány. Ploidie druhu je 2n = 42.[1][2][4][5][6]

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Přestože se zblochanec oddálený vyskytuje na mnoha nepůvodních, netypických místech a tak se stává běžnou rostlinou, jsou jeho původní místa výskytu ohrožená. Dochází k tomu jak lidskou činností měnící vodní režim, tak i přirozenou sukcesí. Pro zachování původních stanovišť byl v „Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky“ z roku 2012 prohlášen za kritický ohrožený druh (C1t).[1][3][7]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d DVORSKÝ, Miroslav. BOTANY.cz: Zblochanec oddálený [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 08.07.2009 [cit. 2016-03-25]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b c LAXOVÁ, Lenka. Zblochanec oddálený a rosička krvavá jako fenomén těsného okraje silnice. České Budějovice, 2015 [cit. 25.03.2016]. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Vedoucí práce Božena Šerá. Dostupné online.
  3. a b c DANČÁK, Martin. Portál české flory: Květena: Zblochanec oddálený [online]. PřF, Univerzita Palackého, Olomouc [cit. 2016-03-25]. Dostupné online. (česky) 
  4. POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české: Zblochanec oddálený [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, 1901 [cit. 2016-03-25]. S. 500. Dostupné online. (česky) 
  5. LIU, Liang; ZHU, Guanghua; TZVELEV, Nikolaj N. Flora of China: Puccinellia distans [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2016-03-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. CLAYTON, W. D.; VORONTSOVA, M.; HARMAN, K. T. et al. Puccinellia distans [online]. Kew, Royal Botanic Gardens, Richmond, UK, rev. 03.02.2016 [cit. 2016-03-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Biomonitoring: Slaniska [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha [cit. 2016-03-25]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]