Kunštát

Kunštát
	Pohled na Kunštát ze zámku
	znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Boskovice
Obec s rozšířenou působností	Boskovice; (správní obvod)
Okres	Blansko
Kraj	Jihomoravský
Historická země	Morava
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°30′23″ s. š., 16°31′2″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	2 854 (2024)
Rozloha	24,20 km²
Nadmořská výška	445 m n. m.
PSČ	679 72
Počet domů	926 (2021)
Počet částí obce	6
Počet k. ú.	6
Počet ZSJ	6
Kontakt
Adresa městského úřadu	Náměstí krále Jiřího 106; 679 72 Kunštát ; mu@kunstat-mesto.cz
Starosta	MVDr. Zdeněk Wetter
	Oficiální web: www.kunstat-mesto.cz
	Kunštát
Další údaje
Kód obce	581879
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kunštát (německy Kunstadt) je město v okrese Blansko v Jihomoravském kraji, 18 km severozápadně od Blanska v Hornosvratecké vrchovině. Žije zde přibližně 2 900^[1] obyvatel.

Historie

První písemná zmínka o městě pochází z roku 1279 jako přídomek Kuny, jehož jméno je variantou germánského jména Konrád. V roce 1281 se zmiňuje jako Chuno de Chuonstat. Zakladateli města byli páni z Kunštátu. Hrad se písemně dokládá v roce 1360. V roce 1448 se stal majitelem zdejšího panství Jiří z Kunštátu a Poděbrad známý spíše jako Jiří z Poděbrad, který nechal i přebudovat hrad. V držení této rodiny byl Kunštát až do roku 1502.^[4] V roce 1529 přešel Kunštát od Vojtěcha z Pernštejna k Janu Černčickému z Kácova.

Roku 1674 bylo v městečku 50 domů, z toho 9 pustých. Roku 1755 zde bylo 72 domů. V roce 1834 šlo o 148 domů a 877 obyvatel. Roku 1900 v Kunštátě žilo 1188 obyvatel.^[5]

Geografie

Přírodní poměry

Samotné město leží uvnitř přírodního parku Halasovo Kunštátsko, v jeho okolí se dále nachází Přírodní park Lysicko a Přírodní park Svratecká hornatina.

Na území bývalé zámecké obory se rozkládá přírodní památka Kunštátská obora.

Vodstvo

Městem protéká Kunštátský potok, který je částečně sveden do potrubí. Blízko náměstí vodou zásobuje rybník. V západní části města u hranic s místní částí Sychotín se Kunštátský potok vlévá do říčky Petrůvka.

Východně od města pramení Újezdský potok.

Obecní správa

Části města

Kunštát (k. ú. Kunštát na Moravě)
Hluboké u Kunštátu (k. ú. Hluboké u Kunštátu)
Rudka (k. ú. Rudka u Kunštátu)
Sychotín (k. ú. Sychotín)
Touboř (k. ú. Touboř)
Újezd (k. ú. Újezd u Kunštátu)

Průmysl

Dlouho historii má ve městě hrnčířství, které se začalo provozovat již nedlouho po vzniku města.^[6] Roku 1620 byl schválen vznik cechu, kdy se dohromady spojilo deset místních hrčířů.^[6] Svého vrcholu dosáhlo řemeslo ve městě v 19. století, kdy se vyváželo do zahraničí.^[6] Od roku 1990 bylo na tradici navázáno vznikem drobných dílen a od roku 1993 se ve městě pořádají tradiční hrnčířský jarmark.^[6]

Sport a spolkový život

Ve městě působí několik sportovních celků a spolkových sdružení: Divadelní ochotnický soubor LMD, Fotbalový klub FK Kunštát, Hokejový klub HC Kunštát, Hokejový klub HK Kunštát, Jezdecký klub, Klub malé kopané Újezd, Klub stolního tenisu, Motokrosový klub Kunštát, Motosport CZ, Orel Kunštát, SKI Club Kunštát, Sportovní klub malé kopané HRK Rudka, Tenisový klub Kunštát a Šachový klub.^[7]

K dispozici jim je Městská sportovní hala.^[7]

Základní organizace Českého zahrádkářského svazu Kunštát

Počátky činnosti svazu lze hledat v 1. polovině 20. století. V roce 1901 byla pořádána výstava ovoce v Kunštátu, v roce 1925 proběhl vzdělávací kurz pro ženy atd. V roce 1957 vznikl Československý zahrádkářský a ovocnářský svaz s místní organizací v Kunštátu. V roce 1979 byl přejmenován na Český zahrádkářský svaz. V roce 1993 členové uspořádali zájezd na Náchodsko, v roce 1997 do Lysé nad Labem atd. Dnes členové svazu pořádají výstavy ovoce a zeleniny, výlety a zájezdy a další vzdělávací činnost.

Předsedové svazu: Vítek Vilém (1957 - 1965), Prášil Zdeněk (1965 - 1970), Trejbal Lumír ing. (1970 - 2007), Čoupek Ivan ing. (2008 - 2019), Štěrba Josef (2019 - 2024), Olšanová Michaela (od roku 2024).

Pamětihodnosti

Kunštátská obora – jihovýchodně od města.
zámek Kunštát přebudovaný z původního hradu v 16. století.
kostel svatého Stanislava – ze 17. století s historickými kovovými dveřmi.^[8]
kostel svatého Ducha – hřbitovní kostel z roku 1738.
pamětní desky věnované Janu Tenorovi, Františku Halasovi, Klementu Bochořákovi a Ludvíku Kunderovi.
Socha Jiřího z Poděbrad
Jeskyně Blanických rytířů – umělá pískovcová jeskyně v obci Rudka
Burianova rozhledna na Milence

Osobnosti

Jiří z Poděbrad (1420–1471), český král
Jan Černčický z Kácova (cca 1460–1550), český šlechtic, majitel města
Jakub Petrozelín Kunštátský (1571–1633), duchovní, spisovatel, pobělohorský exulant
Klemens Barchanek (1845–1923), matematik, autor německojazyčných učebnic geometrie
Kuneš Kunz (1846–1890), organizátor českojazyčných škol a kulturních spolků v Brně, čestný občan Kunštátu
Jan Tenora (1863–1936) – historik a spisovatel, sepsal knihu Dějiny městečka Kunštátu
Františka Leopoldina Marie von Coudenhove – Hornisch – s. M. Anežka (1892–1977), Těšitelka a zakladatelka kláštera Těšitelek v Argentině
Klement Bochořák (1910–1981), básník
František Halas (1901–1949), básník. Pohřben na městském hřbitově. Čestným občanem jmenován v roce 1945.
Jan Marius Tomeš (1913–2010), básník a historik. Čestným občanem jmenován v roce 1999.
Ludvík Kundera (1920–2010), básník, dramatik a překladatel. Strávil zde své dětství a často se sem vracíval. Čestným občanem jmenován v roce 1998. Pohřben na městském hřbitově.
Stanislav Rolínek (1902–1931), sochař podzemních blanických rytířů a největší sochy T. G. Masaryka v Evropě
František Burian († 1943), kunštátský starosta, nechal postavit rozhlednu na kopci Milenka (Burianova rozhledna)
Ladislav Kubíček (1926–2004), kněz mučedník, prezident litoměřické diecézní charity, pohřben na místním hřbitově

Turistika

Městem prochází modrá turistická značka na trase Letovice, Kunštát, Tišnov, Veverská Bítýška, Velká Bíteš, Ořechov, Třebíč.

Na náměstí začíná červená turistická trasa, která dále pokračuje jižně směrem Hluboké u Kunštátu, Tasovice, Hodonín, Skorotice.

Zelená turistická značka začíná taktéž na náměstí, ale vydává se severně ve směru Nýrov, Jasinov, Vranová a Křetín.

Ve městě je vyznačená naučná stezka, která vede kolem zámku a skrze přírodní památku Kunštátská obora.

Galerie

Fontány na náměstí Krále Jiřího
Socha Jiřího z Poděbrad na náměstí Krále Jiřího
Kostel svatého Stanislava
Náměstí Krále Jiřího
Městský úřad
Zámek Kunštát
Pohled na podzámčí

Panorama

360° panoramatický pohled na zámek a město

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
↑ SKŘEPKOVÁ, Tereza. Komunální heraldika měst a obcí bývalého okresu Blansko k roku 2010. Brno, 2011 [cit. 2014-10-18]. 135 s. Magisterská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. Dostupné online.
↑ TENORA, Jan. Kunštátský okres Vlastivěda moravská. Brno: GARN, 2007. 195 s. ISBN 978-80-86347-50-9. S. 25–26.
↑ ^a ^b ^c ^d Hrnčířství [online]. Rev. 2007 [cit. 2015-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-18.
↑ ^a ^b Sportovní oddíly [online]. Rev. 2007 [cit. 2015-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-18.
↑ Toulavá kamera 1, str. 25, ISBN 80-7316-228-8

Literatura

TENORA, Jan. Dějiny městečka Kunštátu. Brno: Občanská záložna, 1885. 132 s. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

Galerie Kunštát na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kunštát na Wikimedia Commons
Kunštát v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
http://www.kunstat-mesto.cz/ Oficiální stránky
Tenora, Jan: Dějiny městečka Kunštátu, 1885.

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[f4ed3b5e0821fe76903699b9c02c99007ec9c957-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-3] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].

[4] SKŘEPKOVÁ, Tereza. Komunální heraldika měst a obcí bývalého okresu Blansko k roku 2010. Brno, 2011 [cit. 2014-10-18]. 135 s. Magisterská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. Dostupné online.

[5] TENORA, Jan. Kunštátský okres Vlastivěda moravská. Brno: GARN, 2007. 195 s. ISBN 978-80-86347-50-9. S. 25–26.

[hrncirstvi-6] Hrnčířství [online]. Rev. 2007 [cit. 2015-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-18.

[sportovni-oddily-7] Sportovní oddíly [online]. Rev. 2007 [cit. 2015-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-18.

[8] Toulavá kamera 1, str. 25, ISBN 80-7316-228-8

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]