Kostelec nad Vltavou
| Kostelec nad Vltavou | |
|---|---|
.JPG) kostel Narození Panny Marie | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Milevsko |
| Obec s rozšířenou působností | Milevsko (správní obvod) |
| Okres | Písek |
| Kraj | Jihočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°30′0″ s. š., 14°12′42″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 393 (2023)[1] |
| Rozloha | 32,81 km²[2] |
| Nadmořská výška | 457 m n. m. |
| PSČ | 398 58 |
| Počet domů | 249 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 4 |
| Počet k. ú. | 4 |
| Počet ZSJ | 4 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Kostelec nad Vltavou 104 398 58 Kostelec nad Vltavou kostelecnadvltavou@seznam.cz |
| Starosta | Petr Kříž |
| Oficiální web: www | |
  Kostelec nad Vltavou | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 549509 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostelec nad Vltavou je obec v Jihočeském kraji v okrese Písek na pravém břehu řeky Vltavy necelých 13 km zsz. od Milevska. Včetně místních částí v něm žije 393[1] obyvatel. Dříve pod Kostelec patřil Vesec, Slavoňov, Kotýřina a 3 vesnice, které byly zaplaveny při zvyšování hladiny na řece Vltavě. Byl to Ždákov, Břehy Kostelecké a Sobědražské.
V obci se také nachází 5 větších rybníků a další menší rybníky, jmenují se Silvestr, Sobík, Návrat, Berník a v Přílepově Mlázovský rybník. 13. června 2009 s v Kostelci nad Vltavou konalo Celorepublikové setkání Kostelců.[4]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o Kostelci nad Vltavou pochází z roku 1318. Podle tohoto druhého zdroje jsou první písemné zmínky o vsi z let 1341–1342.[5] Kostelec stejně jako mnohé okolní vesnice Zahrádka, Jickovice, Radvánov náležel k majetku benediktinského kláštera v Břevnově.[5] Řeholníci založili na vyvýšeném návrší kostel, kolem kterého později vznikla ves. Jméno obce je zřejmě odvozeno od slova kostel.[5] Bylo zde zřízeno proboštství. Od roku 1406 ves patřila k majetku hradu Orlík. Klášterní panství zaniklo za husitských válek. V roce 1514 postoupil Václav Zmrzlík ze Svojšína zástavní právo na Kostelec a některé okolní vesnice Kryštofu Švamberkovi. Od roku 1534 byl Kostelec v držení pánů ze Švamberka. Další držitelé byli Eggenbergové a po nich od roku 1727 Schwarzenbergové.[5]
Sbor dobrovolných hasičů byl v obci založený roku 1893. V roce 1921 měl Kostelec 61 domů a 414 obyvatel.[6] V roce 1924 byl v Kostelci zásluhou místního starosty, rodáka z čp. 18, Josefa Racka zavedený telefon. Za dvanáct let, kdy byl starostou, se v obci uskutečnilo mnoho zdokonalení.[7] V roce 1930 zde žilo 411 obyvatel v 74 domech.[6]
Místní části[editovat | editovat zdroj]
Obec Kostelec nad Vltavou se skládá ze čtyř částí na čtyřech katastrálních územích
- Kostelec nad Vltavou (i název k. ú.)
- Přílepov (i název k. ú.)
- Sobědraž (i název k. ú.)
- Zahrádka (k. ú. Zahrádka u Kovářova)
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Okolo Kostelce vede silnice číslo 19. Přes Kostelec vede také autobusová linka ČSAD České Budějovice[8] a cyklotrasy číslo 1155 a 1154. V obci Kostelec je celkem 13 autobusových zastávek. Nejbližší železniční stanice se nachází v Čimelicích a v Milevsku.
Kultura a spolky[editovat | editovat zdroj]
V Kostelci nad Vltavou sídlí fotbalový klub TJ Kostelec nad Vltavou[9], honební spolek,[10] 4 mužstva dobrovolných hasičů (Přílepov 1, Přílepov 2, Kostelec a Sobědraž). Také zde funguje sdružení Kosteleckých cvičenek pořádající každoroční Velikonoční taneční zábavy.[11] Působí zde i Dětský pěvecký sbor Kosteláček, který vznikl v říjnu 2005, který se úspěšně účastní mnohých soutěží nejen v okolí, ale i celonárodních.[12]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kostel Narození Panny Marie se nachází na kopci uprostřed Kostelce. Je zasvěcen Panně Marii. Místní kostel je dobře viditelnou dominantou z okolí. Kostel byl pravděpodobně založený mnichy benediktinského kláštera na počátku 12. století. Vrchní patra věže byla přistavěna roku 1763.[5] Vedlejší lodě kostelní byly přistavěny v 18. století.[13] Nad vchodem do kostela je latinský nápis a chronogram 1763. V tomto roce byly přistavěny dvě patra věže. Nápis nad vchodem je tento: Ave gratia plena sancta Virgo ac Dei mater (Buď Zdráva, milosti plná, svatá Panno a Matko Boží). Síla zdiva spodní části věže je 1, 62 metrů. V roce 1350 se tento kostel připomíná jako kostel farní. Podle soupisů z roku 1393 byla zdejší fara bohatá. Po roce 1623 fara zanikla a kostel připadl ke kovářovské faře až do roku 1787. V tomto roce byl kostel opět povýšený na farní a byla zřízena samostatná fara.[5] Kostel Narození Panny Marie je vedený v Seznamu kulturních památek v okrese Písek. Blízký hřbitov leží na návrší v jihozápadní části obce okolo kostela.
- Špitál nechal zřídit farář a vikář Jan Adam Svoboda na popud Josefa Schwarzenberga 1. ledna 1762. Špitál sloužil jako útulek chudých a neschopných práce. V roce 1762 sem byl dosazený kaplan a špitální kantor. Prvním špitálním kaplanem byl Jan Ferbert. Prvním špitálním kantorem byl Jan František Chmel.[14] V současné době je zde místní muzeum.
- Fara byla založena také na návrh tehdejšího majitele orlického panství Josefa Schwarzenberga ve stejné době jako špitál.[14] Fara je vedená v Seznamu kulturních památek v okrese Písek.
- Bývalá škola se nachází také vedle fary a špitálu. Škola byla také založena na popud Josefa Schwarzenberga farářem Janem Adamem Svobodou. Prvním špitální kantor Jan František Chmel začal dobrovolně vyučovat i děti z okolí. V roce 1787 byla místní škola prohlášena školou veřejnou a byly k ní přiděleny děti z okolních vesnic. V roce 1876 byla budova rozšířená přestavbou. V roce 1887 byla přistavěna škola o jedno poschodí. V roce 1939 byla otevřena mateřská školka.[14]
- Muzeum se nachází na nejvyšším místě v obci, proti kostelu. Roku 2008 začaly rozsáhlé opravy některých částí věkem zdevastovaného morového špitálu. Během oprav zde byly restaurovány malé světničky se zděnými klenbami a zachovány s drobnými opravy původní stropy. Dne 13. června 2008 na „setkání Kostelců“ v Kostelci nad Vltavou zde bylo z některých původních částí otevřeno muzeum Kostelce s obrazy drobných umělců a dobovými fotografiemi při stavbě Žďákovského mostu.
- Sousoší svatého Jana Nepomuckého se nachází před kostelem Narození Panny Marie.
- Rodný dům českého folkloristy a národopisce Dr. Čeňka Zíbrta je čp. 23. Dříve zde býval hostinec a řeznictví V. Soulka, později Maříkův hostinec.[14]
- Dům čp. 22 se nachází v obci.
- Žďákovský most
- Kaple svaté Barbory na samotě v lesích.
- Roubený dům čp. 32, nacházející se zhruba v polovině cesty ke kostelu Narození Panny Marie.
- Kamenných křížů je v obci několik. Jeden se nachází poblíž kostela Narození Panny Marie. Další se nachází v obci, ve směru k fotbalovému hřišti. Jedná se o jeden z nejstarších křížů kovářovského regionu. Je z druhé poloviny 18. století. Na vysokém kamenném podstavci je kamenný řecký kříž. Podobný kříž se nachází v obci Kučeř.[15] Dál od tohoto kříže se nachází další kamenný kříž. Na svém podstavci nese dataci 1876 a je takřka na okraji obce. Další kříž se nachází v polích, za obcí, u vzrostlého stromu a je dobře viditelný z komunikace ve směru od Písku.
- Přírodní památka Bachmač
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
V Kostelci se narodil národopisec a sběratel lidových tradic Dr. Čeněk Zíbrt.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Pohled na část obce -
Kamenný kříž z 18. století v obci -
Kříž poblíž obce -
Usedlost čp. 22 -
Pamětní deska, upomínající na Čeňka Zíbrta v Kostelci nad Vltavou
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ video ze setkání Kostelců. www.pribramsko.eu [online]. [cit. 2011-02-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-08.
- ↑ a b c d e f KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie. Milevsko: Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 94. Dále jen Kytka.
- ↑ a b Kytka, s. 97.
- ↑ Kytka, s. 98.
- ↑ webové stránky ČSAD
- ↑ webové stránky fotbalového mužstva TJ Kostelec nad Vltavou
- ↑ Honební spolek Kostelec nad Vltavou - Kultura, spolky - Obec Kostelec nad Vltavou. www.kostelecnadvltavou.cz [online]. Obec Kostelec nad Vltavou [cit. 2018-05-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-05-28.
- ↑ Kostelecké cvičenky - Kultura, spolky - Obec Kostelec nad Vltavou. www.kostelecnadvltavou.cz [online]. Obec Kostelec nad Vltavou [cit. 2018-05-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-05-28.
- ↑ Kosteláček. www.kostelacek.wz.cz [online]. [cit. 2018-05-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-05-28.
- ↑ Kytka, s. 95.
- ↑ a b c d Kytka, s. 96.
- ↑ ŠIMEČKOVÁ, Pavla. Od kapličky ke křížku. Průvodce po posvátných místech na Kovářovsku. 1. vyd. Praha: Plot, 2009. ISBN 978-80-86523-94-1. S. 20.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostelec nad Vltavou na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Kostelec v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Kostelec nad Vltavou v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
|
Orlík nad Vltavou |
| ||
|
Kovářov (okres Písek) | |||
 Kostelec nad Vltavou 
| ||||
| ||||
| Sobědraž | Zahrádka (Kostelec nad Vltavou) | Přílepov |
