Přeskočit na obsah

Kopeč (přírodní rezervace)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Přírodní rezervace
Kopeč
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
PR Kopeč
PR Kopeč
Základní informace
Vyhlášení3. února 1946[1]
Nadm. výška224[1] m n. m.
Rozloha9,14 ha[2][3]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresMělník
Umístěník. ú. Kopeč
obec Úžice
okres Mělník
Souřadnice
Kopeč
Kopeč
Další informace
Kód184
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní rezervace v Česku

Přírodní rezervace Kopeč o rozloze 9,1415 ha byla vyhlášena roku 1946.[4]Je jedním z nejstarších chráněných území ve Středních Čechách.[5] Leží v okrese Mělník a spadá pod katastrální území vesnice Kopeč, jež je součástí obce Úžice.[4] Je tvořena malými kopci a protáhlými hřebínky sopečného původu (Kopeč, Homolka, Kozí hřbety).[6] Důvodem ochrany je výskyt společenstev teplomilných trávníků a skalních výchozů se vzácnými a ohroženými druhy rostlin.[4]

Přírodní rezervace Kopeč, uskupení kuželovitých kopečků a protáhlých hřbetů vystupujících v rovné krajině Polabí, se nachází severně od města Odolena Voda nad domy stejnojmenné vesničky. Název je s největší pravděpodobností odvozen od bezlesé stepní vyvýšeniny, která zdola vypadá velmi majestátně až mohutně. Je tvořena tmavou čedičovou horninou zvanou nefelinit a spolu s navazujícími Kozími hřbety a Homolkou vytváří v terénu výrazný podkovovitý útvar, který je k severu otevřen.[7] Rezervace je v katastru vesnice Kopeč, která je součástí obce Úžice. Rezervaci o rozloze 9,1415 ha obklopuje ochranné pásmo o výměře 12,2556 ha. Nejnižší bod rezervace má nadmořskou výšku 196 metrů a nejvyšší má 225 metrů.[4] Okolo chráněného území se rozléhá převážně intenzivně zemědělsky využívaná krajina.[8]

Přírodní rezervace Kopeč byla vyhlášena 3. února 1946 s rozlohou dva hektary.[4] Z toho důvodu patří k nejstarším chráněným územím ve Středočeském kraji.[5]

Tyto pahorky vznikly v důsledku sopečné činnosti v období terciéru. Geologové popisují tuto vulkanickou soustavu jako dříve souvislý lávový lem, který se nacházel kolem oválného hrdla vulkánu.[6]

V roce 1956 byla přírodní rezervace Kopeč poškozena výsadbou cizích dřevin, které se postupem času rozrostly a dnes se kvůli ochraně stepní vegetace pracuje na jejich složitém odstranění.[9]

Rada Středočeského kraje dne 7. června 2006 projednala a vydala nařízení o zřízení přírodní rezervace Kopeč. Vyhlášení se týkalo rozšíření tohoto maloplošného zvláště chráněného území. Rozšíření bylo navrženo již v roce 2005. V tomto roce se zde totiž uskutečnil botanický průzkum, při němž byl zjištěn výskyt velkého množství zvláště chráněných a dokonce i ohrožených druhů rostlin. Velká část z těchto druhů rostlin se vyskytuje pouze v části navržené na rozšíření nebo má v těchto místech bohatší výskyt než ve dříve vyhlášené přírodní rezervaci. Celková rozloha nově vyhlášené přírodní rezervace je 9,14 hektaru.[10]

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]
Přírodní rezervace Kopeč

Terciérní podloží je tvořeno čedičovými horninami (augitit), křídovými sedimenty ze svrchního cenomanu) a starohorními vyvřelinami (bazalty – spility), které jsou na úpatí svahu. Nižší část mezi kopečky je vyplněna sopečnými tufy komínové brekcie. Půda je zde mělká, skeletovitá, typu rendzinrankerů. [11]

Kopeč leží v oblasti České křídové pánve. Na území Českého masivu, blíže pak České křídové tabule, se v období třetihor začalo utvářet zdejší geologické podloží. Tato lokalita patří mezi severočeské alkalické neovulkanické provincie. Výrazné je zde zejména morfologické vystupování vulkanitu. Ten zde vytváří soustavu kuželovitých kopečků a podlouhlých hřebínků umístěných do tvaru půlkruhu. Jsou jimi Kopeč, Homolka a Kozí hřbety,[6] někdy také nazývané jako Dlouhý vrch nebo Dlouhé hory.[8] Límec soustavy je zpevněn lávovou čedičovou horninou, jež někteří považují za tři divergentní strmé žíly. Avšak tomu neodpovídá vnitřní stavba vulkanitu, signalizující ploché uložení. Mohlo by jít o okraj kráteru o mocnosti 5 až 15 metrů, který byl erozí otevřen. Vyvýšené prodloužení východní strany obruby kráteru je pouze zdánlivé, jelikož tuto část utváří skály proterozoického metabazaltu. Třetihorní část je tvořena bazaltoidem a čedičovou vulkanickou brekcií, jež obsahují hodně xenolitů křídových sedimentů a menší množství hornin protozoického skalního podkladu. Horniny obsahují minerály sodalitové skupiny, magnetit, analcim, akcesorický apatit, rhönit, nefelín, čedičový amfibol a sklo. Na severozápadním okraji diatrémy vystupují křídové slíny, avšak vzájemný dotyk s vulkanitem odkrytý není.[6]

Na svazích a návrších jednotlivých pahorků nalezneme, pro toto území významná společenství xerotermních trávníků. Tato společenství tvoří například ostřice nízká (Carex humilis), kostřava walliská (Festuca valesiaca), hlaváček jarní (Adonis vernalis), hlaváč žlutavý (Scabiosa ochroleuca), černýš rolní (Melampyrum arvense), divizna brunátná (Verbascum phoeniceum), válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum), druhy rodu smělek (Koeleria), řimbaba chocholičnatá (Pyrethrum corymbosum) nebo tužebník obecný (Filipendula vulgaris).

Tato území jsou na některých místech znehodnocena expanzí travin, například ovsíkem vyvýšeným (Arrhenatherum elatius) nebo zatím méně častou třtinou křovištní (Calamagrostis epigejos) a výskytem nepůvodních dřevin, které zde byly v minulosti vysazeny.[11]

Bělozářka liliovitá - PR Kopeč
Hlaváček jarní - PR Kopeč

Nižší plochy mezi pahorky jsou utvořeny sopečnými tufy komínové brakcie. V těchto místech dochází snadno ke zvětrávání, které umožňuje obohacování půdy o vápník. Proto zde nalezneme kromě silikofylních druhů i druhy, které vyhledávají nebo minimálně snášejí bazický podklad. Jsou jimi kazivec rakouský (Astragalus austriacus), válečka prapořitá, vlnice chlupatá (Oxytropis pilosa)[8] a nebo zvláštně chráněný hlaváček jarní.

Vyskytují se zde ale i další ochranářsky významné druhy jako jsou bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), Koniklec luční (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), divizna brunátná (Verbascum phoeniceum), kazivec dánský (Astragalus danicus), vzácný kazicec český (Gagea bohemica), pryskyřník ilyrský (Ranunculus illyricus) a dvojštítek hladkoplodý (Biscutella laevigata)[11]

V této přírodní rezervaci byl zaznamenán výskyt i některých hub. Nachází se zde teplomilné břichatkovité houby jako například prášivka žaludicovitá (Bovista tomentosa), prašnatka kořínkatá (Gastrosporium simplex), žaludice lysá (Disciseda calva), pak také hvězdovky jako například hvězdovka drsná (Geastrum campestre), hvězdovka bradavková (Geastrum corollinum), hvězdovka kvítkovitá (Geastrum floriforme), hvězdovka pastvinná (Geastrum schmidelii).[11]

V přírodní rezervaci Kopeč nalezneme významnou xerotermní faunu bezobratlých. Jsou zde vzácní teplomilní pavouci plachetnatky (Lepthyphantes geniculatus, Centromerus capucinus, Panamomops inconspicuus), běžníci (Xysticus striatipes, X. acerbus), slíďáci (Pardosa bifasciata, Trochosa robusta) pavučenky (Nematogmus sanguinolentus) a stepník rudý (Eresus cinnaberinus).

Křižák čtyřskvrnný - PR Kopeč
Ježek západní - PR Kopeč

Ze zástupců hmyzu zde byla viděna kobylka (Bicolorana bicolor) pak také vzácná sarančata (Stenobothrus vagans, Oedipoda coerulescens). Dále zde byly zdokumentovány vzácné, patrně stepní druhy much pestřic (Geomyza breviseta, G. hendeli), ploštiček (Drymus pilipes, D. latus) a klopušek (Polymerus asperulae, Placochilus seladonicus).

Vyskytují se zde i fytofágní brouci a to z rodu mandelinkovitých či nosatcovitých. Z rodu mandelinkovitých zde byly zjištěny relitní druhy Cryptocephalus pygmaeus, Luperus flavipes, Psylliodes thlaspis a P. toelgi. Z rodu nosatcovitých bezkřídlé stepní druhy Omias rotundatus, Peritelus leucogrammus, Ceutorhynchus coerulescens a C. parvulus.

Ze zástupců měkkýšů zde byly zaznamenány druhy jako jsou reliktní stepní suchomilka Helicopsis striata, Chondrula tridens a Pupilla muscorum.

Přírodní rezervace Kopeč
Výhled na přírodní rezervaci Kopeč

K vidění zde mohou být i ptáci jako je sedmihlásek hajní (Hippolais icterina), pěnice hnědokřídlá (Sylvia communis), stehlík obecný (Carduelis carduelis), strnad luční (Miliaria calandra), bažant obecný (Phasianus colchicus), další druhy pěnic rodu Sylvia, kos černý (Turdus merula).

Možné je zde spatřit i zástupce plazů, kterým je hojná ještěrka obecná (Lacerta agilis).

Mezi zdejší savce patří myšice, hraboši, rejsci či ježek západní.[11]

Přírodní rezervace byla vyhlášena v roce 1946.[4] Jejím nejdůležitějším cílem je ochrana teplomilné stepní vegetace na výhřevném skalním podkladu,[4] k níž patří mimo jiné i velmi rozmanité a početné populace hmyzu.[7]

Ze zástupců flóry se na území vyskytuje a ochraňuje například hlaváček jarní, bělozářka liliovitá, kavyl vláskovitý nebo pryskyřník ilyrský.[8]

Z hmyzu je tato rezervace domovem především pro určité druhy pavouků[12] či pro vzácného motýla modráska východního (Pseudophylotes vicrama). Ten však v posledních letech nebyl spatřen.[13]

Toto území je z hlediska ochrany významné i geologicky. Nachází se zde rozptýlené alkalické vulkanity z oblasti české křídové tabule, které vznikly již v dobách terciéru. Patří do severočeské alkalické neovulkanické provincie. Nápadně zde vystupuje morfologický vulkanit a vytváří tak půlkruhovitě seřazenou soustavu kuželovitých kopečků a protáhlých hřbítků (Kopeč, Homolka, Kozí hřbety). Límec této soustavy je tvořen lávovou čedičovou horninou. Důvodem ochrany je převážně výskyt magmatické horniny neovulkanit. Geologové doporučují zvýšit intenzitu ochrany celé oblasti.[6]

Od roku 1956 se zde kvůli ochraně stepní vegetace pracně odstraňují nepůvodní dřeviny, které se zde průběhem času rozrostly.[9] Z důvodu ochrany vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů byla, přírodní rezervace Kopeč nakonec v roce 2006 rozšířena až na celkovou rozlohu 9,14 hektaru.[10]

Plán péče

[editovat | editovat zdroj]

V rámci ochrany se realizuje kosení v pruzích a likvidace nepůvodních a náletových dřevin, díky čemuž jsou zachovávána velmi hodnotná xerotermní společenstva. Kosenou plochu by bylo vhodné rozšířit i na dosud nekosená místa a kromě toho také na daném místě eliminovat zbytky nepůvodních dřevin.[4]

Méně vhodným jevem je pak spalování biomasy na severním svahu Dlouhého vrchu a to z důvodu následné expanze ruderálních druhů rostlin, jako je např. kakost smrdutý, pampeliška smetánka, hluchavka bílá, svízel přítula a pcháč oset. Spalování by bylo do budoucna možné realizovat např. při použití většího plechu, když by byl popel následně po vychladnutí nasypán do orné půdy mimo PR.[4]

Velmi pozitivně lze mimo jiné hodnotit i likvidaci černých skládek včetně veškerých opatření vedoucí k předcházení vzniku skládek odpadků (např. zákazové tabule nebo osazení závor na přístupové polní cesty).[4]

Vzhledem k nevelké rozloze není Kopeč příliš turisticky vytížená. Nevede sem žádná turistická ani cyklistická trasa. Prohlídka zabere nanejvýš hodinu.[9] Je možné se sem dostat po silnici II/522 vedoucí od Postřižína a města Odolena Voda do Chlumína nebo hromadnou dopravou (vlaková stanice Netřeba a autobusová zastávka Úžice).[14]

  1. a b PR Kopeč [online]. Biolib.cz [cit. 2010-11-17]. Dostupné online. 
  2. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
  3. Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
  4. a b c d e f g h i j Maloplošná zvláště chráněná území. drusop.nature.cz [online]. [cit. 2023-11-07]. Dostupné online. 
  5. a b Dolní Povltaví, Kopeč – přírodní rezervace [online]. 2020-06-30 [cit. 2023-11-05]. Dostupné online. 
  6. a b c d e Geologické lokality - Lokalizace - Kopeč. lokality.geology.cz [online]. [cit. 2023-11-06]. Dostupné online. 
  7. a b Kopeč - Naše sopky. www.kct-tabor.cz [online]. [cit. 2023-11-07]. Dostupné online. 
  8. a b c d Kopeč – přírodní rezervace [online]. Salvia – ekologický institut, 2011-11-08 [cit. 2023-11-05]. Dostupné online. 
  9. a b c JANOŠKA, Martin. Vzhůru na nejzachovalejší vulkán v Čechách. Hezký výlet nedaleko Prahy. iDNES.cz [online]. 2015-03-20 [cit. 2023-11-06]. Dostupné online. 
  10. a b Ekolist.cz [online]. 2006-06-07 [cit. 2023-11-06]. Dostupné online. 
  11. a b c d e Maloplošná zvláště chráněná území. drusop.nature.cz [online]. [cit. 2023-11-22]. Dostupné online. 
  12. Eresus kollari - AOPK ČR. portal.nature.cz [online]. [cit. 2023-11-07]. Dostupné online. 
  13. Paprsek naděje  pro modráska východního?. www.casopis.ochranaprirody.cz [online]. [cit. 2023-11-07]. Dostupné online. 
  14. Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2023-11-07]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]