Černýš rolní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxČernýš rolní
alternativní popis obrázku chybí
Černýš rolní (Melampyrum arvense)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád hluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleď zárazovité (Orobanchaceae)
Rod černýš (Melampyrum)
Binomické jméno
Melampyrum arvense
L.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Černýš rolní (Melampyrum arvense) je poloparazitická rostlina, stejně jako všechny ostatní druhyrodu černýš. Druh je hodně variabilní, v zahraničí rozlišují někteří odborníci více poddruhů.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Mimo Britské ostrovy a sever Skandinávie je rozšířen téměř v celé Evropě, Malé Asii, po okolí Kavkazu a zasahuje až do Střední Asie. Preferuje bazické podklady, především vápence. Roste na výslunných stráních, ve vinicích, na polích a úhorech.

V České republice vyrůstá již jen vzácně, nejčastěji jen v českém a moravském termofytiku (v minulosti byl hojný i v mezofytiku) v planárním a kolinním stupni. V přírodě se s ním setkáme, vyjma řady maloplošných chráněných území, nejspíše jen na xerotermních stráních, mezích nebo okolo polních cest. V ČR nejčastěji roste ve vegetaci svazu Geranion sanguinei a Bromion erecti.[1][2]

Detail květenství

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jednoletá poloparazitcká bylina s přímou, pýřitou lodyhou dorůstající do výše až 40 cm. Lodyha bývá slabě nebo silně větvená, její větve rostou šikmo vzhůru. Listy vyrůstají vstřícně, jsou zúženou bázi přisedlé, kopinatého až čárkovitého tvaru a drsně chlupaté. Čepele spodních listů jsou celokrajné, u horních listů mají u báze jeden nebo dva páry hlubokých zubů.

Květy vyrůstají v hustých kuželovitých klasech obsahujících až 30 květů. Ploché, přímo odstálé podpůrné listeny mají kopinatý tvar, jsou mimo špičku zastřihovaně zubaté, dolní jsou zelené a horní červené neb jen zřídka bělavé, na rubu mají dvě řady černých žlázovitých teček. Jemně chlupatý zelený kalich je rozdělen v dlouhé úzké cípy. Červená nebo méně často bledě žlutá koruna má přímou nálevkovitou trubkou 2 až 2,5 cm dlouhou, dva načervenalé pysky, horní přilbicovitý a spodní plochý trojlaločný. Kvete v červnu až srpnu, květy jsou opylovány převážně čmeláky.

Plodem je dvoupozdrá elipsoidní tobolka s vejčitými semeny 6 až 7 mm dlouhými a podobně zabarvenými jako obilky pšenice. Semena jsou poměrně těžká, na jedné straně mají dužnatý přívěsek, mravenci proto semena odvlékají do mraveniště a po zkonzumování masíčka je zase vynášejí ven. To je nejčastější způsob rozšiřování.[1][2][3][4][5]

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Rostlina rozmnožující se výhradně semeny. Po vyklíčení má na svých kořenech přísavné kořínky které pomoci haustorií pronikají do cévních svazků parazitovaných rostlin a vstřebávají z nich živiny. Pokud semeno vyklíčí a není v dosahu vhodná rostlina, mladý semenáč černýše rolního sice obvykle nezahyne, ale pro nedostatek živin, které si není schopen sám obstarat, je neduživý a nevykvete, tudíž se nerozmnoží.

Semena začínají klíčit v půdě již na podzim, tehdy se počínají vyvíjet kořeny a zelené výhonky vyraší až na jaře příštího roku. V dalších létech je klíčivost semen již velmi malá, stejně jako po vyschnutí mimo půdu. Proto nové rostlinky většinou nepocházejí ze semen vysetých společně s nevyčištěným osivem, ale ze semen z loňské úrody přezimovavše v půdě.[4][5]

Jedovatá rostlina[editovat | editovat zdroj]

Semena obsahují toxickou sloučeninu glykosid aukubin, který má tlumivý účinek na centrální nervovou soustavu. V minulosti byly zaznamenány otravy koní a ovcí při jejich spásání nebo zkrmování. Stejná látka způsobuje zčernání rostlin při sušení, odtud rodové jméno černýš.[1][4]

Plevelná rostlina[editovat | editovat zdroj]

V minulosti to byl nepříjemný plevelobilovinách. Pokud bylo pole silně zapleveleno černýšem rolním, mělo vždy nižší výnosy obilovin. Navíc jeho semena podobná semenům pšenice byla často s ní při sklizni smíšena. Po semletí této směsice je mouka zbarvená fialově a má nahořklou chuť.[1][4]

Ohrožená rostlina[editovat | editovat zdroj]

V současnosti je černýš rolní agrotechnickými postupy z obdělávaných polí Evropy téměř vytlačen. V ČR je zařazen "Černým a červeným seznamem cévnatých rostlin České republiky z roku 2000" mezi ohrožené druhy (C3 – VU).[1][6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e HOSKOVEC, Ladislav. BOTANY.cz: Černýš rolní [online]. BOTANY.cz, rev. 10.07.2007, [cit. 2012-11-09]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b DVOŘÁK, Václav. Natura Bohemica: Černýš rolní [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 07.06.2010, [cit. 2012-11-09]. Dostupné online. (česky) 
  3. POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české: Černýš rolní [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, [cit. 2012-11-09]. S. 124. Dostupné online. (česky) 
  4. a b c d DEYL, Miloš. Plevele polí a zahrad: Černýš rolní. Praha : Československá akademie věd, 1956. 374 s. (česky)  
  5. a b ARKive: Melampyrum arvense [online]. ARKive, Wildscreen Trading Ltd., Bristol, UK, [cit. 2012-11-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. PROCHÁZKA, František. Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky [online]. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, [cit. 2012-11-09]. Dostupné online. ISBN 80-86064-52-2. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]