Křižácké státy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Blízký východ roku 1135 s tureckými, arabskými a křižáckými státy.

Křižácké státy bylo množství feudálních panství západoevropského stylu, vybudované křižáky v období křížových výprav ve Svaté zemi, Anatolii a Středozemním moři.

Tváří v tvář islámu[editovat | editovat zdroj]

Křižácké státy a řecké nástupnické státy po čtvrté křížové výpravě v Řecku

První čtyři křižácké státy vznikly na Blízkém východě těsně po první křížové výpravě:

Arménské království v Kilíkii nebylo ryze křižácké království. Královský status byl této zemi udělen papežem Inocencem III. Na jeho trůn se později dostala křižácká dynastie Lusignan, která jej přiblížila západní Evropě.

Kypr[editovat | editovat zdroj]

Nástupnické státy po dobytí Byzantské říše křižáky

Během třetí křížové výpravy bylo založeno Kyperské království. Anglický král Richard I. Lví srdce Kypr dobyl na Byzanci od zdejšího řeckého vládce Izáka Komnena při cestě do Svaté země. Z bývalé byzantské provincie bylo vytvořeno křižácké království, na jehož trůn dosedl roku 1192 bývalý jeruzalémský král Guy de Lusignan. Království zaniklo, když jej poslední královna prodala Benátčanům. Později byl ostrov přiřknut Templářům, ale těm nikdy jako základna nesloužil.

Řecko[editovat | editovat zdroj]

Během čtvrté křížové výpravy byla dobyta Byzantská říše a její území rozděleno na:

Latinské císařství a Théby byly v roce 1261 byly Byzantinci dobyty zpět. Křižácká správa přetrvala v Athénách a Peloponésu až do 15. století, kdy byla panství dobyta Turky.

V roce 1310 si Řád Johanitů vytvořil vlastní panství na ostrově Rhodos a několika dalších ostrovech v Egejském moři, která drželi až do roku 1522, kdy je turecký sultán Sulejman I. Nádherný vyhnal, a rytíři byli nuceni přesunout se na ostrov Malta.

Ostrov Kastellorizo byl v roce 1309 zabrán Johanity. Od roku 1440 až do roku 1450 jej okupovali Egypťané a nakonec se ostrova zmocnili Benátčané, kteří na něm vydrželi až do roku 1635.

Řád Johanitů obsadil další města v Anatolii a Řecku: Smyrna (dnes Izmir, 1344 - 1402), Attaleia (dnes Antalya, 1361 - 1373), Halikarnassos (dnes Bodrum), Korint (1397 - 1404) a ostrovy Ikaros (1424 - 1521) a Kos (1215 - 1522).

Středomořská léna[editovat | editovat zdroj]

Ačkoliv malá, existovala ve Středomoří další křižácká panství, vybudované ve stylu západního feudalismu, a to ostrovy Djerba a Taborca, nacházející se při pobřeží Tuniska.

Křižácká panství na severu[editovat | editovat zdroj]

Území Řádu německých rytířů v Pobaltí

V roce 1193 vyzval papež Celestýn III. rytířské řády, zejména Řád německých rytířů a Řád mečových bratří k boji proti nevěřícím v Pobaltí, protože v Pobaltí stále žily kmeny, které odmítaly přijmout křesťanství. Tyto řády se vydaly bojovat do těchto končin proti pohanům i proti pravoslavným ruským knížectvím, kde založily vlastní stát - Prusko.

Seznam křižáckých států[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Crusader states na anglické Wikipedii.

  • Westermann, Großer Atlas zur Weltgeschichte