Jodid hořečnatý
Jodid hořečnatý | |
---|---|
Model jednotkové buňky | |
Model krystalové struktury | |
Obecné | |
Systematický název | jodid hořečnatý |
Sumární vzorec | MgI2 |
Vzhled | bílé krystaly[1] |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 10377-58-9 7790-31-0 (oktahydrát) |
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 233-825-1 |
PubChem | 66322 |
SMILES | [Mg+2].[I-].[I-] |
InChI | InChI=1S/2HI.Mg/h2*1H;/q;;+2/p-2 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 278,11 g/mol |
Teplota tání | 637 °C (1010 K) (bezvodý) |
Teplota dehydratace | 41 °C (314 K) (oktahydrát) |
Hustota | 4,43 g/cm3 (bezvodý) 2,353 g/cm3 (hexahydrát) 2,098 g/cm3 (oktahydrát) |
Rozpustnost ve vodě | 54,7 g/100 ml (bezvodý, 0 °C) 148 g/100 ml (bezvodý, 18 °C) 81 g/100 ml (oktahydrát, 20 °C) |
Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | rozpustný v ethanolu a kapalném amoniaku |
Rozpustnost v nepolárních rozpouštědlech | rozpustný v diethyletheru |
Termodynamické vlastnosti | |
Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −364 kJ/mol |
Standardní molární entropie S° | 134 J⋅K−1⋅mol−1 |
Měrné teplo | 74 J⋅K−1⋅mol−1 |
Bezpečnost | |
[1] | |
H-věty | H315 H319[1] |
P-věty | P264+265 P280 P302+352 P305+351+338 P321 P332+317 P337+317 P362+364[1] |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jodid hořečnatý je anorganická sloučenina se vzorcem MgI2, vytvářející také hydráty, MgI2·xH2O. Tato iontová sůl se dobře rozpouští ve vodě.
Použití
[editovat | editovat zdroj]Samotný jodid hořečnatý nemá mnoho využití, ale používá se na přípravu sloučenin pro organickou syntézu.
Příprava
[editovat | editovat zdroj]Jodid hořečnatý lze získat reakcí oxidu, hydroxidu, nebo uhličitanu hořečnatého s kyselinou jodovodíkovou:[2]
Dalším možným způsobem je smíchání práškového jodu s hořčíkem. K získání bezvodého MgI2 je třeba reakci provádět ve zcela suchém prostředí; jako rozpouštědlo lze použít bezvodý diethylether.
Reakce
[editovat | editovat zdroj]Jodid hořečnatý je stálý ve vodíkové atmosféře, a to i za vysokých teplot, ale na vzduchu se rozkládá a uvolněným jodem se zabarvuje do hněda. Při zahřívání na vzduchu vytváří oxid hořečnatý.[3]
MgI2 lze zapojit do Baylisových–Hillmanových reakcí, kde se při jeho použití vytvářejí převážně Z-vinylové produkty.[4]
Demethylace některých aromatických methyletherů lze uskutečnit pomocí jodidu hořečnatého v diethyletheru.[5]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Magnesium iodide na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/66322
- ↑ Pradyot Patnaik. Handbook of Inorganic Chemicals. [s.l.]: McGraw-Hill, 2003. Dostupné online. ISBN 0-07-049439-8. S. 527–528.
- ↑ N. T. M. Wilsmore. Report of the Third Meeting of the Australasian Association for the Advancement of Science. [s.l.]: [s.n.], 1891. Kapitola Note on Magnesium Iodide, s. 116.
- ↑ Lutz-Friedjan Tietze; Gordon Brasche; Kersten Gericke. Domino Reactions in Organic Synthesis. Chemical Reviews. Wiley-VCH, 2006, s. 115–136. ISBN 3-527-29060-5. DOI 10.1021/cr950027e. PMID 11848746.
- ↑ Seiji Yamaguchi; Masahiro Nedachi; Hajime Yokoyama; Yoshiro Hirai. Regioselective demethylation of 2,6-dimethoxybenzaldehydes with magnesium iodide etherate. Tetrahedron Letters. 1999, s. 7363–7365. DOI 10.1016/S0040-4039(99)01411-2.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu jodid hořečnatý na Wikimedia Commons