Ekonomika Nigérie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ekonomika Nigérie
Lagos, ekonomické centrum Nigérie
Lagos, ekonomické centrum Nigérie
Pořadí25. nejvyšší HDP (2021)
MěnaNigerijská naira (NGN, ₦)
Fiskální období1. března – 31. dubna
Obchodní organizaceAU, AfCFTA, ECOWAS, WTO, OPEC
Statistické údaje
HDP 432 mld. USD (nominální, 2020)
1 069 mld. USD (PPP, 2020)
Změna HDP -1,79 % (2020)
HDP na obyvatele 2 097 USD (nominální, 2020)
4 916 USD (PPP, 2020)
HDP podle sektorůzemědělství: 22 %
průmysl: 24 %
služby: 54 %
(2020)
Inflace (CPI)Negativní růst 15,75 % (2020)
Míra chudoby40 % obyvatel pod 1 USD na den (2020)
Pracovní síla80 000 000 (2020)
Pracovní síla podle sektorůzemědělství: 30 %
průmysl: 10 %
služby: 60 %
(2010)
NezaměstnanostNegativní růst 31 % (2021)
Negativní růst 9 % (2020)
Průměrná hrubá mzda339 000 NGN / měsíc (2021)
Index snadnosti podnikání131. místo (2020)
Zahraničí
Vývoz 35 mld. USD (2020)
IndieIndie Indie 15 %
ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko 10,8 %
NizozemskoNizozemsko Nizozemsko 8,5 %
Dovoz 71 mld. USD (2020)
ČínaČína Čína 28 %
USAUSA USA 9 %
IndieIndie Indie 7,6 %
Obchodní bilance-33 mld. USD (2020)
Hrubý zahraniční dluhNegativní růst 86 mld. USD (2020)
Veřejné finance
Veřejný dluhNegativní růst 34 % HDP (2020)
Příjmy1 329 mld. NGN (2020)
Výdaje3 165 mld. NGN (2020)
RatingS&P: (2020)
B-
výhled: stabilní
Moody's: (2021)
B2
výhled: stabilní
Fitch: (2020)
B
výhled: stabilní

Ekonomika Nigérie je druhou největší ekonomikou Afriky a největší ekonomika v subsaharské Africe.

Přehled[editovat | editovat zdroj]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Fiskální politika[editovat | editovat zdroj]

Prostředí[editovat | editovat zdroj]

Infrastruktura[editovat | editovat zdroj]

Monetární politika[editovat | editovat zdroj]

Inflace[editovat | editovat zdroj]

Výhled[editovat | editovat zdroj]

Sektory[editovat | editovat zdroj]

Zemědělství[editovat | editovat zdroj]

Nejdůležitějším vývozním artiklem nigerijského zemědělství je kakao a přírodní pryž. Dále se pěstují a produkují fazole, sezam, kešu ořechy, maniok, podzemnice olejná, kukuřice, melouny, proso, palmová jádra, palmový olej, banány, rýže, čirok či sójové boby. Před občanskou válkou byla Nigérie potravinově soběstačná, zemědělství však nedokázalo držet krok s rychlým populačním růstem a dnes Nigérie spoléhá na dovoz. Protekcionistická opatření se projevují i v zemědělství, například v roce 2019 Nigérie uzavřela svou hranici s Beninem a dalšími sousedními zeměmi, aby zastavila pašování rýže do země v rámci úsilí o posílení místní produkce.

Těžba nerostů[editovat | editovat zdroj]

Těžba nerostných surovin v Nigérii představuje pouze 0,3 % hrubého domácího produktu, ačkoliv se zde nacházejí obrovská ložiska zlata, stříbra, mědi, železné rudy, cínu, zinku nebo soli. Primární důvod nerozvinuté těžby nerostů je monopol federální vlády Nigérie, která se místo těžby minerálních surovin soustřeďuje výhradně na poměrně rozvinutý těžební a zpracovatelský průmysl ropy. Od roku 1999 se však těžba nerostů postupně zvyšuje.

Těžba ropy[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Ropný průmysl v Nigérii.

Klíčovou komoditou Nigérijské ekonomiky i příjmů státní pokladny je těžba ropy. Od roku 1971 je Nigérie členskou zemí OPEC. Země je 6. největším exportérem této suroviny na světě, přičemž 75 % veškerého exportu tvoří právě ropa. Největším odběratelem ropy v Nigérii představují USA s podílem 40 % celkového exportu ropy. Více než 60 % všech těžebních polí vlastní společnost Royal Dutch Shell. Bezohledná těžba si však vyžádala obrovskou daň. Od roku 1958, kdy těžba ropy naplno začala, byly zabity tisíce domorodých obyvatel, kteří s těžbou a devastací přírody a životního prostoru nesouhlasili.

Paradoxně i když Nigérie v současnosti vyváží obrovské množství ropy, musí dovážet ropné produkty jako benzín nebo plast. Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2022 má být uvedena do provozu kontroverzní ropná rafinérie Dangote, která bude mimo jiné vyrábět 50 milionů litrů benzínu denně. Tím by se Nigérie změnila z čistého dovozce na čistého vývozce ropných produktů.

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

Obecně je průmysl v zemi nerozvinutý, většinu průmyslových výrobků země dováží. Železný a ocelářský průmysl v Nigérii začal v 50. letech prostřednictvím výstavby několika válcoven oceli za pomocí vlády. V několika městech jsou výrobní továrny nadnárodních korporací jako Peugeot nebo General Motors. Mezi nejvýznamnější domácí průmyslové producenty patří Nigerijské firmy Innoson Vehicle Manufacturing či firma Zinox Technologies. Rozvoji průmyslu brání zejména nedostatečná infrastruktura, nízce kvalifikovaná pracovní síla a obecně špatná ekonomická situace země.

Služby[editovat | editovat zdroj]

Turismus[editovat | editovat zdroj]

Životní prostředí[editovat | editovat zdroj]

Znečištění[editovat | editovat zdroj]

Energetika[editovat | editovat zdroj]

Nigérie trpí dlouhodobým nedostatkem elektrické energie, s čímž jsou spojeny i nepříjemné stále se opakující výpadky dodávek elektřiny do domácností i firem. Je proto obvyklým jevem, že domy mají v Nigérii vlastní generátory pro situace těchto výpadků. V současnosti většinu energie - 83 % - Nigérie vyrábí z biomasy a odpadu. Zbytek z fosilních paliv (16 %) a vodní energie (1 %). Od získání nezávislosti se Nigérie snaží vyvinout jadernou energetiku. Od roku 2004 funguje výzkumný reaktor čínského původu na Univerzitě Ahmada Bella. V dubnu 2015 zahájila Nigérie jednání s Rosatomem o výstavbě a provozu čtyř jaderných elektráren do roku 2035, z nichž první by měla být v provozu do roku 2025. Smlouva o výstavbě byla podepsána roku 2017. Nigérijská vláda má za cíl docílit do roku 2030 zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie ze současných 0,2 % na

Zahraniční obchod[editovat | editovat zdroj]

Složení vývozu Nigérie v roce 2019.

Vývoz[editovat | editovat zdroj]

Hodnota vývozu zboží z Nigérie dosáhla v roce 2020 celkem 34 miliard USD. Celkový vývoz komodit z Nigérie se ve srovnání s rokem 2019 snížil o 34 %. Vývoz zboží se snížil o 18,7 miliardy USD (hodnota vývozu zboží z Nigérie v roce 2019 činila 53 miliard USD). Hlavními vývozními artikly jsou zpracované a nezpracované minerály, zemědělské plodiny, lodě a čluny.[1]

Hlavní země vývozu (2020):[1][editovat | editovat zdroj]

  • IndieIndie Indie s podílem 15 % (5,24 miliardy USD)
  • ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko s podílem 10,8 % (3,79 miliardy USD)
  • NizozemskoNizozemsko Nizozemsko s podílem 8,56 % (2,98 miliardy USD)
  • Jižní AfrikaJižní Afrika Jižní Afrika s podílem 7,6 % (2,65 miliardy USD)
  • ČínaČína Čína s podílem 5,05 % (1,76 miliardy USD)
  • FrancieFrancie Francie s podílem 4,51 % (1,57 miliardy USD)
  • PortugalskoPortugalsko Portugalsko s podílem 3,69 % (1,28 miliardy USD)
  • ItálieItálie Itálie s podílem 3,51 % (1,22 miliardy USD)
  • KamerunKamerun Kamerun s podílem 3,45 % (1,2 miliardy USD)
  • TureckoTurecko Turecko s podílem 3,26 % (1,13 miliardy USD)

Dovoz[editovat | editovat zdroj]

Hodnota dovozu zboží do Nigérie dosáhla v roce 2020 celkem 55 miliard USD. Dovoz zboží do Nigérie se ve srovnání s rokem 2019 zvýšil o 17 %. Dovoz zboží vzrostl v roce 2020 o 8,08 miliardy USD (hodnota dovozu zboží do Nigérie v 2019 činila 47 miliard USD). Hlavními dovozními artikly jsou stroje a technologie, elektronika a související vybavení, vozidla a léky.[1]

Hlavní země dovozu (2020):[1][editovat | editovat zdroj]

  • ČínaČína Čína s podílem 28 % (15,9 miliardy USD)
  • USAUSA USA s podílem 9,06 % (5,02 miliardy USD)
  • IndieIndie Indie s podílem 7,94 % (4,4 miliardy USD)
  • NizozemskoNizozemsko Nizozemsko s podílem 7,8 % (4,32 miliardy USD)
  • BelgieBelgie Belgie s podílem 3,75 % (2,08 miliardy USD)
  • NěmeckoNěmecko Německo s podílem 3,12 % (1,73 miliardy USD)
  • RuskoRusko Rusko s podílem 2,24 % (1,24 miliardy USD)
  • Spojené královstvíSpojené království Spojené království s podílem 2,18 % (1,21 miliardy USD)
  • ItálieItálie Itálie s podílem 2,15 % (1,19 miliardy USD)
  • BrazílieBrazílie Brazílie s podílem 2,12 % (1,17 miliardy USD)
Historie těžby ropy v Nigérii.

Makroekonomická data[editovat | editovat zdroj]

rok HDP (nominální)[2] HDP (nominální) na obyvatele[2] růst HDP[3] inflace (CPI)[4] nezaměstnanost[5] veřejný dluh (% HDP)[6]
1990 54 mld. USD 538 USD 11 % 7 % 3,7 % 71 %
1995 44 mld. USD 408 USD -0,7 % 72 % 3,8 % 34 %
2000 69 mld. USD 568 USD 5 % 6 % 3,8 % 57 %
2005 176 mld. USD 1 268 USD 6 % 17 % 3,7 % 18 %
2010 361 mld. USD 2 280 USD 8 % 13 % 3,7 % 9 %
2011 404 mld. USD 2 488 USD 5 % 10 % 3,7 % 17,4 %
2012 455 mld. USD 2 724 USD 4 % 12 % 3,7 % 17,5 %
2013 508 mld. USD 2 962 USD 6 % 8 % 3,7 % 18 %
2014 546 mld. USD 3 099 USD 6 % 8 % 4,5 % 17 %
2015 486 mld. USD 2 687 USD 2 % 9 % 4,3 % 20 %
2016 404 mld. USD 2 176 USD -1 % 15 % 7 % 21 %
2017 375 mld. USD 1 969 USD 0,8 % 16 % 8,3 % 25 %
2018 397 mld. USD 2 028 USD 1,9 % 12 % 8,4 % 27 %
2019 448 mld. USD 2 230 USD 2 % 11 % 8,5 % 29 %
2020 432 mld. USD 2 097 USD -1,79 % 15,75 % 9 % 34 %

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d TrendEconomy. trendeconomy.com [online]. Dostupné online. 
  2. a b Nigeria GDP 1960-2022. www.macrotrends.net [online]. [cit. 2022-05-22]. Dostupné online. 
  3. Nigeria GDP Growth Rate 1961-2022. www.macrotrends.net [online]. [cit. 2022-05-22]. Dostupné online. 
  4. Nigeria Inflation Rate 1960-2022. www.macrotrends.net [online]. [cit. 2022-05-22]. Dostupné online. 
  5. Nigeria Unemployment Rate 1991-2022. www.macrotrends.net [online]. [cit. 2022-05-22]. Dostupné online. 
  6. Nigeria Government Debt to GDP - 2021 Data - 2022 Forecast - 1990-2020 Historical. tradingeconomics.com [online]. [cit. 2022-05-22]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]