Přeskočit na obsah

Centrum občanských svobod

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Centrum občanských svobod (ukrajinsky Центр Громадянських Свобод) je ukrajinská organizace pro lidská práva vedená ukrajinskou právničkou Oleksandrou Matvijčukovou.[1] Byla založena v roce 2007[2] s cílem působit na ukrajinskou vládu, aby se země stala demokratičtější.[3][4] Organizace získala Nobelovu cenu míru za rok 2022, kterou sdílí s běloruským aktivistou Alesem Bjaljackým a ruskou lidskoprávní organizací Memorial.[5]

Centrum občanských svobod bylo založeno 30. května 2007 v Kyjevě.[6] Organizace se zabývá prosazováním legislativních změn ve snaze učinit Ukrajinu demokratičtější a zlepšit veřejnou kontrolu orgánů činných v trestním řízení a soudnictví.[7] Jedním z cílů organizace je zlepšení trestního zákoníku Ukrajiny.[3]

V době protestů Euromajdanu v letech 2013—2014 skupina spustila projekt Euromajdan SOS s cílem poskytovat právní podporu demonstrantům, kteří se účastnili protestů, a sledovat zneužívání bezpečnostních sil tehdejším prezidentem Viktorem Janukovyčem.[4]

Po ruské anexi Krymu v roce 2014 a rozpoutání války na Donbasu (také v roce 2014) začala organizace dokumentovat politickou perzekuci na Krymu a zločiny na území ovládaném Ruskem podporovanou separatistickou Luhanskou lidovou republikou a Doněckou lidovou republikou.[8] Organizace také zahájila mezinárodní kampaně za propuštění nelegálně vězněných lidí v Rusku, na anektovaném Krymu a na Donbasu.[7][9]

Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 začalo Centrum občanských svobod dokumentovat ruské válečné zločiny během invaze.[10] Norský Nobelův výbor v roce 2022 uvedl, že organizace „hraje průkopnickou roli v tom, aby se viníci zodpovídali za své zločiny“.[11]

Dne 7. října 2022 byla Centru občanských svobod udělena Nobelova cena míru za rok 2022 (sdílí ji ještě Ales Bjaljacki a organizace Memorial).[12] Jedná se o vůbec první Nobelovu cenu udělenou ukrajinskému občanovi nebo organizaci.

Na jaře 2024 bylo Centrum pro občanské svobody v Rusku označeno za „nežádoucí organizaci“.[13]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Center for Civil Liberties (human rights organization) na anglické Wikipedii.

  1. Oleksandra Matviychuk – Ukraine | Coalition for the International Criminal Court [online]. [cit. 2021-08-17]. Dostupné online. 
  2. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b www.nytimes.com. Dostupné online. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  5. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b Dostupné online. (anglicky) 
  8. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Oleksandra Matviichuk [online]. [cit. 2021-08-17]. Dostupné online. 
  10. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Russia Labels 3 More Human Rights Groups 'Undesirable' [online]. 2024-04-17 [cit. 2024-04-27]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]