Císařův pekař - Pekařův císař

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Císařův pekař – Pekařův císař
Jeden z kostýmů k filmu
Jeden z kostýmů k filmu
Základní informace
Původní název Císařův pekař – Pekařův císař
Země Československo
Jazyk čeština
Délka 86 a 69 min. nebo 108 min.
Žánry filmová komedie
filmová pohádka
Námět Jan Werich, Jiří Brdečka
Scénář Jan Werich, Jiří Brdečka, Martin Frič
Režie Martin Frič
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role Jan Werich, Jiří Plachý, Zdeněk Štěpánek, Bohuš Záhorský, František Filipovský, Marie Vášová, Nataša Gollová, František Černý
Hudba Julius Kalaš
Kamera Jan Stallich
Výroba a distribuce
Premiéra 1951
Produkční společnost Československý státní film
Distribuce Československo ČSR, Československý státní film Praha
Císařův pekař – Pekařův císař na ČSFD Kinoboxu IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Císařův pekař – Pekařův císař je dvoudílná česká historická komedie režiséra Martina Friče, natočená v roce 1951. Původně film natáčel režisér Jiří Krejčík, po jeho neshodách s Janem Werichem režii brzy převzal Martin Frič.

Kromě dvoudílné verze byla z jiných klapek vytvořena i exportní jednodílná verze v délce 108 minut pod názvem Císařův pekař. V této verzi chyběly nejvíce ideologicky zaměřené pasáže. Exportní využití filmu bylo také hlavním důvodem, proč byl film natáčen barevně.

Děj[editovat | editovat zdroj]

Hlavním hrdinou je pekař Matěj (Jan Werich) a císař Rudolf II. (opět Jan Werich), který je bohatým mecenášem pavěd všeho druhu, zvláště alchymie. Podaří se mu najít Golema, bájného hliněného obra, ale neumí jej oživit a stát se tak pánem světa. Pekař Matěj je pro svůj zdravý selský rozum, spravedlnost a dobrotu nejprve uvržen do vězení, pak ale uprchne a díky podobnosti s císařem si s ním vymění roli a nakonec využije Golema k pečení rohlíků pro chudé.

Obsazení[editovat | editovat zdroj]

Jan Werich Rudolf II. / pekař Matěj
Marie Vášová hraběnka Stradová
Nataša Gollová Kateřina
Bohuš Záhorský komoří Lang
Jiří Plachý Kelly
Zdeněk Štěpánek maršál Rusworm
František Filipovský astrolog
František Černý Scotta
Václav Trégl císařův sluha
Vladimír Leraus uherský vyslanec
Miloš Nedbal lékař
Bohuš Hradil Tycho de Brahe
Lubomír Lipský alchymista
Josef Kemr alchymista
Miloš Kopecký alchymista
Jan Stanislav Kolár alchymista
Theodor Pištěk purkmistr
Bohumil Bezouška malíř Van Aachen
Felix le Breux člen delegace
Otto Motyčka písař

Tvůrci[editovat | editovat zdroj]

  • Námét: Jan Werich, Jiří Brdečka
  • Scénář: Jan Werich, Martin Frič, Jiří Brdečka
  • Kamera: Jan Stallich
  • Stavby: Jan Zázvorka
  • Asistent: Boris Mohavec
  • Výprava: Valdimír Mácha, Vladimír Slepička
  • Hudba: Julius Kalaš
  • Hraje: Filmový Symfonický Orchestr
  • Řídí: Milivoj Uzelac
  • Píseň ten dělá to a ten zas tohle: Zdeněk Petr a Jan Werich
  • Návrhy kostýmů: Jiří Trnka, Vladimír Synek
  • Masky: Gustav Hrdlička
  • Kostýmy: Bohumil Sochor
  • Zvuk: František Černý
  • Střih: Jan Kohout
  • Script: Marie Moravcová
  • Asistent zvuku: Václav Janoušek
  • II. kameraman: Bohumil Hába
  • Asistent režie: Rudolf Jaroš
  • Asistent výroby: Jaroslav Vlk
  • Vrchní osvětlovač: Josef Pražák
  • Vedouci výroby: Ladislav Terš
  • Vedoucí štábu: Rudolf Hájek
  • Choreografie: Luboš Ogoun, Jiřina Kottová
  • Návrh golema: Jaroslav Horejc
  • Hrají: Jan Werich, Marie Vášová, Nataša Gollová, Bohuš Záhorský, Jiří Plachý, Zdenĕk Štĕpánek, František Filipovský, František Černý, Václav Trégl
  • Dále hrají: V. Leraus, M. Nedbal, B. Hradil, F. Holar, V. Řepa, L. Lipský, T. Pištĕk, B. Bezouška, F. LeBreux, J. Kemr, F. Mrázek, J. Hlinomaz, O. Motyčka, M. Svoboda a jiní
  • Kolektiv spolupracovníků: M. Balíková, K. Marešová, Vl. Černý, J. Fifková, V. Hojda, Ft. Kauler, M. Koulová, Z. Maršálek, J. Müllerová, V. Novontá, V. Oberreiter, Fr. Počta, E. Strnadová, A. Treybal, R. Weber
  • Režie: Martin Frič
  • Vyrobily: Státní Filmové Ateliery a Laboratoře v Praze

Produkce[editovat | editovat zdroj]

Inspirací pro scénář filmu je divadelní hra Golem, kterou Jan Werich a Jiří Voskovec uvedli v listopadu 1931 v Osvobozeném divadle. Velmi úspěšná hra se dočkala 186 repríz a v hlavních rolích se představili Miloš Nedbal (Rudolf II.), Hana Vítová (Sirael) nebo Bohuš Záhorský (komoří Lang). Voskovec s Werichem připravili rovněž filmový scénář, který nabídli francouzskému režisérovi Julienu Duvivierovi. Ten ovšem nechtěl pojmout příběh o Golemovi jako komedii a tak scénář s pomocí scenáristy André-Paula Antoina přepsali do horrorového dramatu. Francouzský film Golem, který se natáčel v Praze, měl premiéru v roce 1936.[1]

K záměru připravit filmovou verzi se Jan Werich vrátil v roce 1949, tedy v době, kdy Voskovec již emigroval do USA. Nový scénář mu pomohl dokončit Jiří Brdečka. Post režiséra získal Jiří Krejčík. Během příprav byl rovněž osloven Jiří Trnka, aby připravil návrhy kostýmů a dekorací. Šaty byly ušity na zakázku v textilce ve Varnsdorfu a z muzeí a galerií byla vypůjčena řada uměleckých předmětů.[1] Autorem hliněné verze Golema, která byla na svou dobu originálním pojetím této mytické postavy, byl sochař Jaroslav Horejc. Na natočení filmu bylo zprvu vyčleněno 27 milionů korun a kvůli záměru s exportem filmu na zahraniční trhy, byl filmařům poskytnut také barevný film.[2]

Krátce po začátku natáčení se rozhořel spor mezi režisérem Krejčíkem a hlavním představitelem Janem Werichem. Spor vyústil v odchod režiséra Krejčíka, který byl rychle nahrazen režisérem Martinem Fričem. S výměnou režiséra přišla i rozsáhlá výměna herců. V roli magistra Kelleyho nahradil Jiří Plachý starší Karla Högera, roli Scotty získal namísto Saši Rašilova František Černý, roli maršála Rusworma odmítl Jan Pivec a nahradil ho Zdeněk Štěpánek, Sirael si nakonec místo Ireny Kačírkové zahrála Nataša Gollová, kterou tím Werich a Frič vyvedli z poválečné filmařské klatby. Do přeobsazení výrazně mluvil právě Werich, který do rolí navrhoval své bývalé kolegy z Osvobozeného divadla. Přeobsazení a nutnost přetáček znamenalo navýšení výdajů o dalších až 10 milionů korun.[2]

Po natočení byly sestříhány dvě verze - dvoudílný film, který byl v československých kinech nasazen jako dvojprogram za dvojnásobné vstupné, a dále zkrácená jednodílná verze, která byla zprvu určena na vývoz a proto z ní byly vystřiženy nejvíce ideologické scény (například píseň Ten dělá to a ten zas tohle).[2] Premiéra filmu se v Praze konala 28. prosince 1951. Film byl uveden mimo jiné v Belgii, Holandsku, Dánsku, Rakousku, Francii, Polsku, Maďarsku, NDR či Indii. V roce 1955 dokonce i v USA, kde nesl název The Emperor and the Golem.[2][1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c V+W chtěli natočit Golema. Místo něho přišel Pekařův císař - i dnes na Primu, iprima.cz
  2. a b c d Werichův pekař a císař: Agitka, legenda, historie - ale hlavně sranda, ceskatelevize.cz, 4. 1. 2012

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]