Buky nad Kameničkou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Přírodní rezervace
Buky nad Kameničkou
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Oplocená část rezervace na dně údolí
Oplocená část rezervace na dně údolí
Základní informace
Vyhlášení16. května 1994
VyhlásilOkresní úřad Chomutov
Nadm. výška680–807 m n. m.
Rozloha31,95 ha[1]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresChomutov
UmístěníBlatno (k. ú. Bečov)
Souřadnice
Buky nad Kameničkou
Buky
nad Kameničkou
Další informace
Kód1682
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní rezervace v Česku

Buky nad Kameničkou jsou přírodní rezervaceKrušných horách. Nachází se v údolí potoka Kamenička asi tři kilometry od BečovaBlatnaokrese Chomutov. Rezervace byla vyhlášena k ochraně dvě stě let starého bukoklenového lesa. Území je hodnotné z hlediska zachování genofondu původních lesních dřevin v oblasti Krušných hor.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Chráněné území vyhlásil okresní úřadChomutově dne 16. května 1994. Přírodní rezervace je v Ústředním seznamu ochrany přírody evidována pod číslem 1682. Spravuje ji Krajský úřad Ústeckého kraje.[2] Od 3. listopadu 2009 je území součástí evropsky významné lokality Bezručovo údolí, ve které se nachází další dvě maloplošná chráněná území: přírodní památka Krásná Lípa a přírodní památka Bezručovo údolí,[3] s níž Buky nad Kameničkou na jihozápadě bezprostředně sousedí.[4]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Přírodní rezervace měří 31,945 hektaru a nachází se v nadmořské výšce 680–807 metrů v katastrálním území Bečov,[2] na strmém svahu Mlýnského vrchu.[5]

Buky nad Kameničkou v okolí Nové cesty

Předpokládá se, že údolí Kameničky je tektonicky podmíněné, a případný zlom je překrytý aluviálními náplavy potoka. Geologické podloží tvoří částečně migmatizovaná biotitická a muskovit-biotitická pararula krušnohorského krystalinika proterozoického stáří.[6]geomorfologickém členění Česka lokalita leží v Krušných horách, v podcelku Loučenská hornatina a okrsku Přísečnická hornatina.[7] Přírodní rezervace zahrnuje vrchol Skleněného vrchu, ale nejvyšší bod území se nachází na jihozápadní hranici v blízkosti bezejmenné kóty s výškou 816 metrů.[4] Ve strmém svahu se objevují skalní výchozy s patrnými projevy mrazového zvětrávání a na úpatí se hromadí suťové sedimenty. Na svahu se vyvinuly hlinitopísčité a písčitohlinité podzololové půdy.[6]

Území se nachází v povodí Kameničky, která níže po proudu napájí stejnojmennou vodní nádrž a pod ní se vlévá do Chomutovky.[7] V rámci Quittovy klasifikace podnebí Buky nad Kameničkou leží v chladné oblasti CH7,[2] pro kterou jsou typické průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 15–16 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 850–1000 milimetrů.[8]

Flóra[editovat | editovat zdroj]

Dospělé stromy ve střední části rezervace

Důvodem vyhlášení chráněného území je existence dvě stě let starého bukoklenového lesa, který byl v osmdesátých letech dvacátého století zasažen intenzivní imisní zátěží. Vzhledem k reliéfu krajiny a velkému podílu listnatých stromů nebylo jeho ovlivnění tak velké, jako u jiných lesů v Krušných horách. V chráněném území rostou zdravé a plodící stromy, které jsou ponechané samovolné obnově. Dominantním druhem je buk lesní (Fagus sylvatica), ale vtroušeně se objevuje také javor klen (Acer pseudoplatanus), smrk ztepilý (Picea abies) a ojediněle jilm horský (Ulmus glabra). Na okrajích rezervace byly ke zmírnění důsledků imisní zátěže vysazeny bříza bělokorá (Betula pendula), modřín opadavý (Larix decidua) a smrk pichlavý (Picea pungens).[9]

bylinném patru roste věsenka nachová (Prenanthes purpurea), kokořík přeslenatý (Polygonatum verticillatum), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), sedmikvítek evropský (Trientalis europaea), kapraď samec (Dryopteris filix-mas), kapraď rozložená (Dryopteris dilatata) a bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris).[6]

Fauna[editovat | editovat zdroj]

Z velkých obratlovců se v okolních lesích běžně vyskytují jelen evropský (Cervus elaphus) a prase divoké (Sus scrofa).[6] Vysoké počty zvěře okusem mladých stromů omezují možnosti přirozené obnovy lesa celé evropsky významné lokality.[9] Z ptáků se vyskytuje čáp černý (Ciconia nigra), konipas horský (Motacilla cinerea), holub doupňák (Columba oenas) a skorec vodní (Cinclus cinclus).

Přístup[editovat | editovat zdroj]

Podél severovýchodní hranice chráněného území vede zpevněná cesta údolím Kameničky, po které je modře vyznačená turistická trasaChomutova ke státní hranici s Německem a cyklistická trasa č. 3078 z Chomutova k silnice NačetínPohraniční. Středem území vede tzv. Nová cesta od vodní nádrže Kamenička k hornímu ústí Dieterovy štoly.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
  2. a b c d PR Buky nad Kameničkou [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2019-05-04]. Dostupné online. 
  3. EVL Bezručovo údolí [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2019-05-04]. Dostupné online. 
  4. a b c Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2019-05-04]. Dostupné online. 
  5. JIRKOVÁ, Pavlína. Buky nad Kameničkou [online]. Česká geologická služba, 2009-03-23, rev. 2019-10-06 [cit. 2019-05-04]. Dostupné online. 
  6. a b c d Chráněná území ČR. Ústecko. Příprava vydání Peter Mackovčin. Svazek I. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 1999. 352 s. ISBN 80-86064-37-9. Kapitola Buky nad Kameničkou, s. 84. 
  7. a b CENIA. Katastrální mapy, geomorfologická mapa, geologická a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2019-05-06]. Dostupné online. 
  8. VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 425–430. Journal of Maps [online]. 2013-05-13 [cit. 2019-05-04]. Čís. 9, s. 425–430. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. 
  9. a b Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Bezručovo údolí [PDF online]. Agentura ochrany přírody a krajiny, 2016-02-09 [cit. 2019-05-04]. S. 9. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]