Banka pro mezinárodní vypořádání

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Banka pro mezinárodní platby)
Skočit na: Navigace, Hledání
Banka pro mezinárodní vypořádání
členové BIS
členové BIS
Vznik 17.května 1930
Účel Spolupráce centrálních bank
Sídlo Basilej, Švýcarsko
Souřadnice
Členové 60 centrálních bank
Oficiální web www.bis.org
Sídlo banky ve švýcarské Basileji

Banka pro mezinárodní vypořádání (anglicky Bank for International SettlementBIS; česky též Banka pro mezinárodní platby) je mezinárodní organizace pro podporu mezinárodní měnové a finanční spolupráce a slouží jako banka pro centrální banky.

Banka pro mezinárodní vypořádání má ústředí v Basileji ve Švýcarsku a dvě pobočky v Hongkongu a Mexico City.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Banka byla založena v roce 1930 jako mezinárodní zúčtovací centrum pro vypořádání válečných náhrad placených poválečným Německem po 1. světové válce. Jako zúčtovací centrum sloužila i po druhé světové válce. V pozdější době se vzhledem ke změnám na světových finančních trzích změnila na metodické, teoretické a informační centrum pro centrální banky a zejména pro bankovní dohled.

Na konferenci v Bretton-Woods v roce 1944 byl přijat návrh na její zrušení. K likvidaci Banky pro mezinárodní platby však nedošlo, po válce byla pověřena zúčtováním platů v Evropské platební unii, zabývala se úvěrováním obchodu, eskontem směnek, operacemi spojenými se zlatem apod.

Z počátku vznikla jako akciová společnost a část akcií byla odprodána veřejnosti, v roce 2001 na mimořádném zasedání byly provedeny změny a všechny soukromé akcie byly vykoupeny.

Základní kapitál Banky byl 1,5 miliardy zlatých franků. Zlatý frank představoval 0,29g zlata. Tato parita byla shodná se zlatým obsahem švýcarského franku v době založení banky v roce 1930. V roce 2003 byl však zlatý frank nahrazen jednotkou SDR (Special Drawing Rights – Zvláštní práva čerpání)[1]

Současná role banky[editovat | editovat zdroj]

Podle statutu může Banka pro mezinárodní platby kupovat a prodávat zlato na vlastní účet nebo na účet centrálních bank, nakupovat a prodávat devizy, otevírat běžné a depozitní účty u centrálních bank. Nesmí však poskytovat půjčky vládám a otevírat jim běžné účty, nabývat nemovitosti, akcie apod.[2]

V současnosti[kdy?] se zaměřuje hlavně na rozvoj spolupráce mezi centrálními bankami členských zemí, na vytváření příznivých podmínek pro mezinárodní finanční operace. Úzce spolupracuje s Mezinárodním měnovým fondem a Skupinou světové banky

V současné době[kdy?] působí především jako:

  • centrum mezinárodní spolupráce, zejména v oblasti centrálního bankovnictví a bankovního dohledu, s cílem zajištění měnové a finanční stability
  • centrum mezinárodního ekonomického a měnového výzkumu
  • banka centrálních bank, zejména v oblasti spolupráce při řízení jejich devizových rezerv
  • zprostředkovatel při uzavírání mezinárodních finančních dohod

Členská základna[editovat | editovat zdroj]

Členská základna tvoří k dnešnímu dni[kdy?] 60 členů (centrálních bank či jiných monetárních institucí).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.bis.org/press/p030311d.htm
  2. KUBIŠTA, Václav. Mezinárodní ekonomické vztahy. Praha : Aleš Čeněk, 2009. ISBN 978-80-7380-191-5.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]