Evropský měnový institut
Evropský měnový institut (EMI) byl předchůdcem Evropské centrální banky (ECB), který působil v letech 1994 až 1998.
Historie[editovat | editovat zdroj]
EMI byl založen 1. ledna 1994, aby dohlížel na druhou fázi vytváření měnové unie. Předchůdcem EMI byl Evropský fond pro měnovou spolupráci (EMCF). Institut se poprvé sešel 12. ledna.[1] Jeho prvním předsedou byl Alexandre Lamfalussy. Dne 1. července 1997 byl Lamfalussy nahrazen Wimem Duisenbergem, který poté sloužil jako prezident ECB. Institut byl rozpuštěn 1. června 1998 vytvořením ECB a Evropského systému centrálních bank (ESCB), které při zavedení eura převzaly jeho odpovědnost.
Role[editovat | editovat zdroj]
EMI byl klíčovou měnovou institucí druhé fáze Evropské hospodářské a měnové unie (EMU). EMU podpořila spolupráci mezi národními bankami členských států Evropské unie (EU) a položila základ pro euro.[2] Institut měl méně než 250 zaměstnanců, většinou vyslaných z národních centrálních bank, a sídlil v Eurotower ve Frankfurtu nad Mohanem (Německo), kde nyní sídlí ECB.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku European Monetary Institute na anglické Wikipedii.
- ↑ FT.com - Special Reports / Euro. web.archive.org [online]. 2013-05-10 [cit. 2021-07-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-05-10.
- ↑ BANK, European Central. Economic and Monetary Union. European Central Bank [online]. 2020-07-10 [cit. 2021-07-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Preparing to die. The Economist. 1997-04-03. Dostupné online [cit. 2021-07-14]. ISSN 0013-0613.
