Přeskočit na obsah

Augusta Frederika Hannoverská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Augusta Frederika Hannoverská
Princezna Velké Británie
Vévodkyně Brunšvicko-Lüneburská
Portrét
Augusta Frederika Hannoverská
Doba vlády26. března 178010. listopadu 1806
Úplné jménoAugusta Frederika Hannoverská
Narození31. července 1737
Londýn
Úmrtí23. března 1813 (ve věku 75 let)
Londýn
PohřbenaKaple svatého Jiří, Windsor
Sňatek16. ledna 1764
ManželKarel Vilém Ferdinand Brunšvicko-Wolfenbüttelský
Potomci
RodHannoverové
OtecFrederik Ludvík Hannoverský
MatkaAugusta Sasko-Gothajská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Princezna Augusta Frederika Britská (31. července 1737, Londýn23. března 1813, Londýn) byla vnučka krále Jiřího II. a jediný starší sourozenec Jiřího III. Byla vévodkyní z Brunšviku-Lüneburku a kněžnou z Brunšviku-Wolfenbüttelska sňatkem s Karlem Vilémem Ferdinandem, vévodou z Brunšviku. Její dcera Karolina byla manželkou Jiřího IV.

Narodila se 31. července 1737 v St James's Palace v Londýně jako první z devíti dětí následníka britského trůnu Frederika prince z Walesu, nejstaršího syna krále Jiřího II. a královny Karoliny z Ansbachu, a jeho manželky Augusty Sasko-Gothajské.

O padesát dní později byla v St. James's Palace pokřtěna arcibiskupem Canterbury Johnem Potterem. Její kmotři byli dědeček z otcovy strany král (zastoupen svým lordem komořím Charlesem FitzRoyem vévodou z Grafton) a její babičky královna Karolina a Magdalena Augusta Anhaltsko-Zerbstská, rovněž v zastoupení.[1]

Jako nejstarší dítě následníka trůnu byla druhá v posloupnosti nástupnictví na britský trůn. Získala pečlivé vzdělání a o jejím manželství se začalo jednat roku 1761.

Život v Brunšviku

[editovat | editovat zdroj]

Dne 16. ledna 1764 se provdala za Karla Viléma Ferdinanda, vévodu Brunšvicko-Wolfenbüttelského.

Rezidenci v Brunšviku považovala za příliš jednoduchou. Ještě roku 1764 se vrátila do Velké Británie. Nový palác byl postaven v Zuckerbergu jižně od Brunšviku, a to Carlem Christophem Wilhelmem Fleischerem. Když roku 1768 byl palác dokončen, přestěhovala se tam natrvalo.

Jak bylo v té době obvyklé, sňatek Augusty s Karlem byl čistě politicky motivován a panovala v něm vzájemná lhostejnost. Augusta byla lhostejná i ke Karlovým vztahům s Marií Antonií Branconi a Louise Hertefeld. Tato její lhostejnost byla někdy vnímána jako arogance a to dalo vzniknout spekulacím a pomluvám. Její dva starší synové se narodili se zdravotním postižením, a byli proto vyloučeni z následnictví.

Roku 1772 navštívila na pozvání své matky Anglii. Při této příležitosti byla zapojena do konfliktu se svou švagrovou, královnou Šarlotou. Královna s ní měla konflikt o etiketě a nedovolila, aby se setkala se svým bratrem králem o samotě.[2][2] Augustě dovoleno pobývat v Carlton House nebo St. James Palace a byla nucena žít v malém domku v Pall Mall.

Pozdější život

[editovat | editovat zdroj]

Roku 1806 vyhlásilo Prusko Francii válku a vévoda z Brunšviku se stal velitelem pruské armády. Dne 14. října téhož roku v bitvě u Jeny Napoleon porazil pruskou armádu a ve stejný den v bitvě u Auerstadtu byl vévoda vážně zraněn a o několik dní později zemřel. Vévodkyně z Brunšviku se dvěma ze svých synů utekla ze zničeného paláce v Altoně, kde byla přítomna se svou snachou Marií Bádenskou. Její další snacha Luisa Oranžsko-Nasavská odešla do Švýcarska se svou matkou – vzhledem k postupující francouzské armádě byly instruovány britským velvyslancem, aby uprchly. Mariiným švagrem králem Gustavem IV. Adolfem byly pozvány do Švédska. Marie nabídku přijala, Augusta však odešla do malého městečka Augustenborg východně od Jutska. Zde zůstala se svou neteří princeznou Luisou Augustou Dánskou, dcerou její sestry královny Karoliny Matyldy Hannoverské. V září 1807 jí bylo dovoleno, aby se přesunula do Londýna. Odstěhovala se do Montague House, a to se svou dcerou Karolinou Brunšvickou.

Zemřela 23. března 1813. Pohřbena byla v kapli svatého Jiří ve Windsoru.

Tituly a oslovení

[editovat | editovat zdroj]
  • 31. července 1737 - 16. ledna 1764: Její královská Výsost princezna Augusta
  • 16. ledna 1764 - 26. března 1780: Její královská Výsost dědičná vévodkyně Brunšvicko-Lüneburská
  • 26. března 1780 - 10. listopadu 1806: Její královská Výsost vévodkyně Brunšvicko-Lüneburská
  • 10. listopadu 1806 - 23. března 1813: Její královská Výsost vévodkyně vdova Brunšvicko-Lüneburská

Dohromady měla 7 dětí:

Jméno Narození Úmrtí Poznámka
Augusta Brunšvicko-Wolfenbüttelská 3. prosince 1764 27. září 1788 svatba roku 1780, Fridrich III., vévoda Württemberský; z manželství se narodily čtyři děti
Karl Georg August 8. února 1766 20. září 1806 svatba 1790, Luisa Oranžsko-Nasavská, princezna Oranžsko-Nasavská; manželství zůstalo bezdětné
Karolina Amálie Alžběta 17. května 1768 7. srpna 1821 svatba 1795, Jiří IV.; z manželství se narodila jediná dcera, jejíž smrt v mladém věku bez potomků dala vzniknout nástupnické krizi britského trůnu
Georg Wilhelm Christian 27. června 1769 16. září 1811 prohlášen neschopným, vyloučen z řady posloupnosti nástupnictví
August 18. srpna 1770 18. prosince 1822 prohlášen neschopným, vyloučen z řady posloupnosti nástupnictví
Friedrich Wilhelm 9. října 1771 16. června 1815 svatba 1802, Marie Alžběta Vilemína Bádenská; z manželství se narodili dva synové a mrtvá dcera
Amelie Karoline Dorothea Luise 22. listopadu 1772 2. dubna 1773 zemřela v útlém věku

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský
 
 
Jiří I.
 
 
 
 
 
 
Žofie Hannoverská
 
 
Jiří II.
 
 
 
 
 
 
Jiří Vilém Brunšvicko-Lüneburský
 
 
Žofie Dorotea z Celle
 
 
 
 
 
 
Éléonore Desmier d'Olbreuse
 
 
Frederik Ludvík Hannoverský
 
 
 
 
 
 
Albrecht II. Braniborsko-Ansbašský
 
 
Jan Fridrich Braniborsko-Ansbašský
 
 
 
 
 
 
Žofie Markéta Oettingenská
 
 
Karolina z Ansbachu
 
 
 
 
 
 
Jan Jiří I. Sasko-Eisenašský
 
 
Eleonora Sasko-Eisenašská
 
 
 
 
 
 
Johana ze Sayn-Wittgensteinu
 
Augusta Frederika Hannoverská
 
 
 
 
 
Arnošt I. Sasko-Gothajský
 
 
Fridrich I. Sasko-Gothajsko-Altenburský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Žofie Sasko-Altenburská
 
 
Fridrich II. Sasko-Gothajsko-Altenburský
 
 
 
 
 
 
August Sasko-Weissenfelský
 
 
Magdaléna Sibyla Sasko-Weissenfelská
 
 
 
 
 
 
Anna Marie Meklenbursko-Schwerinská
 
 
Augusta Sasko-Gothajská
 
 
 
 
 
 
Jan VI. Anhaltsko-Zerbstský
 
 
Karel Anhaltsko-Zerbstský
 
 
 
 
 
 
Žofie Augusta Holštýnsko-Gottorpská
 
 
Magdalena Augusta Anhaltsko-Zerbstská
 
 
 
 
 
 
August Sasko-Weissenfelský
 
 
Žofie Sasko-Weissenfelská
 
 
 
 
 
 
Anna Marie Meklenbursko-Schwerinská
 

Bibliografie

[editovat | editovat zdroj]
  • Beckett, William A.: Universal Biography. London: Isaac, 1836.
  • Kwan, Elisabeth E.; Röhrig, Anna E.: Frauen vom Hof der Welfen. Göttingen: MatrixMedia 2006, ISBN 3-932313-17-8, p. 115–126.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Augusta of Great Britain na anglické Wikipedii.

  1. Yvonne's Royalty Home Page: Royal Christenings. users.uniserve.com [online]. [cit. 2015-09-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-27. 
  2. a b Fitzgerald, Percy: The Good Queen Charlotte p 85

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Vévodkyně Brunšvicko-Lüneburská
Předchůdce:
Filipína Šarlota Pruská
17801806
Augusta Frederika Hannoverská
Nástupce:
Marie Bádenská