Augusta Frederika Hannoverská

Augusta Frederika Hannoverská
	Princezna Velké Británie; Vévodkyně Brunšvicko-Lüneburská
	Augusta Frederika Hannoverská
Doba vlády	26. března 1780 – 10. listopadu 1806
Úplné jméno	Augusta Frederika Hannoverská
Narození	31. července 1737; Londýn
Úmrtí	23. března 1813 (ve věku 75 let); Londýn
Pohřbena	Kaple svatého Jiří, Windsor
Sňatek	16. ledna 1764
Manžel	Karel Vilém Ferdinand Brunšvicko-Wolfenbüttelský
Potomci	Augusta Brunšvicko-Wolfenbüttelská; Karl Georg August; Karolina Brunšvická; Georg Wilhelm Christian; August; Fridrich Vilém Brunšvický; Amelie Karoline Dorothea Luise;
Rod	Hannoverové
Otec	Frederik Ludvík Hannoverský
Matka	Augusta Sasko-Gothajská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Princezna Augusta Frederika Britská (31. července 1737, Londýn – 23. března 1813, Londýn) byla vnučka krále Jiřího II. a jediný starší sourozenec Jiřího III. Byla vévodkyní z Brunšviku-Lüneburku a kněžnou z Brunšviku-Wolfenbüttelska sňatkem s Karlem Vilémem Ferdinandem, vévodou z Brunšviku. Její dcera Karolina byla manželkou Jiřího IV.

Mládí

Narodila se 31. července 1737 v St James's Palace v Londýně jako první z devíti dětí následníka britského trůnu Frederika prince z Walesu, nejstaršího syna krále Jiřího II. a královny Karoliny z Ansbachu, a jeho manželky Augusty Sasko-Gothajské.

O padesát dní později byla v St. James's Palace pokřtěna arcibiskupem Canterbury Johnem Potterem. Její kmotři byli dědeček z otcovy strany král (zastoupen svým lordem komořím Charlesem FitzRoyem vévodou z Grafton) a její babičky královna Karolina a Magdalena Augusta Anhaltsko-Zerbstská, rovněž v zastoupení.^[1]

Jako nejstarší dítě následníka trůnu byla druhá v posloupnosti nástupnictví na britský trůn. Získala pečlivé vzdělání a o jejím manželství se začalo jednat roku 1761.

Život v Brunšviku

Dne 16. ledna 1764 se provdala za Karla Viléma Ferdinanda, vévodu Brunšvicko-Wolfenbüttelského.

Rezidenci v Brunšviku považovala za příliš jednoduchou. Ještě roku 1764 se vrátila do Velké Británie. Nový palác byl postaven v Zuckerbergu jižně od Brunšviku, a to Carlem Christophem Wilhelmem Fleischerem. Když roku 1768 byl palác dokončen, přestěhovala se tam natrvalo.

Jak bylo v té době obvyklé, sňatek Augusty s Karlem byl čistě politicky motivován a panovala v něm vzájemná lhostejnost. Augusta byla lhostejná i ke Karlovým vztahům s Marií Antonií Branconi a Louise Hertefeld. Tato její lhostejnost byla někdy vnímána jako arogance a to dalo vzniknout spekulacím a pomluvám. Její dva starší synové se narodili se zdravotním postižením, a byli proto vyloučeni z následnictví.

Roku 1772 navštívila na pozvání své matky Anglii. Při této příležitosti byla zapojena do konfliktu se svou švagrovou, královnou Šarlotou. Královna s ní měla konflikt o etiketě a nedovolila, aby se setkala se svým bratrem králem o samotě.^[2]^[2] Augustě dovoleno pobývat v Carlton House nebo St. James Palace a byla nucena žít v malém domku v Pall Mall.

Pozdější život

Roku 1806 vyhlásilo Prusko Francii válku a vévoda z Brunšviku se stal velitelem pruské armády. Dne 14. října téhož roku v bitvě u Jeny Napoleon porazil pruskou armádu a ve stejný den v bitvě u Auerstadtu byl vévoda vážně zraněn a o několik dní později zemřel. Vévodkyně z Brunšviku se dvěma ze svých synů utekla ze zničeného paláce v Altoně, kde byla přítomna se svou snachou Marií Bádenskou. Její další snacha Luisa Oranžsko-Nasavská odešla do Švýcarska se svou matkou – vzhledem k postupující francouzské armádě byly instruovány britským velvyslancem, aby uprchly. Mariiným švagrem králem Gustavem IV. Adolfem byly pozvány do Švédska. Marie nabídku přijala, Augusta však odešla do malého městečka Augustenborg východně od Jutska. Zde zůstala se svou neteří princeznou Luisou Augustou Dánskou, dcerou její sestry královny Karoliny Matyldy Hannoverské. V září 1807 jí bylo dovoleno, aby se přesunula do Londýna. Odstěhovala se do Montague House, a to se svou dcerou Karolinou Brunšvickou.

Zemřela 23. března 1813. Pohřbena byla v kapli svatého Jiří ve Windsoru.

Tituly a oslovení

31. července 1737 - 16. ledna 1764: Její královská Výsost princezna Augusta
16. ledna 1764 - 26. března 1780: Její královská Výsost dědičná vévodkyně Brunšvicko-Lüneburská
26. března 1780 - 10. listopadu 1806: Její královská Výsost vévodkyně Brunšvicko-Lüneburská
10. listopadu 1806 - 23. března 1813: Její královská Výsost vévodkyně vdova Brunšvicko-Lüneburská

Potomci

Dohromady měla 7 dětí:

Jméno	Narození	Úmrtí	Poznámka
Augusta Brunšvicko-Wolfenbüttelská	3. prosince 1764	27. září 1788	svatba roku 1780, Fridrich III., vévoda Württemberský; z manželství se narodily čtyři děti
Karl Georg August	8. února 1766	20. září 1806	svatba 1790, Luisa Oranžsko-Nasavská, princezna Oranžsko-Nasavská; manželství zůstalo bezdětné
Karolina Amálie Alžběta	17. května 1768	7. srpna 1821	svatba 1795, Jiří IV.; z manželství se narodila jediná dcera, jejíž smrt v mladém věku bez potomků dala vzniknout nástupnické krizi britského trůnu
Georg Wilhelm Christian	27. června 1769	16. září 1811	prohlášen neschopným, vyloučen z řady posloupnosti nástupnictví
August	18. srpna 1770	18. prosince 1822	prohlášen neschopným, vyloučen z řady posloupnosti nástupnictví
Friedrich Wilhelm	9. října 1771	16. června 1815	svatba 1802, Marie Alžběta Vilemína Bádenská; z manželství se narodili dva synové a mrtvá dcera
Amelie Karoline Dorothea Luise	22. listopadu 1772	2. dubna 1773	zemřela v útlém věku

Vývod z předků

Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský

Jiří I.

Žofie Hannoverská

Jiří II.

Jiří Vilém Brunšvicko-Lüneburský

Žofie Dorotea z Celle

Éléonore Desmier d'Olbreuse

Frederik Ludvík Hannoverský

Albrecht II. Braniborsko-Ansbašský

Jan Fridrich Braniborsko-Ansbašský

Žofie Markéta Oettingenská

Karolina z Ansbachu

Jan Jiří I. Sasko-Eisenašský

Eleonora Sasko-Eisenašská

Johana ze Sayn-Wittgensteinu

Augusta Frederika Hannoverská

Arnošt I. Sasko-Gothajský

Fridrich I. Sasko-Gothajsko-Altenburský

Alžběta Žofie Sasko-Altenburská

Fridrich II. Sasko-Gothajsko-Altenburský

August Sasko-Weissenfelský

Magdaléna Sibyla Sasko-Weissenfelská

Anna Marie Meklenbursko-Schwerinská

Augusta Sasko-Gothajská

Jan VI. Anhaltsko-Zerbstský

Karel Anhaltsko-Zerbstský

Žofie Augusta Holštýnsko-Gottorpská

Magdalena Augusta Anhaltsko-Zerbstská

August Sasko-Weissenfelský

Žofie Sasko-Weissenfelská

Anna Marie Meklenbursko-Schwerinská

Bibliografie

Beckett, William A.: Universal Biography. London: Isaac, 1836.
Kwan, Elisabeth E.; Röhrig, Anna E.: Frauen vom Hof der Welfen. Göttingen: MatrixMedia 2006, ISBN 3-932313-17-8, p. 115–126.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Augusta of Great Britain na anglické Wikipedii.

↑ Yvonne's Royalty Home Page: Royal Christenings. users.uniserve.com [online]. [cit. 2015-09-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-27.
↑ ^a ^b Fitzgerald, Percy: The Good Queen Charlotte p 85

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Augusta Hannoverská na Wikimedia Commons

Vévodkyně Brunšvicko-Lüneburská
Předchůdce: Filipína Šarlota Pruská	1780–1806 Augusta Frederika Hannoverská	Nástupce: Marie Bádenská

[1] Yvonne's Royalty Home Page: Royal Christenings. users.uniserve.com [online]. [cit. 2015-09-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-27.

[The_Good_Queen_Charlotte-2] Fitzgerald, Percy: The Good Queen Charlotte p 85

[1]

[2]

Britské princezny

Generace naznačují původ od Jiřího I., který formalizoval použití titulů princ a princezna pro členy britské královské rodiny. Tam, kde princezna mohla být nebo je potomkem Jiřího I. více než jednou, je použit její nejstarší původ, podle kterého nesla nebo nese svůj titul.

1. generace	Žofie Dorotea, královna v Prusku

2. generace	Anna, královská princezna a kněžna oranžská Amélie Karolina Marie, lankraběnka hesensko-kasselská Luisa, královna dánská a norská

3. generace	Augusta, vévodkyně brunšvická Alžběta Luisa Karolina Matylda, královna dánská a norská

4. generace	Šarlota, královská princezna a královna württemberská Augusta Žofie Alžběta, lankraběnka hesensko-homburská Marie, vévodkyně z Gloucesteru a Edinburghu Žofie Amelia Sofie z Gloucesteru Karolina z Gloucesteru

5. generace	Šarlota, princezna Leopold Sasko-Kobursko-Saalfeldský Alžběta z Clarence Viktorie Augusta, velkovévodkyně meklenbursko-střelická Marie Adelaida, vévodkyně z Tecku

6. generace	Viktorie, královská princezna a císařovna německá Alice, velkovévodkyně z Hesenska a Porýní Helena, princezna Kristián Šlesvicko-Holštýnský Luisa, vévodkyně z Argyllu Beatrix, princezna Jindřich z Battenbergu Frederika, baronka von Pawel-Rammingen Marie Hannoverská

7. generace	Luisa, královská princezna a vévodkyně z Fife Viktorie Maud, královna norská Marie, královna rumunská Viktorie Fjodorovna Ruská Alexandra, kněžna z Hohenlohe-Langenburku Beatrix, vévodkyně z Galliery Markéta, korunní princezna švédská Patricie Ramsayová Alice, hraběnka z Athlone Marie Luisa, princezna Maxmilián Bádenský Alexandra, velkovévodkyně meklenbursko-zvěřínská Olga Hannoverská

8. generace	Marie, královská princezna a hraběnka z Harewoodu Alexandra, princezna Artur z Connaughtu a vévodkyně z Fife Maud Carnegieová, hraběnka ze Southesku Sibyla, vévodkyně z Västerbottenu Karolína Matylda Sasko-Kobursko-Gothajská Frederika, královna řecká

9. generace	Alžběta II. Margaret, hraběnka ze Snowdonu Alexandra, ctihodná lady Ogilvyová

10. generace	Anne, královská princezna

11. generace	Beatrice, paní Edoardo Mapelli Mozzi Eugenie, paní Jack Brooksbank Louise Mountbatten-Windsorová

12. generace	Charlotte z Walesu Lilibet ze Sussexu

Princezny, kterým byl titul odebrán, a způsobilé ženy, které tento titul nepoužívají, jsou zobrazeny kurzívou.