Arado Ar 232

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Arado Ar 232
Určení transportní letoun
Výrobce Arado
První let červen 1941
Zařazeno 1943
Vyřazeno 1945
Uživatel Luftwaffe
Vyrobeno kusů 22 ks

Arado Ar 232 Tausendfüssler (německy: Stonožka) byl první skutečně moderní transportní letoun navržený a vyrobený v malé sérii německou firmou Arado během druhé světové války.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

První prototyp Ar 232 V1 (VD+YA) se dvěma motory BMW 801 MA o vzletovém výkonu 1176 kW absolvoval první zkušební lety v červnu 1941. Letoun byl řešen jako celokovový hornoplošník s objemným trupem, na který navazoval nosník dvojitých ocasních ploch. Klasický zatahovací příďový podvozek byl doplněn 22 pevnými koly o malém průměru umístěnými pod trupem, která umožňovala vzlet i přistání v těžkém terénu.

Druhý prototyp Ar 232 V2 (VD+YB) již nesl jeden kulomet MG 131 ráže 13 mm v prosklené přední části trupu, identická zbraň se nacházela ve střelišti pod nosníkem ocasních ploch a hlavňovou výzbroj doplňoval kanón MG 151/20 ráže 20 mm v otočné hřbetní střelecké věži.

Třetí prototyp Ar 232 V3 (VD+YC) absolvoval svůj první let v květnu 1942 již jako čtyřmotorový se zabudovanými hvězdicovými devítiválcovými vzduchem chlazenými pohonnými jednotkami BMW Bramo 233 R-2 Fafnir. Letoun měl o 1,7 m zvětšené rozpětí a jen 20 pevných pomocných kol. Stal se prototypem sériové verze B.

Sériová výroba byla zahájena variantou Ar 232 B-0, jejíž první exemplář byl rovněž považován za prototyp, proto byl také označován jako Ar 232 B-01, nebo Ar 232 V4.

V květnu 1943 zalétaný pátý sériový letoun Ar 232 B-05 (také označovaný Ar 232 V8) obdržel čtyři francouzské motory Gnôme-Rhône 14M po 515 kW a přídavné palivové nádrže. Létal jako meteorologický ze základny Banak v severním Norsku.

V Norsku byl pokusně nasazen také Ar 232 B-08 (Ar 232 V11), který měl hlavní podvozek nahrazený pevnými lyžemi.

Design letounu byl navržen se skoro všemi konstrukčními prvky, které jsou dnes považovány za standardní u moderních transportních letadel, včetně nízko položeného krabicovitého trupu, zadní nákladové rampy, vysoko umístěné ocasní části pro snadný přístup k nákladu a podvozku pro operace na nezpevněných letištích. I když měla Luftwaffe zájem o náhradu či alespoň doplnění svých zastaralých Junkersů Ju 52/3 m, měly vzhledem k válečným událostem transportní letouny jen nízkou prioritu a Luftwaffe si jich objednala jen malé množství.

Nasazení[editovat | editovat zdroj]

Ar 232A-0 v roce 1945

Koncem roku 1942 převzala jedna z letek začleněných do Ergänzungstransportgeschwader pod velením Oberstleutnanta Fabiunkeho první dva prototypy spolu se čtyřmi Ar 232 B-0. Letka Ar 232, jejímž velitelem byl major Pelz, zásobovala obklíčenou 6. armádu u Stalingradu až do momentu její kapitulace 2. února 1943. Prvním ztraceným strojem Ar 232 se stal krátce po stalingradské porážce první prototyp, který havaroval při přeletu nad Německem.

V březnu 1944 posílily Ar 232 v Oděse umístěný útvar I./TG 5, které velel Major Günther Mauss. Koncem roku pak byla doplňovací letka Majora Pelze rozpuštěna a letouny byly převeleny k Transportstaffel 5 pod velením Hauptmanna Wasserkrafta. TSt. 5 často vzájemně spolupracovala s jednotkou I./KG 200, která rovněž používala „Tausendfüsslery“. V průběhu jedné společné akce 5. září 1944 byl u Moskvy zničen nárazem do stromů s následným požárem jeden Ar 232 B-0, který převážel sabotéry.

V březnu 1945 byla TSt. 5 přeznačena na 14./TG 4, která disponovala mimo jiné čtyřmi Ar 232 B-0 a prvním prototypem Ar 232 V1. Brzy však byla rozpuštěna a její stroje převzala I./KG 200. 8. května 1945 byly všechny Ar 232, kromě jednoho kusu, zničeny vlastními osádkami.

Poslední přeživší Ar 232 přeletěl Feldwebel Funk do Velké Británie, kde byl v říjnu a listopadu vystaven ve Farnborough spolu s dalšími ukořistěnými letouny.

Specifikace (Ar 232B)[editovat | editovat zdroj]

Data podle: enwiki[1]

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Osádka: 4
  • Rozpětí: 33,50 m
  • Délka: 23,52 m
  • Výška: 5,69 m
  • Nosná plocha: 142,60 m²
  • Plošné zatížení: kg/m²
  • Hmotnost prázdného stroje: 12 780 kg
  • Vzletová hmotnost : 21 150 kg
  • Pohonná jednotka:hvězdicový devítiválec chlazený vzduchem BMW Bramo 323 R-2 Fafnir
  • Výkon pohonné jednotky: 895 kW (1200 hp)

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Maximální rychlost: 308 km/h ve výšce 4000 m
  • Cestovní rychlost: 290 km/h ve výšce 2000 m
  • Dolet: 1062 km
  • Dostup: 6900 m

Výzbroj[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Arado Ar 232 na anglické Wikipedii.

  1. Arado Ar 232 na anglické wikipedii

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  • MURAWSKI, Marek. Letadla Luftwaffe Část 1. Hostomice: Intermodel, 1997. 240 s. ISBN 80-901976-2-0. 
  • GENF, S. A. Encyklopedie letadel. Ivanka pri Dunaji: SLOVO, 1998. 432 s. ISBN 80-85711-35-4.