Messerschmitt P. 1101

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Messerschmitt P. 1101
Model Messerschmittu P. 1101
Model Messerschmittu P. 1101
Určení výzkumný letoun, víceúčelový stíhací letoun
Výrobce Messerschmitt
Šéfkonstruktér Willy Messerschmitt
Uživatel Luftwaffe
Vyrobeno kusů 1 prototyp

Messerschmitt P. 1101 byl první letoun na světě, který disponoval měnitelnou geometrií křídel.

Messerschmitt P.1101

Vznikla díky zadání vrchního velitelství Luftwaffe (OKL – Oberkommando Luftwaffe) z poloviny roku 1944, které požadovalo jednomístnou stíhačku, rychlou 1 000 km/h ve výšce 7.000 m. P.1101 sloužila v první řadě k vyzkoušení křídla s měnitelnou geometrií a neměla být předložena OKL v rámci zadání – pro tento účel byl určen typ Messerschmitt P.1110, který byl vyvíjen později.

Jelikož vhodný motor Heinkel HeS 011 ještě nebyl k dispozici, byl prototyp vybaven motorem Junkers Jumo 004. Křídla P. 1101 byla stavitelná v úhlu šípu od 35° do 45° (ale pouze na zemi). Krátce před dokončením letounu dobyli Američané v dubnu 1945 továrnu Messerschmitt v Oberammergau (tzv. Oberbayerische Forschungsanstalt) a převezli prototyp do USA, kde prošel rozsáhlými testy. Výsledkem byl letoun Bell X-5, který byl od P. 1101 odvozen, ale úhel křídla již mohl měnit i ve vzduchu.

Technická data[editovat | editovat zdroj]

Bell X-5
Messerschmitt P.1101 V1 první vzorek výzkumného letounu
veličina data
užívání    výzkumný letoun s proměnlivým šípem
motor    tryskový motor Junkers Jumo 004-B o tahu 890 kg
délka    8,98 m
výška    3,50 m
rozpětí    8,06 m při šípu 40°
váha při startu    3.250 kg
nejvyšší rychlost    860 km/h
výzbroj    žádná, pouze zátěž
posádka    1 osoba
Messerschmitt P.1101 návrh sériového stroje z 22. února 1945
veličina data
užívání    stíhačka, přepadová stíhačka, bombardovací stíhačka
motor    tryskový motor Heinkel HeS 011-A-0 o tahu 1300 kg
délka    9,175 m
výška    3,71 m
rozpětí    8,06 m při šípu 40°
váha při startu    4064 kg
nejvyšší rychlost    985 km/h
výzbroj    čtyři MK 108, dohromady 210 nábojů
posádka    1 osoba

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Messerschmitt Geheimprojekte ; W. Radinger, W.Schick; AVIATIC Verlag, Oberhaching 1991; ISBN 3-925505-14-8
  • Nowarra Heinz J.:Die Deutsche Luftrüstung 1933–1945, Bernard & Graeffe Verlag, Koblenz 1993, ISBN 3-7637-5464-4