Braunschweig LF 1 Zaunkönig

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Braunschweig LF 1 Zaunkönig
LF 1 vystavený v letecké expozici Německého muzea v Oberschleissheimu
LF 1 vystavený v letecké expozici Německého muzeaOberschleissheimu
Určení experimentální letadlo STOL
Výrobce Dílny institutu stavby letadel Technické univerzity v Braunschweigu
Šéfkonstruktér Ing. Hermann Winter
První let datum neznámé
Vyrobeno kusů 4
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Braunschweig LF 1 Zaunkönig („střízlík“) bylo německé experimentální letadlo s vlastnostmi STOL vyvinuté v období druhé světové války. Bylo specializováno pro pomalý let s krátkým vzletem a přistáním. Celkem byly do roku 1957 postaveny čtyři prototypy.

Vývoj a popis[editovat | editovat zdroj]

LF 1 za letu
LF 1 za letu

Letoun postavili v letech 1941–1942 studenti Technické vysoké školy v Braunschweigu, vedení ing. Hermannem Winterem. Winter měl dlouholeté zkušenosti v leteckém průmyslu. V letech 1925–1931 pracoval v bulharské letecké továrně DAR v Božurišti. Výsledkem bylo několik spíše průměrných letounů. Po návratu do Německa Winter nějaký čas vyučoval a krátce též pracoval jako vedoucí konstruktér firmy Fieseler, kde se zapojil do prací na dokončení vývoje letounu Fi 156. Později nastoupil na školu v Braunschweigu, kde se zabýval především problematikou letounů s krátkým vzletem a přistáním. Pro ověření jeho poznatků byl postaven jednoduchý letounek LF 1 (Langsam flug – pomalý let).[1]

První prototyp nesl imatrikulaci D-YBAR. Datum jeho prvního letu není známo. Během zkoušek prototyp havaroval na letišti Braunschweig-Waggum. Ve zkouškách pokračoval druhý prototyp (rovněž D-YBAR). Kvůli blížící se frontě bylo zvažováno ozbrojení letounu, nad jehož křídlo byla improvizovaně umístěna pancéřová pěst.[1]

Na sklonku války byl druhý prototyp ukryt a následně ukořistěn Brity, kteří jej odvezli do RAE Farnborough a opatřili imatrikulací G-ALUA (sériové číslo VX190). Letoun byl testován a později vyřazen. Několik let po válce byla Německu povolena stavba letadel a v Braunschweigu byl postaven třetí prototyp D-EBAR. Při prvním letu konaném na letišti Braunschweig-Waggum se v něm 28. dubna 1957 zabil známý stíhací pilot Heinz Bär. Ve stejném roce vznikl ještě čtvrtý prototyp D-ECER, později prodaný do Švédska.[1]

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

LF 1

Jednalo se o jednomotorový jednomístný hornoplošník, jehož křídlo bylo opatřeno slotem po celém rozpětí a štěrbinovými vztlakovými klapkami. Ocasní plochy měly tvar písmene T. Podvozek byl pevný příďový. Letoun poháněl invertní čtyřválec Zündapp 9-092 o výkonu 51 k (37,5 kW).[1]

Specifikace[editovat | editovat zdroj]

Technické údaje (LF 1)[1][editovat | editovat zdroj]

  • Posádka: 1
  • Rozpětí: 8,02 m
  • Délka: 6,08 m
  • Výška: 2,38 m
  • Nosná plocha: 8,49 m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 251 kg
  • Vzletová hmotnost : 355 kg
  • Pohonná jednotka: 1× invertní čtyřválec Zündapp 9-092
  • Výkon pohonné jednotky: 51 k (37,5 kW)

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Maximální rychlost: 166 km/h
  • Minimální rychlost: 47 km/h
  • Dostup: 4180 m
  • Dolet: 450 km
  • Délka vzletu: 64–80 m
  • Délka přistání: 25–42 m

Výzbroj[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e NĚMEČEK, Václav. TH Braunschweig LF 1 Zaunkonig. Letectví a kosmonautika. 1996, roč. LXXII., čís. 13, s. 53. [0024-1156 Dostupné online]. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]