Arado Ar 79

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Arado Ar 79
Arado Ar 79 (D-EMVT), Deutsches Technikmuseum Berlin
Arado Ar 79 (D-EMVT), Deutsches Technikmuseum Berlin
Určení sportovní, cvičný a spojovací letoun
Výrobce Arado Flugzeugwerke GmbH
Šéfkonstruktér Walter Rethel a Walter Blume
První let 1938
Zařazeno 1938
Uživatel NSFK
Luftwaffe Maďarsko
Vyrobeno kusů 72
Cena za kus 18 000 říšských marek

Arado Ar 79 byl německý dvoumístný dolnoplošník smíšené konstrukce se zatahovacím hlavním podvozkem, užívaný za druhé světové války jako cvičný a spojovací letoun.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Vývojové práce na letounu Ar 79 pro nacionálněsocialistické aerokluby NSFK byly ve společnosti Arado zahájeny v roce 1936. Za pohon byl zvolen vzduchem chlazený řadový čtyřválec Hirth HM 504A o vzletovém výkonu 77 kW s dvoulistou dřevěnou nestavitelnou vrtulí o průměru 2,00 m.

První prototyp Ar 79 V1 (imatrikulace D-EKCX) vzlétl na jaře 1938, záhy následovaný druhým (D-EDCG) a třetím (D-EHCR). Letové testy probíhaly jak v mateřské továrně, tak i ve zkušebním středisku Luftwaffe v Rechlinu.

Sériová výroba typu byla zahájena již v roce 1938 a následně pak vzniklo několik verzí. Ar 79A, což byly prototypy s odlišnými dveřmi kabin, Ar 79B, D a E. Lišily se zejména přístrojovým vybavením, verzemi motorů a objemem zavazadlového prostoru i palivové nádrže. Ar 79D a E měly konstrukčně upravenu směrovku s větším výřezem v její spodní části a s posunutou vyvažovací ploškou.

Sportovní úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Arado Ar 79 (D-EKCX)

Pilot Lüber s upraveným prvním prototypem Ar 79 V1 ustavil již 15. července 1938 světový rekord FAI ve své kategorii rychlostí 229,040 km/h na trati 1000 km. O dva týdny později přidal další světový rekord s prototypem Ar 79 V3 se zvětšenou palivovou nádrží pilot Seelbach, který trať dlouhou 2000 km zalétl průměrnou rychlostí 229,029 km/h.

Se stejným letounem v prosinci 1939 uskutečnili letci Pulkowski a Jennet dálkový let z Benghází do indického města Gaya. Vzdálenost 6903 km ulétli nonstop průměrnou rychlostí 160 km/h. Stroj byl ale dále upraven přídavnou palivovou nádrží na 520 l v rozšířeném zavazadlovém prostoru. Ještě v zimě 1938 se oba pokusili o dálkový etapový let z berlínského Brandenburgu do Austrálie, ale v indickém Madrásu se jejich Ar 79 zřítil a oba letci zahynuli.

V roce 1939 provedl maďarský pilot István Horthy, syn admirála Miklóse Horthyho, se svým osobním letounem Ar 79 dálkový let do Bombaje a zpět a později i do Egypta.

Služba[editovat | editovat zdroj]

Během roku 1939 se Ar 79 rozdělovaly jednotlivým oddílům NSFK, ale s vypuknutím druhé světové války tyto aerokluby postupně ukončovaly činnost, nebo se měnily v pilotní školy. Několik exemplářů se tak dostalo do stavu Luftwaffe, kde sloužily jako školní, víceúčelové u pomocných jednotek a kurýrní u operačních jednotek. Dostaly se tak například do pilotní školy Sch./Fl.Ausb.Rgt.11, Flugbereitschaft pod VIII Fliegerkorps, Flugber. RLM, KG 200, Flugber. Luftflotte 2, Flugleherschule d.Lw., nebo Kampffliegerschule/KFS 2.

Od roku 1938 bylo 14 kusů Ar 79B a D postupně dodáváno Maďarsku, kde létaly v polovojenských aeroklubech a rovněž u královského letectva. Čtyři maďarské Ar 79 přečkaly válku a byly provozovány do roku 1955.

Hlavní technické údaje[editovat | editovat zdroj]

Arado Ar 79

Údaje platí pro Ar 79B[1]

  • Rozpětí: 10,00 m
  • Délka: 7,60 m
  • Výška: 2,10 m
  • Nosná plocha: 14,00 m²
  • Hmotnost prázdného stroje: 526 kg
  • Vzletová hmotnost: 800 kg
  • Maximální rychlost u země: 230 km/h
  • Přistávací rychlost: 68 km/h
  • Výstup do 1000 m: 3,8 min
  • Počáteční stoupavost: 4,00 m/s
  • Dostup: 5300 m
  • Dolet: 1025 km

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Arado Ar 79 (HA-ARA)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Miroslav Balous, Arado Ar 79, Letectví+Kosmonautika, 2010, str. 39, č.2

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]