Heinkel He 115

Heinkel He 115
	Finský He 115
Určení	námořní víceúčelový plovákový letoun
Původ	nacistické Německo
Výrobce	Heinkel
První let	srpen 1937
Zařazeno	1939
Charakter	vyřazen
Uživatel	Luftwaffe; Bulharsko, Finské letectvo, Norsko, Švédské letectvo, Spojené království
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Heinkel He 115 byl německý dvoumotorový námořní víceúčelový plovákový letoun. Vznikl na základě požadavků RLM z roku 1935 na vývoj nového hydroplánu k nahrazení letounů Heinkel He 59, zaslaných firmám Heinkel a Blohm und Voss.

Kariéra a vývoj

První prototyp He 115 V1 (imatrikulace D-AEHF) byl zalétán v srpnu 1937. Pohon zajišťovaly dva hvězdicové motory BMW 132K, obrannou výzbroj tvořily dva pohyblivé kulomety MG 15 ráže 7,92 mm. Měl nejprve prosklenou příď, avšak kvůli testům s cílem dosáhnout rekordu byla vyměněna za hladkou celokovovou. Díky této úpravě mohl 20. března 1938 na zkouškách ve zkušebním středisku v Travemünde na první pokus zdolat osm rekordů v kategoriích na vzdálenost 1000 a 2000 km, s nákladem 2000, 1000, 500 kg a prázdným nákladním prostorem. Přitom dosáhl maximální rychlosti 320 km/h. Těmito výkony porazil konkurenční typ Blohm & Voss Ha 140.

Druhý prototyp He 115 V2 (D-APDS) dostal silně zaoblené prodloužené plováky, měl však již opět prosklenou příď se střílnou a zaměřovačem Lotfe. Motory BMW 132K obdržely nové kryty typu NACA, změněn byl také tvar SOP. Tento stroj měl také zdvojené řízení, které bylo následně instalováno i do prvního prototypu.

Třetí prototyp He 115 V3 (D-ABZV) představoval vzor sériové verze He 115 A. Přední část trupu byla celkově změněna a prodloužena o 0,20 m. Změněn byl také tvar křídla a VOP. Letové testy byly zahájeny v březnu 1938.

Poslední, čtvrtý prototyp He 115 V4 (D-AHME) měl mírně upravený tvar ocasních ploch.

V létě 1938 bylo vyrobeno deset předsériových letounů He 115 A-0 pro zkoušky u Luftwaffe, které odpovídaly prototypu V4.

Nakonec obdržela Luftwaffe jako specializovaný typ pro torpédování verzi He 115 A-1, která začala opouštět továrnu začátkem ledna 1939.

Protože se zahraničí o tento typ zajímalo také, postavil Heinkel typ He 115 A-2, který se od A-1 lišil rádiovým vybavením, bombardovacím zaměřovačem a hlavňovou výzbrojí. Z této série obdrželo Švédsko a Norsko speciálně upravené stroje pro dálkové akce s možností podvěsu torpéd m/38 a m/41.

Od poloviny roku 1938 se rozběhl velkosériový projekt He 115 A-3 pro Luftwaffe, pokračoval verzí He 115 B-1 s aerodynamickými vylepšeními pro lepší výkon. Tento typ se hojně dostal do služby v severských zemích. Paradoxem je, že právě při těchto operacích v roce 1940 se dostaly letouny stejného typu do bojů na obou stranách, když Norové tyto letouny použili k zoufalým protiútokům při odražení obojživelné invaze wehrmachtu. Některé He 115 norské provenience přelétly do Anglie a zde ojediněle znovu zasahovaly do bojů.

Typ Heinkel He 115 se mimořádně osvědčil při kladení min. Pro operace v ledových vodách byla verze He 115 B-2 obdařena speciálně odolnými plováky proti ledu, jinak však odpovídala verzi B-1. Pro dálkové pozorovací lety byl vyvinut letoun He 115 B-1/R1. Další varianta He 115 B-1/R2 odpovídala zcela B-1 a B-2, měla však závěsník na pumu o váze 500 kg (typ SC 500 nebo SD 500). Závěrečná verze R3 měla ve výzbroji odhazovací zařízení pro letecké miny LMA III (500 kg) a LMB III (920 kg). Avšak posledně jmenované zařízení se dostalo do boje jen v severských mořích. Příležitostně létaly také tyto stroje na ochranu konvojů se zamlžovacím zařízením SV 300 (verze He 115 R4). Přístroje s tímto vybavením létaly ve Středomoří na ochranu námořních tras pro zásobování jednotek Afrikakorps. Za normálních okolností létal He 115 s torpédem LTF 5 nebo LTF 6b. Relativně slabá palubní výzbroj s jedním pohyblivým MG 15 v přídi a druhým na zádi byla vylepšována až v následujících sériích na konci války. V základních konstrukčních prvcích byly všechny verze He 115 prakticky totožné. S motory BMW 132 mohl celokovový letoun mít cestovní rychlost 300 km/h. Jeho jednoposchoďové plováky z lehkého kovového materiálu byly rozděleny do jednotlivých komor, aby při poškození letadlo s děravými plováky udrželo stabilitu na hladině.

Varianty

He 115A-0: Předsériová letadla, postaveno 10 kusů odpovídajících 4. prototypu. Zkoušky v létě 1938 jako torpédovací a pozorovací letoun.
He 115A-1: Od počátku 1938 postaveno 34 kusů. Max. váha 9545 kg (jako A-0), Užitečné zatížení 750 kg.
He 115A-2: Postaveno 6 strojů pro Norsko a 10 pro Švédsko. Exportováno bez vojenské výzbroje. Po pádu Norska přechází pár strojů do Finska.
He 115A-3: Podobná A-1, pouze lepší vysílačka. Série z konce 1939.
He 115B-0: Podobná A-2, jen v zádi zbraň MG FF místo MG 15. Max. hm. 10 420 kg. Zvětšena nosná plocha, žádná série.
He 115B-1: Výroba zahájena 1939, verze stejná jako B-0
- He 115B-1/R1
- He 115B-1/R2
- He 115B-1/R3.
He 115B-2: Žádná série, identická s B-1, pouze leduvzdorné plováky.
He 115C-1: Výroba od 1940. Zvětšená výzbroj (+ jeden MG 151/20 a dva MG 17). Max. váha 10 680 kg.
- He 115C-1/R1
- He 115C-1/R2
- He 115C-1/R3
- He 115C-1/R4
He 115C-2: série, identická s C-1, pouze přidány leduvzdorné plováky jako u B-2.
He 115C-3: 18 strojů postaveno roku 1940, na kladení min.
He 115C-4: 30 strojů ze série C-1, bez výzbroje kromě jednoho MG 15. Série pro torpédování, 1940.
He 115D-0: Postaven jen 1 kus, 1941. Pro rychlý průzkumný let (motory BMW 801MA), žádná série.
He 115E-1: Hotovo 141 strojů. Vylepšená vysílačka, jeden kulomet MG 151/20, jeden MG 15, jeden MG 81Z.

Popis konstrukce

Heinkel He 115 byl námořní víceúčelový letoun (průzkumný, bombardovací, torpédový), dvoumotorový samonosný středoplošník celokovové konstrukce s krytými prostory osádky a dvojicí kovových plováků. Pohon všech sériově vyráběných verzí zajišťovala dvojice vzduchem chlazených hvězdicových devítiválců BMW 132K (licenční kopie amerických motorů Pratt & Whitney Hornet), pouze jediná verze D-0 měla motory BMW 801 MA (postaven 1 kus). Používanou výzbroj tvořily kulomety MG 15, MG 151 a MG 17. Další výzbroj byla tvořena torpédy LTF 5 nebo LTF 6, pumami SC 250 a SD 500 nebo minami LMB III (920 kg) a LMA III (750 kg). Výzbroj se u různých verzí lišila, podrobný popis naleznete u jednotlivých verzí.

Specifikace (He 115 A-5)

Technické údaje

Osádka: 3
Rozpětí: 22,275 m
Délka: 17,3 m
Výška: 6,6 m
Nosná plocha: 87,5 m²
Plošné zatížení: 103,8 m²
Hmotnost prázdného stroje: 5290 kg
Vzletová hmotnost: 9080 kg
Pohonné jednotky: 2 × 9válcový hvězdicový motor BMW 132, každý o výkonu 630 kW
Výkon/hmotnost: 139 W/kg

Výkony

Maximální rychlost: 349 km/h
Dostup: 6520 m
Bojový dolet: 2100 km

Výzbroj

2 × kulomet MG 15 ráže 7,92 mm
do 1000 kg pum nebo torpéd

Odkazy

Reference

↑ Griehl 2012, s. 89.

Literatura

GRIEHL, Manfred, 2012. Typenkompass Heinkel seit 1922. 1. vyd. Stuttgart: Motorbuch Verlag. 127 s. Dostupné online. ISBN 978-3-613-03424-2. Kapitola He 115, s. 89–91. (německy)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Heinkel He 115 na Wikimedia Commons
Heinkel He 115

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[FOOTNOTEGriehl201289-1] Griehl 2012, s. 89.

[1]

Německé vojenské letouny druhé světové války

Stíhací letouny	Ar 65 • Ar 68 • Do 335 • Fw 190 • Ta 152 • Ta 154 • He 51 • He 112 • He 162 • He 219 • Bf 109 • Bf 110 • Me 163 • Me 210 • Me 262 • Me 410

Bombardovací letouny	Ar 234 • Do 17 • Do 23 • Do 217 • Do 335 • Fw 200 • He 111 • He 115 • He 177 • Ju 86 • Ju 88 • Ju 188 • Ju 388

Plovákové letouny a létající čluny	Ar 95 • Ar 196 • Ar 231 • BV 138 • Ha 139 • BV 222 • Do 16 • Do 18 • Do 24 • Do 26 • He 59 • He 60 • He 114 • He 115 • We 271

Průzkumné letouny	Ar 95 • Ar 196 • Ar 234 • Do 17 • Do 215 • Fw 189 • He 45 • He 46 • He 70 • He 170 • Hs 126

Transportní letouny a kluzáky	Ar 232 • DFS 230 • Go 242 • Go 244 • Ju 52 • Ju 90 • Ju 252 • Ju 352 • Ju 290 • Ju 390 • Ka 430 • Me 321 • Me 323 • Si 204

Cvičné a spojovací letouny	Ar 66 • Ar 69 • Ar 76 • Ar 79 • Ar 96 • Bü 131 • Bü 133 • Bü 180 • Bü 181 • Bü 182 • Fi 156 • Fw 44 • Fw 56 • Fw 58 • F 13 • W 34 • He 72 • Kl 31 • Kl 32 • Kl 35 • Bf 108 • Fh 104 • Si 202 • Sk 257

Bitevní letouny	Ar 66 • Go 145 • He 45 • He 50 • Hs 123 • Hs 129 • Ju 87

Vrtulníky a vírníky	Fa 223 • Fa 330 • Fl 265 • Fl 282

Experimentální a specializované letouny	DFS 39 • DFS 193 • DFS 194 • Fw 47 • Fi 158 • Ju 49 • He 116 • He 119 • He 176 • He 178 • Me 209 (I) • LF 1 • Me 261 • Mistel

Malosériové letouny	Ar 240 • BV 141 • Fi 167 • Fw 187 • He 100 (He 113)

Prototypy a projekty	Ao 225 • Ar 77 • Ar 80 • Ar 81 • Ar 195 • Ar 197 • Ar 198 • Ar 199 • Ar 340 • Ar 396 • E.555 • AS 6 • Ba 349 • BV 40 • Ha 137 • Ha 140 • BV 142 • BV 144 • BV 155 • BV 238 • P.175 • P.200 • P.202 • Do 19 • Do 317 • DFS 228 • DFS 346 • Fi 98 • Fi 99 • Fi 157 • Fi 256 • Fw 57 • Fw 62 • Fw 159 • Ta 183 • Fw 191 • He 118 • He 274 • He 280 • He 343 • He 519 • Ho 229 • Ju 85 • Ju 89 • Ju 187 • Ju 287 • Ju 288 • Hs 121 • Hs 122 • Hs 124 • Hs 125 • Hs 127 • Hs 128 • Hs 130 • Hs 132 • Ju 322 • Bf 161 • Bf 162 • Bf 163 • Me 209-II • Me 263 • Me 264 • Me 309 • Me 328 • Me 509 • Me 609 • Me P. 1101 • Li P.01 • Li P.04 • Li P.10 • Li P.11 • Li DM-1 • Li P.13 • Li P.13a • Li P.13b • Li P.15 • Li P.20 • Sk P.14 • Sk SL-6 • So 334

Bezpilotní letouny a řízené střely	As 292 • BV 143 • BV 246 • Fi 103 • Hs 117 • Hs 293 • Hs 295 • Hs 296 • Hs 297 • Hs 298