Blohm & Voss Ha 137

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Blohm & Voss Ha 137
Ha 137 V4 (D-IFOE)
Ha 137 V4 (D-IFOE)
Určení střemhlavý bombardér
Výrobce Blohm & Voss Schiffswerft und Maschinenfabrik
Šéfkonstruktér ing. Vogt
První let 13. 5. 1935
Uživatel Luftwaffe
Vyrobeno kusů 6

Blohm & Voss Ha 137 byl německý jednomotorový jednomístný střemhlavý bombardér, řešený jako dolnoplošník s pevným kapotovaným podvozkem.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Ha 137 vznikl jako požadavek RLM z roku 1934 na lehký jednomístný střemhlavý bombardér pro Luftwaffe. Společnost Blohm & Voss reagovala projektem P6 ing. Vogta, který vycházel ze zkušebního stíhacího letounu Kawasaki Ki-5. Projekt P6a počítal s hvězdicovou dvanáctiválcovou pohonnou jednotkou BMW 132 o výkonu 537 kW, což byla německá verze amerického motoru Pratt & Whitney Hornet. Druhý návrh P6b představoval letoun s řadovým britským kapalinou chlazeným pístovým motorem Rolls-Royce Kestrel.

Po představení projektu obdržel Blohm & Voss oficiální objednávku na stavbu tří prototypů označených Ha 137. Dne 9. října 1934 byly provedeny testy s dřevěnou maketou a 13. května 1935 absolvoval svůj první let prototyp Ha 137 V1 (D-IXAX). Krátce na to byl dokončen i druhý prototyp Ha 137 V2 (D-IBGI). Soutěž na nový stroj vyhrál Henschel Hs 123 a Ha 137 zůstal na žádost RLM jako alternativa pro typy přihlášené do její další etapy.

Této druhé části soutěže se kromě Ha 137 zúčastnily projekty Heinkel He 118, Arado Ar 81 a Junkers Ju 87, který skončil jako vítěz. Třetí prototyp Ha 137 V3 (D-IZIQ) měl instalovaný motor Kestrel V s pevnou dvoulistou dřevěnou vrtulí a měl být vzorovým strojem případné verze Ha 137 B, zatímco V1 a V2 Ha 137 A.

V létě 1935 byly v Travemünde zahájeny zkoušky prototypů V1 a V2, v červnu 1936 pak v Rechlinu absolvoval množství zkušebních letů V3. V témže měsíci se však novým šéfem Technisches Amtu RLM stal Ernst Udet, který v této funkci nahradil Obersta Wolframa von Richthofena. Udet na rozdíl od svého předchůdce preferoval Ju 87 a ing. Vogtovi proto bylo jasné, že jeho Ha 137 do výzbroje Luftwaffe zařazen nebude.

Model Ha 137 V5 (D-IUXU)

Bez ohledu na nezájem o Ha 137 ze strany velitelství německého letectva vznikly ještě další tři prototypy Ha 137 V4 (D-IFOE), V5 (D-IUXU) a V6 (D-IDTE). Všechny byly vybaveny vodou chlazenými zážehovými řadovými dvanáctiválcovými motory Jumo 210 Aa, které roztáčely stavitelnou třílistou kovovou vrtuli o průměru 3,2 m. Tyto stroje používala Luftwaffe k různým zkouškám.

V červenci 1937 byl během nouzového přistání zcela zničen prototyp Ha 137 V6. Prototyp V4 (nyní NE+AG) byl předán do Erprobungsstelle für Bordwaffe v Tarnewitz, kde sloužil například k testům raket RZ 65.

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

Blohm Voss Ha 137 V4

Údaje platí pro Blohm & Voss Ha 137 V4[1]

  • Rozpětí: 11,15 m
  • Délka: 9,46 m
  • Výška: 4,00 m
  • Hmotnost prázdného letounu: 1815 kg
  • Vzletová hmotnost: 2485 kg
  • Maximální rychlost ve výšce 2000 m: 340 km/h
  • Cestovní rychlost: 290 km/h
  • Přistávací rychlost: 105 km/h
  • Výstup na 4000 m: 9 min
  • Praktický dostup: 5500 m
  • Dolet: 580 km

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MURAWSKI, Marek. Letadla Luftwaffe 1933-45 část 1. Hostomice : Intermodel, 1997. 239 s. ISBN 80-901976-2-0.  

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Marek Murawski, Letadla Luftwaffe Část 1, Blohm und Voss Ha 137, 1997, str. 49

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]