Přeskočit na obsah

Aleš Řebíček

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ing. Aleš Řebíček
8. ministr dopravy ČR
Ve funkci:
4. září 2006 – 23. ledna 2009
Předseda vládyMirek Topolánek
PředchůdceMilan Šimonovský
NástupcePetr Bendl
poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci:
3. června 2006 – 3. června 2010
zastupitel města Teplice
Ve funkci:
2. listopadu 2002 – 21. října 2010
Stranická příslušnost
ČlenstvíODS (od 1991)
Narození14. dubna 1967 (57 let)
Kladno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
SídloTeplice
Alma materVŠ dopravní Žilina
Profesepolitik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Aleš Řebíček (14. dubna 1967, Kladno) je český podnikatel a politik, člen ODS, bývalý poslanec Poslanecké sněmovny, v letech 2006–2009 ministr dopravy České republiky, bývalý prezident a majitel fotbalového klubu SK Slavia Praha.

Biografie

[editovat | editovat zdroj]

Profesní a osobní život

[editovat | editovat zdroj]

V období let 1981–1985 vystudoval gymnázium Petra Bezruče ve Frýdku-Místku a v letech 1985–1989 Vysokou školu dopravní v Žilině (fakultu Provoz a ekonomika dopravy a spojů).[1]

V letech 1989–1990 pracoval jako projektant pro podnik Báňské projekty Teplice. V letech 1990–1992 byl odborným technikem, stavbyvedoucím a hlavním stavbyvedoucím v Traťové strojní stanici Ústí nad Labem ČSD. V srpnu 1992 založil Ing. Řebíček s dalšími sedmi společníky dopravní firmu Viamont, o několik let později měl v této společnosti třetinový podíl.[2] Do roku 2005 ve firmě působil na manažerských postech a ve statutárních orgánech, následně od dubna 2005 do června 2006 jako poradce firmy.[1] Před nástupem do funkce ministra dopravy svůj podíl ve Viamontu prodal.[3]

Je ženatý. Má tři děti.[1]

Místním politikem a poslancem

[editovat | editovat zdroj]

V komunálních volbách roku 2002 a komunálních volbách roku 2006 byl zvolen do zastupitelstva města Teplice za ODS. Profesně se uvádí jako dopravní inženýr.[4] Působil také jako poradce expremiéra a bývalého předsedy ODS Mirka Topolánka.[zdroj?]

Ve volbách v roce 2006 byl zvolen do poslanecké sněmovny za ODS (volební obvod Ústecký kraj).[5] Ve sněmovně setrval do voleb v roce 2010.[6]

Ministrem dopravy

[editovat | editovat zdroj]

Od 4. září 2006 do 23. ledna 2009 byl ministrem dopravy v první vládě Mirka Topolánka a druhé vládě Mirka Topolánka.[7] Během jeho funkce byl zaveden systém elektronického mýtného na dálnicích, který vybudovala a provozuje rakouská firma Kapsch.

V době působení ve funkci ministra dopravy měl Aleš Řebíček tyto náměstky:

Kontroverze

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Toskánská aféra.

Firma Viamont a možný konflikt zájmů

[editovat | editovat zdroj]

Před svým nástupem na ministerstvo dopravy pracoval ve vedení soukromé dopravní firmy Viamont a byl jejím spolumajitelem,[8] poté svůj podíl prodal za 700 milionů korun.[3][9] V majetkovém přiznání v roce 2009 ovšem uvedl majetek pouze 342 milionů korun, čímž mohl porušit zákon o střetu zájmů.[9] Spekuluje se, že kupcem mohl být Miroslav Plíhal, který je spolumajitelem firmy INGROVE a působí v dozorčí radě společnosti Viamontu. Kvůli prodeji byl Řebíček vyšetřován policií, ta však v březnu 2011 případ odložila.[9]

V červenci 2008 přinesla média zprávu, že Řebíček je s Viamontem nadále propojen a že společnost dostává od jeho úřadu lukrativní zakázky. Podle České televize firma Viamont své akcionáře nezveřejňuje a majitelem může být i ministr nadále, aniž by se to dalo ověřit nebo vyvrátit. V červenci 2008 dodatečně doplnil své oznámení o majetku o 44 milionů korun jakožto splátku za prodej akcií, ale neuvedl o jaké akcie se jedná. Řebíček tvrdí, že kupní smlouva byla uzavřena před 1. lednem 2007.[10] Během Řebíčkova působení na ministerstvu dopravy se navíc Viamontu mnohonásobně zvedl počet státních zakázek a s tím i zisk této společnosti. Podle MF DNES získala firma během posledních dvou let zakázky za 10,4 miliardy Kč.[11] Například Viamont DPS získal kontrakt v Nymburce za 92 milionů korun.[12] Podle deníku Aktuálně.cz navíc firmy, které sponzorovaly ODS, dostaly řadu zakázek od organizací, patřících pod Řebíčkův úřad.

Žaloba za netransparentní zakázku ve výši přes 400 milionů

[editovat | editovat zdroj]

Česká pobočka organizace Transparency International ČR v července 2008 zažalovala Řebíčka a jeho úřad u Městského soudu v Praze za neprůhledný průběh veřejné soutěže, která se týkala výběru advokátních kanceláří, jež mají rezort zastupovat v soudních sporech. Jde o čtyři kanceláře (Weil, Gotshal & Manges; Jansta, Kostka & spol.; AK Kříž Bělina; AK Hartman, Jelínek, Fráněk a partneři), které měly poskytovat služby až do téměř půl miliardy korun.[13][14] Podle MF Dnes se často "účtovaly částky přes tři tisíce korun i za banální práce, které by zvládla sekretářka."[14]

Stejnou soutěž kritizovala také ekologická organizace Děti Země, která žádala o zpřístupnění informace o pracovní náplň vítězných advokátních kanceláří, ale dostala od Řebíčkova úřadu jen seznam účastníků soutěže.[15] Proto se Děti Země odvolaly přímo k ministrovi a také se chystají obrátit na soud.[13]

Spolupráce s vybranými advokátními kancelářemi skončila v roce 2010, od té doby výdaje za právní služby klesly na 7,5 milionů korun.[14]

Dodatky ve smlouvě se společností Kapsch

[editovat | editovat zdroj]

Brzo po nástupu na ministerstvo Aleš Řebíček dal najevo svoji nespokojenost se smlouvou na zavedení mýta, kterou s Kapschem uzavřela předchozí vláda, a proto připravil dodatek, který měl být výhodnější pro stát a Kapschi se měly snížit odměny a zvýšit sankce z prodlení, avšak postupně ministerstvo uzavřelo s touto firmou další dodatky, které již byly kontroverznější a ve prospěch Kapsche. Díky dodatku ke smlouvě o mýto také navíc získává firma Kapsch bez jakéhokoli výběrového řízení zakázku za 4 miliardy Kč na vybudování informačních tabulí na dálnicích.[zdroj?]

Vazby s organizovaným zločinem

[editovat | editovat zdroj]

Podle policejního spisu Olej policie už v roce 2004 věděla o kontaktech Řebíčka s Tomášem Pitrem. Policie také věděla, že Řebíček měl úzké vztahy s tehdejším vedením ústeckého kraje – hejtmanem Jiřím Šulcem a náměstkem Jaroslavem Foldynou. Ve spisu se uvádí, že "Řebíček je osoba, která skupině Pitr-Mrázek zabezpečovala v ústeckém regionu kontakty na regionální politiky".[16]

Členství v Řádu svatého Konstantina a Heleny

[editovat | editovat zdroj]

Aleš Řebíček je členem Řádu sv. Konstantina a Heleny, kde působí např. s Igorem Střelcem – bývalým příslušníkem StB s kontakty na ruské podnikatele i ruskojazyčné kriminální prostředí.[17] Igor Střelec byl kmotrem při pravoslavném křtu Aleše Řebíčka a později i jeho syna.[18]

V roce 2008 Řebíček přijal na ministerstvo dopravy bývalou mluvčí Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Blanku Kosinovou do pozice vedoucí oddělení navigačního systému Galileo.[19] Kosinová odešla z resortu vnitra po tom, co vyšlo najevo, že ji BIS odmítala vydat bezpečnostní prověrku kvůli stykům s údajným ruským agentem.[20]

Vlastnictví fotbalového klubu Slavia Praha

[editovat | editovat zdroj]

Řebíček o sobě říká, že je od mládí příznivcem Slavie Praha.[21][22] V srpnu 2011 se stal jejím majitelem a prezidentem.[21] Dalším členem představenstva se stal jeho bratr Adam Řebíček, který je policií vyšetřován kvůli údajnému braní úplatků a zneužití pravomoci veřejného činitele.[21] Předsedou dozorčí rady se stal bývalý Řebíčkův náměstek z ministerstva dopravy Jiří Hodač.[23] Hospodářské noviny zpochybnily, že by oficiálně přiznané příjmy Aleše Řebíčka postačovaly na nákup klubu a uhrazení dluhů ve výši přes 100 milionů korun;[24] Řebíček se k původu peněz odmítl vyjádřit.[24]

V online rozhovoru s fanoušky Řebíček formuloval hlavní priority Slavie pod jeho vedením:[22]

  • stabilizovat finanční situaci klubu
  • hrát pravidelně o evropské poháry
  • porážet konkurenční Spartu
  • vychovávat mladé hráče

Fanouškům též slíbil účast v Lize mistrů UEFA.[25] Po 9. kole sezóny 2011/2012 byla Slavia na 13. místě ligové tabulky (ze 16) s devíti získanými body a skóre 6:13. Průměrná návštěvnost domácích zápasů klesla pod 5000 diváků (např. v sezóně 2008/2009 byla více než dvojnásobná[26]) a se Spartou mužstvo prohrálo po špatném výkonu 0:3.[27] Proto byl Řebíčkem odvolán dosavadní trenér Michal Petrouš, a nahrazen Františkem Strakou,[28] který se v minulosti profiloval jako vášnivý přívrženec Sparty.[29] To vzbudilo lavinu protestů od fanoušků Slavie[30][31] i Sparty,[32] a odmítavé reakce z řad slavných osobností Slavie.[33][34] Syn hráčské legendy Josefa Bicana si vymohl, aby byla z fasády slávistického stadionu odstraněna podobizna jeho otce, neboť prý "současné vedení Slavie je na tak nízké lidské úrovni, že ohrožuje jméno Josefa Bicana. Poškozuje renomé jeho i celé naší rodiny. Přeju si proto [...], aby byla fotografie sundána. Trvám na tom. Tím se zabrání ztotožňování spojení mého otce s vedením klubu a bohužel s celou Slavií. [...]Jedině soustavný tlak může dokázat, že tento druh lidí, jako jsou bratři Řebíčkové, Platil a jejich kamarádi, odejde."[35]

Dne 8. března 2012 Straka rezignoval.[36] Sezónu na lavičce Slavie dokončil dosavadní Strakův asistent Martin Poustka, a Slavia skončila v lize na konečném 12. místě. Od sezóny 2012/13 vedl tým trenér Petr Rada, ale 30. dubna 2013 rezignoval a jeho místo zaujal znovu Petrouš.

Od roku 2013 se v médiích objevovaly informace, že Řebíčka financování klubu finančně vyčerpává a shání pro Slavii kupce.[37] Podle hráčského agenta Jiřího Stejskala Řebíček vložil do klubu postupně půl miliardy korun, a další prostředky již neměl.[38] V červnu 2015 byl na klub podán návrh na insolvenční řízení pro neschopnost splácet závazky.[39][40] Slavia údajně dlužila i některým bývalým hráčům.[41]

Cíle, vytyčené Řebíčkem při koupi klubu, se nepodařilo naplnit – v lize skončila Slavia na 12., 7., 13. a 11. místě, v Poháru FAČR došla v sezóně 2013/14 do čtvrtfinále, jinak vždy vypadla ve třetím kole s týmem z niších soutěží, do evropských pohárů se jí tedy proniknout nepodařilo. Z osmi zápasů se Spartou se jí podařilo vyhrát jediný, a místo finanční stabilizace spadl klub do insolvence. Za čtyřleté působení Řebíčka v čele Slavie došlo ke osmi trenérským výměnám.

Dne 4. září 2015 Řebíček prodal svůj většinový podíl v klubu čínské energetické a finanční skupině CEFC.

Citáty

[editovat | editovat zdroj]
„ Jsem, jaký jsem, nejsem žádný Mirek Dušín, to ostatně málokdo, ale před Boha jsem připraven předstoupit. “
— [42]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c Ing. Aleš Řebíček [online]. vlada.cz [cit. 2013-01-28]. Dostupné online. 
  2. ↑ Obchodní rejstřík, justice.cz
  3. ↑ a b Rozhovor s Alešem Řebíčkem o včerejším setkání s fanoušky. Slávistické noviny [online]. 15. listopadu 2011 [cit. 2011-11-15]. Dostupné online. 
  4. ↑ Počet obyvatel: 51 010 Osoba: Aleš Řebíček [online]. komunalnipolitika.cz [cit. 2013-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  5. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 2. - 3.6.2006 [online]. volby.cz [cit. 2013-01-28]. Dostupné online. 
  6. ↑ Aleš Řebíček [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2013-01-28]. Dostupné online. 
  7. ↑ jw, lpo, adb (iDnes). Klaus jmenoval nové ministry. Nemáte sto dnů hájení, řekl jim [online]. iDnes, 2009-01-23 [cit. 2009-01-25]. Dostupné online. 
  8. ↑ Archivovaná kopie. www.mdcr.cz [online]. [cit. 2008-07-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-07-27. 
  9. ↑ a b c MARTÍNEK, Jan. Řebíček nepřiznal stovky milionů, zákon je bezzubý. Lidové noviny. 17. listopad 2011. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  10. ↑ http://www.ct24.cz/domaci/22259-ministr-rebicek-doplnil-majetkove-priznani-o-44-milionu-korun/ Ministr Řebíček doplnil majetkové přiznání o 44 milionů korun
  11. ↑ Neodstřihl Viamont, začal s Kapschem
  12. ↑ Řebíček je stále spojen s firmou, které dává zakázky
  13. ↑ a b Řebíček je viněn z neprůhledné soutěže[nedostupný zdroj]
  14. ↑ a b c SŮRA, Jan. Zvládla by to sekretářka, Řebíčkovi advokáti si naúčtovali stamiliony. iDnes [online]. 25. ledna 2013 [cit. 2013-01-25]. Dostupné online. 
  15. ↑ Vojtěch Blažek: Řebíček najal "tajné" právníky za 450 milionů článek v deníku Hospodářské noviny, 15.9.2008
  16. ↑ MfD: Policie věděla, že Pitr tuneluje Setuzu
  17. ↑ Jaroslav Spurný, Tomáš Sachr? Don Řebíček[nedostupný zdroj] časopis Respekt, 35/2008
  18. ↑ Radek Kedroň, Vladimír Piskáček: Řebíčkův problém: kamarád estébák článek deníku Hospodářské noviny, 5. 10. 2006
  19. ↑ Blanka Kosinová vedoucí v programu Galileo. www.letectvi.cz [online]. [cit. 2009-12-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-07-19. 
  20. ↑ Tajná služba BIS čelí nařčení z vydírání policejní mluvčí
  21. ↑ a b c Exministr Řebíček koupil fotbalovou Slavii a je jejím prezidentem. E15 [online]. 3. srpna 2011, rev. 4. srpna 2011 [cit. 2011-10-07]. Dostupné online. ISSN 1213-7693. 
  22. ↑ a b Odpovědi Aleše Řebíčka na dotazy fanoušků. Slávistické noviny [online]. 27. června 2011 [cit. 2011-10-07]. Dostupné online. 
  23. ↑ ČTK. Předsedou dozorčí rady Slavie se stal Řebíčkův náměstek. Aktuálně.cz [online]. Economia, 23. srpna 2011 [cit. 2011-10-07]. Dostupné online. 
  24. ↑ a b BLAŽEK, Vojtěch. Toskánská vila, jachta, teď Slavia. Řebíčkovy účty ale nesedí. iHNed [online]. 4. srpna 2011 [cit. 2011-10-07]. Dostupné online. ISSN 1213-7693. 
  25. ↑ ČTK. Řebíček: Na Slavii se vrátí Liga mistrů. Stoprocentně. Aktuálně.cz [online]. Economia, 19. srpna 2011 [cit. 2011-10-07]. Dostupné online. 
  26. ↑ iDnes.cz – divácké statistiky 2008/2009
  27. ↑ NOVÁK, Jaromír. Sparta - Slavia 3:0, osmý duel, osmá výhra, rival vzdoroval jen chvíli. iDnes [online]. 26. září 2011 [cit. 2011-10-07]. Dostupné online. 
  28. ↑ ČTK. Kouče Petrouše nahradil ve Slavii bývalý sparťan Straka. Sportovní noviny [online]. 2. října 2011 [cit. 2011-10-07]. Dostupné online. 
  29. ↑ VALOUŠEK, Richard. Srdcař Straka: Sparta je fenomén a fanoušků má suverénně nejvíc. iDnes [online]. 10. srpna 2011 [cit. 2011-10-07]. Dostupné online. 
  30. ↑ Rozhovor se Strašákem nejen o tom, co se chystá. Slávistické noviny [online]. 6. října 2011 [cit. 2011-10-07]. Dostupné online. 
  31. ↑ PETRÁK, Michal. Eden kvůli Strakovi zčerná, fanoušci budou protestovat. Deník Sport [online]. 5. října 2011 [cit. 2011-10-07]. Dostupné online. ISSN 1213-8991. 
  32. ↑ Tomu, jehož jméno nesmíme vyslovit…, spartaforever.cz
  33. ↑ MALÝ, Jan. Vladimír Šmicer: Straka ve Slavii? Nevěřil jsem, že se to stane. iHNed [online]. 5. října 2011, rev. 5. října 2011 [cit. 2011-10-07]. Dostupné online. ISSN 1213-7693. 
  34. ↑ (spo). Velký slávista Řehák: Straka je lidská nula, chce se mi zvracet!. Deník Sport [online]. 6. října 2011 [cit. 2011-10-07]. Dostupné online. ISSN 1213-8991. 
  35. ↑ HRABĚ, Stanislav. Bicanův syn je znechucen vedením Slavie: Sundejte tátu z Edenu!. Deník Sport [online]. 21. září 2011 [cit. 2011-10-07]. Dostupné online. ISSN 1213-8991. 
  36. ↑ Archivovaná kopie. www.slavia.cz [online]. [cit. 2013-05-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-22. 
  37. ↑ KALOUŠ, Pavel. Prodat Rusům? Nutnost! Řebíček už ve Slavii utopil 600 milionů. Sport [online]. 2013-11-21 [cit. 2016-05-25]. Dostupné online. 
  38. ↑ HRABĚ, Stanislav. Agent otevřeně o Škodovi: Ve Slavii dostával balík, reprezentaci ale bral jako křivdu. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2020-06-24 [cit. 2020-06-24]. Dostupné online. 
  39. ↑ ČTK; iDNES. Slavia čelí insolvenčnímu řízení kvůli sporům s bývalým ředitelem. iDNES [online]. 2015-06-03 [cit. 2016-05-23]. Dostupné online. 
  40. ↑ ČTK. Mossack Fonseca pomohla vzniku navrhovatele insolvence Slavie. Deník [online]. 2016-04-06 [cit. 2016-05-23]. Dostupné online. 
  41. ↑ ČTK. Insolvence? Je to šikanózní, zní ze Slavie. Týden [online]. 2015-06-04 [cit. 2016-05-23]. Dostupné online. ISSN 1210-9940. 
  42. ↑ 19. října 2011 Odpovědi Odpovědi Aleše Řebíčka. Slávistické noviny [online]. 19. října 2011 [cit. 2011-10-20]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
První vláda Mirka Topolánka
Předseda vlády
Mirek Topolánek (jmenován 16. srpna 2006, ODS)
Členové v den jmenování vlády
4. září 2006
Petr Nečas (místopředseda vlády, práce a sociální věci, ODS) • Ivan Langer (vnitro, informatika, ODS) • Alexandr Vondra (zahraniční věci, nestraník) • Jiří Šedivý (obrana, nestraník) • Vlastimil Tlustý (finance, ODS) • Aleš Řebíček (doprava, ODS) • Martin Říman (průmysl a obchod, ODS) • Milena Vicenová (zemědělství, nestranička) • Tomáš Julínek (zdravotnictví, ODS) • Miroslava Kopicová (školství, mládež a tělovýchova, nestranička) • Petr Kalaš (životní prostředí, nestraník) • Martin Štěpánek (kultura, nestraník) • Petr Gandalovič (místní rozvoj, ODS) • Jiří Pospíšil (spravedlnost, ODS)
Druhá vláda Mirka Topolánka
Předseda vlády
Mirek Topolánek (jmenován 8. listopadu 2006, ODS)
Členové v den jmenování vlády
9. ledna 2007
Jiří Čunek (1. místopředseda vlády, místní rozvoj – demise 13. listopadu 2007, KDU-ČSL) • Martin Bursík (místopředseda vlády, životní prostředí, školství, mládež a tělovýchova – pověřen 4. října 2007 – odvolán 4. prosince 2007, SZ) • Petr Nečas (místopředseda vlády, práce a sociální věci, ODS) • Alexandr Vondra (místopředseda vlády pro evropské záležitosti, ODS) • Vlasta Parkanová (obrana, 1. místopředsedkyně vlády – od 23. ledna 2009, KDU-ČSL) • Ivan Langer (vnitro, informatika, ODS) • Karel Schwarzenberg (zahraniční věci, nestraník za SZ) • Martin Říman (průmysl a obchod, ODS) • Tomáš Julínek (zdravotnictví – odvolán 23. ledna 2009, ODS) • Jiří Pospíšil (spravedlnost, ODS) • Miroslav Kalousek (finance, KDU-ČSL) • Dana Kuchtová (školství, mládež a tělovýchova – demise 3. října 2007, SZ) • Aleš Řebíček (doprava – odvolán 23. ledna 2009, ODS) • Petr Gandalovič (zemědělství, ODS)  • Helena Třeštíková (kultura – demise 26. ledna 2007, nestranička za KDU-ČSL) • Cyril Svoboda (předseda Legislativní rady vlády – odvolán 23. ledna 2009, místní rozvoj – pověřen 23. ledna 2009, KDU-ČSL) • Džamila Stehlíková (lidská práva a národnostní menšiny – odvolána 23. ledna 2009, SZ)
Členové jmenovaní později
26. ledna 2007
4. prosince 2007
Ondřej Liška (školství, mládež a tělovýchova, SZ)
1. dubna 2008
Jiří Čunek (1. místopředseda vlády, místní rozvoj – demise 12. ledna 2009, KDU-ČSL)
23. ledna 2009
Daniela Filipiová (zdravotnictví, ODS) • Petr Bendl (doprava, ODS) • Pavel Svoboda (předseda Legislativní rady vlády, KDU-ČSL) • Michael Kocáb (lidská práva a národnostní menšiny, nestraník za SZ)
Ministři dopravy České republiky
1993–20002000–20102010–20142014–dosud
Ministerstvo dopravy České republiky
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Aleš_Řebíček&oldid=24260179“