Adolf Born
| Adolf Born | |
|---|---|
 Adolf Born 2010 | |
| Narození | 12. června 1930 České Velenice  Československo |
| Úmrtí | 22. května 2016 (ve věku 85 let) Praha Česko |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
| Povolání | filmový režisér, scenárista, spisovatel, kreslíř, malíř |
| Národnost | česká |
| Alma mater | VŠUP, AVU |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Adolf Born (12. června 1930 České Velenice – 22. května 2016 Praha) byl český malíř, kreslíř, ilustrátor, animátor, karikaturista a kostýmní výtvarník. Byl znám svými monarchistickými postoji.[1][2]
Život
Narodil se v Českých Velenicích, kde se mluvilo česky i německy. V letech 1949–1950 studoval výtvarnou výchovu na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, později přešel na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou (atel. prof. A. Pelce 1950–53) a na Akademii výtvarných umění (1953–55) v Praze, kde u prof. A. Pelce absolvoval. Od roku 1960 byla jeho díla vystavena po celém světě a získal za ně mnoho cen. Jeho doménou je grafika – suchá jehla, lept a především litografie. V roce 1962 se oženil a v roce 1964 se mu narodila dcera Erika Bornová. Jeho nejznámější díla zahrnují ilustrace knih od Miloše Macourka (Mach a Šebestová, Žofka), Julese Verna (Trosečník z Cynthie), A. Dumase staršího (Tři mušketýři), Vojtěcha Steklače (série Boříkovy lapálie) a jiné. Je také autorem kostýmů a dekorací k opeře Antonína Dvořáka Čert a Káča inscenované v Národním divadle, dále inscenace hudební fakulty HAMU - opera V studni Viléma Blodka.
Jeho animace navíc vtipně glosují i děj ve filmové sérií o básnících (Jak svět přichází o básníky, Jak básníci přicházejí o iluze, Jak básníkům chutná život) a jeho animace nechybí dokonce i v závěrečném dílu Jak básníci čekají na zázrak, který byl uveden do kin měsíc před jeho smrtí.[3]
Zemřel 22. května 2016 ve věku 85 let.[4] Poslední rozloučení s umělcem proběhlo ve velké obřadní síni strašnického krematoria 27. května 2016.
Ocenění
Roku 1974 byl na světové výstavě v Montrealu jmenován karikaturistou roku. V roce 1988 byl jmenován zasloužilým umělcem. V roce 2003 získal získal Medaile Za zásluhy 1. stupně.[5] V roce 2013 získal na Anifilmu cenu za celoživotní přínos animovanému filmu.[6]
Výstavy
- 1959 – Galerie Fronta, Praha
- 1961 – Dům spojů Vinohrady, Praha
- 1962 – Galerie Fronta, Praha
- 1963 – Kulturní dům, Náchod
- 1965 – Club der Kulturschaffenden, Berlín
- 1966 – Hollar, Praha
- 1967 – Club Voltaire, Frankfurt nad Mohanem
- 1967 – Théatre de l'Atelier, Ženeva
- 1969 – Hollary, Praha
- 1971 – Kulturní dům, Kroměříž
- 1972 – Galerie Fronta, Praha
- 1973 – Stadtbücherei, Heilbronn
- 1974 – Pavilon humoru, Montreal
- 1974 – Dalhousie University Art Gallery, Halifax
- 1974 - Hogarth Galleries, Sydney
- 1975 – Malá galerie spisovatele, Praha
- 1976 – Divadlo hudby, Olomouc
- 1977 – Dům pánů z Kunštátů, Brno
- 1978 – Galerie výtvarných umění, Cheb
- 1979 – Galerie Wiegand, Kolín nad Rýnem
- 1980 – Galerie Eppendorf, Hamburk
- 1981 – Galeria Slavia, Brémy
- 1982 – Oblastní galerie, Karlovy Vary
- 1983 – Divadlo hudby, Olomouc
- 1984 – Galerie Albatros, Praha
- 1985 – Galerie Ambiance, Lucern
- 1986 – Městské muzeum, Hameln
- 1987 – Kaunicův dům, Uherský Brod
- 1988 – Oblastní galerie v zámku, Vsetín
- 1989 – Galerie Nev, Istanbul
- 1990 – Zámecká galerie, Buchlovice
- 1991 – Parken Galeri, Bergen
- 1992 – Filmhaus, Saarbrücken
- 1993 – Galerie Justiz, Praha
- 1994 – Galerie Dílo, Liberec
- 1995 – Albin-Upp Galeri, Oslo
- 1996 – Galerie Orlí hnízdo, Liberec
- 1997 – Galerie Groll, Naarden
- 1998 – Galerie Antik, Slaný
- 2000 – Galerie ART, Chrudim
- 2010 – Galerie Moderna, Praha
- 2013 – Galerie Moderna, Praha
- 2014 – Galerie V, Poděbrady
- 2015 – Galerie Moderna, Praha
Odkazy
Reference
- ↑ JIRKŮ, Irena. Nostalgický monarchista Adolf Born. iDNES.cz [online]. 2003-02-05 [cit. 2013-09-01]. Dostupné online.
- ↑ ŘÍHOVÁ, Klára. Adolf Born: Ženské jsou hnací motor světa. Novinky.cz [online]. 2012-01-04 [cit. 2013-09-01]. Dostupné online.
- ↑ ČTK, LN. Začalo natáčení šestého dílu ‚Básníků‘. Bude poslední, říká režisér Klein. Lidové noviny. 17.9.2015. Dostupné online.
- ↑ http://kultura.zpravy.idnes.cz/zemrel-adolf-born-0zm-/vytvarne-umeni.aspx?c=A160522_111017_vytvarne-umeni_aha
- ↑ Seznam vyznamenaných
- ↑ přehled cen na stránkách Anifilmu
Literatura
- Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 1, A–M. Praha: Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 72.
- Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 52.
- Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 63.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 119.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Adolf Born na Wikimedia Commons 
Osoba Adolf Born ve Wikicitátech- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Adolf Born
- Adolf Born v Česko-Slovenské filmové databázi
- „Ateisty absolutně nesnáším,“ říká Adolf Born, Před půlnocí, Česká televize, 27. prosince 2012
- Adolf Born pro PL: Evropa bude převálcována, Německo islámské na Parlamentní listy
- Adolf Born, Na plovárně, Česká televize, 10. září 2002
