Doktor medicíny
Doktor medicíny (původně lat. medicinae universae doctor, zkratka MUDr. psaná před jménem) je akademický titul udělovaný absolventům vysoké školy v magisterském studijním programu v oblasti všeobecného lékařství. V Česku je tento titul udělován po šestiletém studiu oboru všeobecné lékařství na lékařské fakultě a po ukončení studia příslušnou státní rigorózní zkouškou.[1] V mnoha státech je získání ekvivalentního titulu nezbytnou podmínkou k umožnění vykonávání povolání lékaře. Jedná se o tzv. profesní doktorát, tedy o titul spjatý s výkonem určité profese, přičemž dosažený stupeň vzdělání dle ISCED je 7 (master's degree).
Podle českého zákona o vysokých školách je slovním vyjádřením titulu MUDr. „doktor medicíny“ (lat. medicinae doctor), jde o „obligatorní“ doktorát (blíže: malý doktorát, dříve se také užívalo „doktor veškerého lékařství“, resp. „doktor všeobecné medicíny“). V anglosaských zemích lékaři získávají titul ve zkratce M.D. (angl. Medical Doctor, lat. medicinæ doctor), přičemž se tento titul píše za jménem. V Německu lékaři používají titul Dr. med., který se píše před jménem a k jeho přiznání je nutné obhájit disertační práci.[2]
Zpravidla se jedná o celistvé šestileté prezenční magisterské studium na univerzitě (tedy nikoliv rozdělené na bakalářský a na navazující magisterský studijní program) všeobecného lékařství a řádně se ukončuje příslušnou rigorózní zkouškou (součástí není povinně obhajoba rigorózní práce), přičemž se jedná o řádné zakončení studia, nikoli o dodatečnou zkoušku.
Udělování titulu „doktor medicíny“ se v Česku řídí zákonem č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů. Rovněž úspěšný absolvent medicíny, MUDr., má případně možnost i dále studovat v doktorském studijním programu (zpravidla další 3–4 roky studia, dříve „postgraduální studium“) a získat titul „doktor“ (Ph.D., 8 v ISCED, doctor's degree), tedy tzv. velký doktorát, ten je primárně zaměřen na samostatnou vědeckou činnost (resp. akademickou činnost). Rovněž může lékař, „doktor medicíny“, získávat příslušné atestace v oboru, který vykonává (např. chirurgie), což v zásadě nejprv znamená 2-3 roky nástavby až do tzv. kmene (obdoba dřívější 1. atestace) a následně 2-4 další roky do příslušné oborové atestace, která ukončuje specializační vzdělání lékaře. Teprve po jejím úspěšném složení může lékař vykonávat povolání v daném oboru bez odborného dohledu či dozoru lékaře s plnou kvalifikací zcela samostatně, s možností provozovat vlastní soukromou praxi.
Historie
Prof. MUDr. Karel Rokytanský, německy Carl Freiherr von Rokitansky (baron), který žil v letech 1804–1878, byl rakouský lékař, patolog, filosof a liberální politik českého původu, který zavedl užívání titulu MUDr. v Rakousko-Uhersku.[zdroj?]
Do roku 1953
Titul doktora medicíny byl v historii udělován doktorům vnitřního lékařství. Od roku 1786 se vedle něj začalo užívat několik dalších doktorátů,[3] jako například „doktor chirurgie“ nebo „magistr chirurgie“. Od roku 1872 se začal udělovat titul „doktor veškerého lékařství“ (ve zkratce MUDr., Medicinae universae doctor) v této podobě až do roku 1953.[4][5]
Po roce 1953
Po převzetí moci komunisty byl následně roku 1950 přijat Nejedlého zákon o vysokých školách, který od roku 1953 zrušil tituly a stavovská označení pro nové absolventy a těm tak byly nově udíleny pouze profesní označení (např. promovaný právník a mnohá další).[6] Lékaři tak mezi lety 1954–1966 získávali pouze profesní označení „promovaný lékař“. Poté jim byl ale zpětně přiznán titul „doktor medicíny“.[7] Ten byl pak udělován až do roku 1990.[8]
Po roce 1990
Po revoluci byl novým vysokoškolským zákonem z roku 1990 titul změněn na „doktor všeobecné medicíny“.[9] Boloňský proces následně sjednotil evropské vysokoškolské vzdělávání. Nový vysokoškolský zákon, který byl přijat, se pak od roku 1998 opět vrátil k titulu „doktor medicíny“.[10] Dle ECTS je tak k řádnému absolvování studia nutné za jeho dobu získat 360 kreditů.
Titul MUDr. před revolucí získávali i zubní lékaři – stomatologové (ti v předcházejícím období ještě získávali titul MSDr.), přičemž byl později v rámci harmonizace studia v evropských zemích i v Česku oddělen zvlášť titul pro stomatology, ti tak začali od roku 2004 získávat v pětiletém magisterském studijním programu zubní lékařství titul „zubní lékař“ (MDDr.) – roku 2008 byl pak vysokoškolský zákon novelizován a tento titul byl následně změněn na „doktor zubního lékařství“ (MDDr.).
Doktorský studijní program (do roku 1998 „postgraduální studium“, doctor's degree) je pak dnes spjat s titulem „doktor“ v mezinárodně standardní zkratce Ph.D. (za jménem), která označuje vědce (ekvivalent dřívějšího „kandidát věd“, CSc.).
MUC.
Studenti lékařských fakult dříve používali akademické označení MUC. (medicinae universae candidatus – kandidát všeobecného lékařství), dnes se užívá například pro odlišení v nemocničních dokumentacích, pokud se do nich v rámci přípravy na budoucí povolání zapisují studenti lékařství. Pro současnost některé zdroje uvádějí, že tento titul má student právo používat již po proběhlé imatrikulaci, po splnění určitých zkoušek, po šesti semestrech[11] či až po složení první části státní závěrečné zkoušky.[12] Vychází to z tradice z období první československé republiky, protože dřívější studium na lékařské fakultě probíhalo formou postupných státních zkoušek a volitelných zkoušek rigorózních (přísných zkoušek doktorských), pokud chtěl student později získat titul MUDr. Ty byly celkem tři za celou dobu studia[13] a neoficiální titul MUC. bylo možno začít používat po úspěšném složení první z nich.[14]
Lékařské tituly ve světě
USA
V USA se používá titul M.D. (profesní doktorát) psaný za jménem, který je přiznán po vystudování lékařské fakulty. Z hlediska legislativy USA ekvivalentním titulem je titul DO, doktor osteopatické medicíny, který vychází z pseudovědecké osteopatie.
Velká Británie, Irsko a některé další země
Z historických důvodů se používá škála titulů vycházejících z označení bakalář medicíny a/nebo bakalář chirurgie, hlavní rozdíl je spíše v udílející univerzitě. Používané zkratky jsou: MBBS, MB, MB BCh BAO, BMBS, MBBChir a MBChB. Titul M.D. je zde, ovšem ne univerzálně, ekvivalentem doktorského titulu ve smyslu ekvivalentu k PhD.
Německo
Absolvent medicíny nezískává žádný akademický titul. Titul Dr. med. lze získat až po obhájení disertační práce založené na vlastním výzkumu.
Polsko
Absolvent medicíny získá titul lek. med., doktorským titulem ekvivalentním k PhD. je dr n. med.
Reference
- ↑ Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
- ↑ BORRMANN, Natalie. Via medici – Titel in der Medizin [online]. Georg Thieme Verlagsgruppe, 2011-08-01 [cit. 2015-03-26]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Nařízení ze dne 15. dubna 1872, č. 57/1872 ř. z., kterýmž se vydávají nová ustanovení, jak lze nabýt doktorství na fakultách světských (rigorosní řád pro fakulty věd právních a státních, rigorosní řád fakulty lékařské, rigorosní řád fakulty filosofické), ve znění nařízení ze dne 16. března 1899, č. 56/1899 ř. z., jímž mění se rigorosní řád pro filosofické fakulty, a ve znění nařízení ze dne 21. prosince 1899, č. 271/1899 ř. z., jímž mění se rigorosní řád pro lékařské fakulty. Nařízení ze dne 8. dubna 1903, č. 97/1903 ř. z., jímž se vydávají nová ustanovení pro theologické fakulty.
- ↑ Čl. II nařízení č. 57/1872 ř. z., rigorosní řád fakulty lékařské (dostupné online), ve znění nařízení č. 271/1899 ř. z. (dostupné online) a nařízení č. 102/1903 ř. z. (dostupné online).
- ↑ LF1.CUNI.CZ. Historie 1. lékařské fakulty - 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy. www.lf1.cuni.cz [online]. [cit. 2018-02-10]. Dostupné online.
- ↑ § 36 zákona ze dne 18. května 1950, č. 58/1950 Sb., o vysokých školách, a vládní nařízení ze dne 23. června 1953, č. 60/1953 Sb., o vědeckých hodnostech a o označení absolventů vysokých škol, později vyhláška č. 94/1961 Sb., o označování absolventů vysokých škol
- ↑ § 1 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 27/1966 Sb., o přiznávání titulů absolventům, kteří ukončili studium před účinností zákona č. 19/1966 Sb., o vysokých školách. Dostupné online.
- ↑ § 14 odst. 1 písm. a) zákona č. 19/1966 Sb., o vysokých školách (dostupné online), a § 42 odst. 2 zákona č. 39/1980 Sb., o vysokých školách (dostupné online).
- ↑ § 21 odst. 2 písm. c) zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách. Dostupné online.
- ↑ § 46 odst. 4 písm. c) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách. Dostupné online.
- ↑ Detail zkratky MUC. [online]. Zkratky.cz, rev. 2013-06-23 [cit. 2015-03-26]. Dostupné online.
- ↑ TURNOVEC, Marek. Medik [online]. wiki.medik.cz, 2006-09-03 [cit. 2015-03-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02.
- ↑ Ottův slovník naučný. Sedmý díl. Praha : J. Otto, 1893. Heslo „Doktor“, s. 774.
- ↑ URBÁŠEK, Pavel. O vědeckých a vědeckopedagogických titulech na univerzitách v minulosti. Žurnál UP. 26. březen 2004, čís. 21, s. 8. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Slovníkové heslo MUDr. ve Wikislovníku
