Škoda 706 RTO
| Škoda 706 RTO | |
|---|---|
 Brněnský historický autobus Škoda 706 RTO MTZ | |
| Typ | 706 RTO |
| Výrobce | LIAZ Rýnovice Karosa Vysoké Mýto SVA Holýšov |
| Výroba v letech | 1956–1972 |
| Technické údaje | |
| Délka | 10 720 mm |
| Šířka | 2500 mm |
| Výška | 3150 mm |
| Pohotovostní hmotnost | 8570–8950 kg |
| Motory a převodovky | |
| Motor | Škoda 706 |
| Výkon motoru | 117,6 kW |
| Druh převodovky | mechanická (5+1) |
 multimediální obsah na CommonsNěkterá data mohou pocházet z datové položky. | |
Škoda 706 RTO (rámový trambusový osobní[1]) je typ československého autobusu, který byl vyráběn národním podnikem Karosa mezi lety 1958 a 1972 (první prototyp již roku 1956). Odvozen byl z nákladního automobilu Škoda 706 RT. Ve výrobě byl nahrazen autobusy Karosa řady Š. V Polsku byl ale licenčně vyráběn pod označeními Jelcz 272 a Jelcz 041 až do roku 1977.
Výroba
[editovat | editovat zdroj]V Československu se na výrobě autobusů 706 RTO podílely podniky LIAZ (podvozek a motor) a Karosa (karoserie a kompletace). Od roku 1958 byly ve Státní výrobnách autodílů (SVA) v Holýšově prováděny generální opravy autobusů Škoda 706 RO, při kterých byly na původní podvozek dosazovány karoserie typu RTO vyrobené právě v Holýšově, čímž de facto vznikl nový vůz. V letech 1967 až 1972 potom SVA Holýšov stavěl vlastní autobusy 706 RTO-SVA na podvozcích z LIAZu.
S výrobou autobusů Škoda 706 RTO se skončilo ve Vysokém Mýtě v 70. letech (od roku 1964 do roku 1968 se souběžně vyráběly ve Vysokém Mýtě i autobusy nového typu ŠM 11, až v roce 1970 řadu RTO zcela nahradila výroba autobusů typu ŠL 11), ale ještě mnoho let poté se jejich podvozky a motory dodávaly např. do Polska pro stavbu autobusů Jelcz 272 a 041. V Polsku licenční výroba skončila v roce 1977.
Autobus 706 RTO byl vyráběn pod značkou Škoda, neboť až do začátku výroby řady Š v Karose (polovina 60. let) byly autobusy vyrobené v Československu označovány podle značky motoru.
V Karose bylo vyrobeno celkem 14 451 vozů 706 RTO. K tomu je ale potřeba připočítat ještě autobusy a karoserie vyrobené v SVA Holýšov a v LIAZu Rýnovice.
Ještě na počátku 90. let bylo na původním strojním zařízení v LIAZu vyráběno několik desítek nových motorů 706 ročně jako náhradní díly.
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]Vůz je dvounápravový a má trambusovou, polosamonosnou karoserii (jejíž ocelová kostra byla elektricky svařena) spočívající na nosném rámu. Vozová skříň byla oplechována z lisovaných profilů. Vstup do autobusu zajišťovaly jedny nebo dvoje (podle verze) dveře, které byly ovládány mechanicky nebo elektropneumaticky řidičem či průvodčím. Řidič měl navíc svoje vlastní dvířka v levé bočnici, která vedla přímo na jeho stanoviště. Interiér vozu byl obložen umakartem, střecha dřevovláknitými děrovanými deskami. Varianty MTZ, MEX a KAR byly uzpůsobeny k tahání autobusových vleků (Karosa B 40, Jelcz PO-1E).
Autobus byl díky svému tvaru přezdíván „vajíčko“ nebo „okurka“ nebo „knedlík“.
Velmi často se uvádí, že design karosérie je dílem Otakara Diblíka. Není to však úplně pravda: Diblík totiž přišel do Karosy až v době, kdy byl autobus téměř dokončený, podílel se tedy spíš na detailech, než na kompletním výtvarném řešení. Je také vysoce nepravděpodobné, že by zaběhlí návrháři z dob Sodomky ponechali vytvoření karosérie na čerstvém absolventu vysoké školy. Výše uvedené tvrzení spíše vychází z toho, že Diblík skutečně vytvořil interiér speciální luxusní verze autobusu pro výstavu Expo 58 v Bruselu.[2] Ten byl určen pro 24 sedících cestujících, v jeho výbavě byl i televizor a v zadní části toaleta a kuchyňka. Pravděpodobně se později Diblíkovo jméno nepřesně vztáhlo na celou řadu RTO.
-
Škoda 706 RTO CAR v Ostravě -
Škoda 706 RTO MEX, podvozek a konstrukce -
Škoda 706 RTO CAR -
Škoda 706 RTO CAR, interiér -
Škoda 706 RTO MTZ -
Dálková verze Škoda 706 RTO LUX -
Škoda 706 RTO LUX -
Škoda 706 RTO LUX, interiér -
Ostravský linkový autobus Škoda 706 RTO KAR s vlečným vozem Jelcz PO-1E -
Interiér vozu Škoda 706 RTO -
Vyhlídkový autobus Škoda 706 RTO upravený na kabriolet -
Interiér autobusu Škoda 706 RTO KAR -
Rumunský kloubový autobus, sestavený ze dvou 706 RTO MEX, Bukurešť 1970
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Varianty
[editovat | editovat zdroj]Autobusy 706 RTO byly vyráběny ve čtyřech variantách: 706 RTO MTZ (městský tuzemský), 706 RTO MEX (městský exportní), 706 RTO KAR (meziměstský linkový) a 706 RTO LUX (meziměstský dálkový – autokar). Poslední modifikací vozu 706 RTO byl kloubový autobus Škoda 706 RTO-K vyrobený v jediném exempláři.
- MTZ - městský autobus pro tuzemské zákazníky. Má dvoje skládací elektropneumaticky ovládané dvojkřídlové dveře. Modifikace MTZ byla dodávána všem dopravním podnikům v Československu a byla primárně určena pro provoz v rámci městské hromadné dopravy. Některé autobusy (dle provozovatele) byly také vybaveny místem pro průvodčího.
- Kapacita: k sezení 20 až 39 míst (sedačky pro cestující většinou v rozmístění 2+1, výjimečně 2+2), k stání 43 až 58
- Rozměry: délka 10 810 mm, šířka 2500 mm, výška 2900 mm
- Hmotnosti: pohotovostní 8590 kg, nosnost 5810 kg, celková 14 400 kg
- Maximální rychlost: 65 km/h
- Spotřeba paliva: 28 l/100 km
- MEX - městský autobus určený pro export. Varianta MEX se příliš nelišila od MTZ. Rozdíly byly pouze v detailech (např. u vozů pro Kubu to byly masivní nárazníky), některé vozy MEX dokonce jezdily i v československých městech.
- KAR - verze pro meziměstskou linkovou dopravu, tj. především jako linkové vozy ČSAD, ale i tuto variantu zakupovali v menším množství někteří provozovatelé MHD. Má jedny elektropneumaticky ovládané dveře (výroba z Vysokého Mýta dvoukřídlé, výroba Holýšov čtyřkřídlé), koženkou čalouněná sedadla a nad nimi odkládací síťkový nosič. Na střeše je zahrádka (nosič zavazadel). Varianta KAR byla ze všech modifikací výrobně nejpočetnější.
- Kapacita: míst k sezení 41+2 (uspořádání sedaček 2+2), k stání 38
- Rozměry: délka 10 810 mm, šířka 2500 mm, výška 3180 mm
- Hmotnosti: pohotovostní 8700 kg, nosnost 5700 kg, celková 14 400 kg
- Maximální rychlost: 75 km/h
- Spotřeba paliva: 26 l/100 km
- LUX - verze pro dálkovou dopravu, byly používány na dálkových vnitrostátních i mezinárodních linkách. Má jedny mechanické dveře. Sedadla mají pružinami pérované polštáře, sklápěcí opěradla a loketní opěrky. Za sedadly jsou síťky na drobné předměty a popelníky. Sedadla a stěny jsou čalouněny koženkou, na oknech jsou záclonky. Má zasklené přechodové oblouky mezi střechou a boky, popřípadě i střechu – tato verze je k vidění ve známém filmu Florenc 13.30.
- Kapacita: míst k sezení 38+2
- Rozměry: délka 10 810 mm, šířka 2500 mm, výška 2980 mm
- Hmotnosti: pohotovostní 8950 kg, nosnost 3850 kg, celková 12 800 kg
- Maximální rychlost: 85 km/h
- Spotřeba paliva: 23 l/100 km
Provoz
[editovat | editovat zdroj]Díky monopolnímu postavení společnosti Karosa se vozy 706 RTO objevily ve všech československých městech i na spojích ČSAD meziměstských i dálkových. Poslední autobusy 706 RTO dojezdily v roce 1986 na středním Slovensku a na Vsetínsku.
Tyto autobusy také byly exportovány (např. na Kubu, do Egypta, Bolívie, Rumunska, Afghánistánu, Tuniska a do mnoha dalších zemí).
Bukurešťský dopravní podnik ITB (Interpredera Transport Bucureşti) podle polského vzoru Jelcz AP 02 vyvinul a vyráběl kloubové autobusy, sestavené ze dvou 706 RTO MEX. Mezi lety 1965–1968 takto vzniklo asi 150 vozidel.[3]
Přívěsy a návěsy
[editovat | editovat zdroj]V roce 1961 byl představen prototyp autobusového návěsu Karosa NO 80 odvozeného z autobusu Škoda 706 RTO. K sériové výrobě však nedošlo.
Polský autobusový přívěs Jelcz PO-1 se však hromadně vyráběl a byl používán i v Československu.
Historické vozy
[editovat | editovat zdroj]Protože bylo do dnešní doby zachováno mnoho autobusů Škoda 706 RTO, následující výčet rozhodně není kompletní.
- Česko
- ČSAP Nymburk (1× LUX, 1× KAR, 1× upravený kabriolet, 1× osobní návěs NO 80)
- ČSAD autobusy Plzeň (2× KAR)
- Dopravní podnik města Brna (vůz neznámého původu ev. č. 2253, verze CAR, SPZ RT0 DPMB5)[4]
- Dopravní podnik města České Budějovice (vůz ev. č. 128, verze MTZ)
- Dopravní podnik měst Mostu a Litvínova (vůz ev. č. 150, verze MEX)
- DP Ostrava (vůz ev. č. 247, verze KAR)
- DP Pardubice (vůz ev. č. 28 verze MTZ)
- DP Praha (vůz ev. č. 4781, interně ev. č. 9008, verze MTZ, ex DP Jihlava ev. č. 141)
- Nová Bystřice (snad jezdí stále na pravidelných linkách JH Bus s.r.o.)
- DS Zlín - Otrokovice (vůz ev. č. 2 verze MTZ, SPZ 3Z6 6930)
- Technické muzeum v Brně (brněnský vůz ev. č. 202, verze MTZ, SPZ V 4479)[5]
- Plzeňské městské dopravní podniky (vůz ev. č. 51, verze MTZ, SPZ 2P8 4784)
- BusLine (1× MTZ, SPZ LIA 53-84; 1× KAR, SPZ 3L3 8000)
- ČSAD Autobusy Karlovy Vary (1× LUX, SPZ SOA 13-88)
- TS Příbram (1× KAR, SPZ PB 34-40)
- ČSAD Jihotrans (1× LUX, SPZ CBA 19-49)
- Arriva Střední Čechy (1× LUX, SPZ 11V 2499, 2017 ex PROBO BUS)
- ZDAR (1× KAR)
- P-transport (1× KAR, SPZ NAA 55-33)
- Magic Bus (LUX, SPZ 14V 0142)
- Stenbus (CAR, SPZ 7A2 3086)
- Autobusy VKJ (CAR)
- Arriva Morava (LUX)
- Slovensko
- DP Bratislava (vůz ev. č. 236 verze MTZ)
- SAD Trnava (1× LUX, SPZ TT-H040)
- SAD Zvolen (1x Cabrio)
- SAD Prešov (1x LUX)
- VBD o.z. Košice (1x KAR, 1x LUX)
- sokromá osoba Široké (1x LUX)
- soukromá osoba Pezinok (1x LUX)
- Německo
- BBG Eberswalde (1× KAR, SPZ BAR B109H)
- Soukromé sbírky
- ŠKODA BUS KLUB PLZEŇ (LUX r. v. 1961; verze TRST, pojízdná transfuzní stanice, r. v. 1964)
- Nitra (LUX, vůz je garážovaný ve Slovenském zemědělském muzeu, patří soukromým osobám)
- ANVI TRADE s.r.o. (LUX, SPZ AX 38-60)[6]
- KHA Bratislava (1× LUX, SPZ BA-794CI; 1× KAR)
- neznámý vlastník (1× KAR, SPZ 06V 0142 původně FTL Prostějov)
- občanské sdružení Za záchranu historických autobusů a trolejbusů Jihlava (jihlavský vůz ev. č. 141 verze MTZ)
- neznámý vlastník (1× KAR, SPZ 02V 0608)
- Jiří Benda, Bítovčice (1× KAR, SPZ 06V 0641)
- Nadační fond Klíček Praha (1× KAR, SPZ 8A9 2561)
- Ivan Pacák (1× KAR, SPZ LI 73-88)
- Martin Uher (1× LUX, SPZ V 5171; 1× KAR, SPZ PZA 74-72; 1× MTZ, SPZ )
- Nadační fond Klíček Praha (1× KAR, SPZ 8A9 2561)
- Povoznictví Vitostav - Praha (1× LUX, SPZ 1AE 2599)
- soukromý sběratel (1× KAR, SPZ 1SC 0778)
- soukromý sběratel (1× KAR, SPZ 706 SK0DA)
- soukromý sběratel (1× KAR, SPZ 11V 2611)
- soukromý sběratel (1× KAR, SPZ 2AP 1111)
- soukromý sběratel (1× KAR, SPZ 01V 0845)
- soukromý sběratel (1× KAR, SPZ 3A6 8802)
- soukromý sběratel (LUX, SPZ 1H7 5000)
- soukromý sběratel (LUX, SPZ 4H3 3553)
- soukromý sběratel (1× KAR, SPZ 11V 3979)
- Retro Auto Muzeum (KAR, SPZ HKA 44-44)
- neznámý vlastník (KAR, ex RTO Club)
- RTO Club (CAR, v renovaci)
- Muzeum Výtopna Zdice (1x RTO CAR ex fotbal Příbram, prošel SVA Holýšov - toho času renovace)
- Jan Koušek (LUX, SPZ 01V 0845)
- Madeta (pojízdná prodejna mléčných výrobků „Madetka“ od r. 2018)[7]
Odrazy v kultuře
[editovat | editovat zdroj]Dálková verze Škoda 706 RTO LUX byla hlavním neživým spoluúčinkujícím v československém filmu Florenc 13.30 z roku 1957.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ HARÁK, Martin. Encyklopedie československých autobusů a trolejbusů (II). Praha: Nakladatelství CORONA, 2005. ISBN 80-86116-31-X. S. 77.
- ↑ PAULY, Jana. Designér Otakar Diblík [online]. Czechdesign.cz, 2004-05-04 [cit. 2017-05-01]. Dostupné online.
- ↑ ITB – ako Rumuni vyrábali vlastnú verziu autobusu Škoda 706 RTO [online]. Slovenská autobusová doprava Zvolen, a.s. [cit. 2024-01-28]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Vůz DPMB 2253II (706 RTO CAR) [online]. Bmhd.cz [cit. 2020-08-14]. Dostupné online.
- ↑ Vůz TMB #202 (Škoda 706 RTO MTZ) [online]. Seznam-autobusu.cz [cit. 2020-08-14]. Dostupné online.
- ↑ dabra. Čerstvě zrenovovaný autokar Škoda 706 RTO LUX společnosti ANVI TRADE [online]. Busportal.cz, 2009-06-27 [cit. 2009-07-29]. Dostupné online.
- ↑ SRPOVÁ, Eva. Do Škody 706 RTO pro máslo. Legendární autobus se proměnil v pojízdnou prodejnu. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-11-01 [cit. 2020-08-14]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Jan Neumann, Autobus Škoda 706 RTO, GRADA 2011, ISBN 978-80-247-3437-8
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Škoda 706 RTO na Wikimedia Commons - Fotogalerie brněnského historického vozu 706 RTO Archivováno 10. 4. 2020 na Wayback Machine.
- RTO klub
- 3D virtuální prohlídka Škoda 706 RTO LUX
