Karosa B 40

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Autobusový přívěs Karosa B 40
Tentýž vůz v soupravě s autobusem Škoda 706 RTO

Karosa B 40 je model autobusového přívěsu, který byl vyráběn v 50. a 60. letech 20. století nejprve národním podnikem Karosa Vysoké Mýto a následně Letňanskými strojírnami v Praze.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Karosa B 40 je dvounápravový autobusový vlečný vůz (přívěs). Vzhled jeho samonosné karoserie vychází z „horských“ autobusů Tatra 500 HB, které Karosa také vyráběla. Koncepčně vycházel vlek B 40 z přívěsu Karosa D 4, který byl produkován na přelomu 40. a 50. let. B 40 měl celokovovou karoserii z ocelových lisovaných profilů, které byly navzájem elektricky svařeny. Exteriér vozu byl oplechován, interiér byl obložen dřevovláknitými deskami. Nápravy přívěsu byly zavěšeny na nosníky spodního roštu karoserie. Přední náprava byla řiditelná. Sedačky pro cestující byly rozmístěny různě. Vozy vyrobené v Karose měly podélné lavice s jednou příčnou sedačkou v každém čele přívěsu. Vleky pocházející z Letňan (byly označeny jako B 40 A) měly sedačky umístěny příčně. Pro výstup a nástup byly určeny jedny manuálně ovládané, tzv. bouchací dveře v pravé bočnici.

Technické parametry[editovat | editovat zdroj]

  • Délka: 5820 mm
  • Šířka: 2350 mm
  • Výška: 2805 mm
  • Hmotnost prázdného vozu: 2950 kg
  • Místa celkem: 40 (Karosa) / 39 (Letňany)
    • k sezení: 23 / 26
    • ke stání: 17 / 13

Výroba a provoz[editovat | editovat zdroj]

Vlečné vozy typu B 40 byly ve Vysokém Mýtě vyráběny v letech 19531957,[1] podle jiných zdrojů až do roku 1959.[2] Přesun výroby do pražských Letňan byl realizován zřejmě v souvislosti se zahájením sériové výroby autobusů Škoda 706 RTO v Karose. V Letňanských strojírnách pak nadále probíhala výroba přívěsu B 40 až do roku 1962,[1] či až do roku 1964.[3] Vlečné vozy B 40 byly hojně využívány na linkách ČSAD v průmyslových oblastech, na kterých byly zapřahovány za autobusy ve špičkách pracovních dnů. Přívěsy se také uplatnily v městské dopravě, i když spíš v menším množství. V některých městech (Ostrava, Pardubice, Plzeň a Zlín) byly dokonce na nejvytíženějších linkách spřahovány s trolejbusy. V běžném provozu se vleky B 40 udržely až do 70. let.

Historické vozy[editovat | editovat zdroj]

Soukromé sbírky :

  • ŠKODA-BUS klub Plzeň - Muzeum dopravy ve Strašicích (vlek v předrenovačním stavu)
  • Pardubický spolek historie železniční dopravy (v renovaci, původem z ČSAD Pelhřimov)

Polsko :

  • Krakov (vůz ev. č. 600, SPZ KR 02K, Dopravního podniku Krakova)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b ČUMA, Libor; KOCMAN, Tomáš; MRKOS, Jiří. Autobusy v brněnské městské dopravě 1930–2005. Praha: Pavel Malkus – dopravní vydavatelství, 2005. ISBN 80-903012-6-6. S. 248. 
  2. HARÁK, Martin. Encyklopedie československých autobusů a trolejbusů, 2. díl. Praha: Nakladatelství Corona, 2006. ISBN 80-86116-31-X. S. 40. 
  3. HARÁK, Martin. Encyklopedie československých autobusů a trolejbusů, 2. díl. Praha: Nakladatelství Corona, 2006. ISBN 80-86116-31-X. S. 214. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Karosa B 40 ve Wikimedia Commons
  • HARÁK, Martin. Encyklopedie československých autobusů a trolejbusů, 2. díl. Praha: Nakladatelství Corona, 2006. ISBN 80-86116-31-X. 
  • ČUMA, Libor; KOCMAN, Tomáš; MRKOS, Jiří. Autobusy v brněnské městské dopravě 1930–2005. Praha: Pavel Malkus – dopravní vydavatelství, 2005. ISBN 80-903012-6-6. 
  • HARÁK, Martin. Autobusy a trolejbusy východního bloku. Praha: Grada Publishing, 2014. ISBN 978-80-247-4738-5.