Terezín

Terezín (německy Theresienstadt) je malé pevnostní město nacházející se v okresu Litoměřice, kraj Ústecký, zhruba 3 km jihovýchodně od Litoměřic, při řece Ohři nedaleko jejího soutoku s Labem. Město leží na obou stranách řeky, které je rozděluje na Malou a Velkou pevnost Terezín, Terezínem též procházela státní silnice 8, která je zároveň mezinárodní silnicí E 55 na trase Praha - Drážďany (dnes silnice 608). Součástí Terezína jsou také tři sousední vesnice: České Kopisty, Nové Kopisty a Počaply.

Historie

Plán z roku 1790

Plán hlavní pevnosti z roku 1869

Pevnost

Pevnost byla založena roku 1780 Josefem II. Roku 1782 byla prohlášena svobodným královským městem. Jméno městu císař udělil na počest své matky císařovny Marie Terezie (kdežto sesterskou pevnost Josefov ve východních Čechách pak pojmenoval podle sebe samého). V roce 1790 byla pevnost schopna obrany. Účelem pevnosti bylo chránit přístupové cesty, kterými během prusko-rakouských válek v 18. století postupovala nepřátelská vojska. Pevnost byla vystavěna na samém konci éry bastionových opevnění, a proto představuje ve světovém měřítku špičkový pevnostní systém. Své obranné vojenské poslání však nikdy nesplnila (zato se později mnohokrát osvědčila coby výborný žalář i neblaze proslulé vězení). Na stavbě vlastní pevnosti pracovalo přibližně 15 tisíc lidí při roční spotřebě kolem 20 miliónů cihel. Kvůli stavbě pevnosti byl přeložen tok řeky Ohře do umělého říčního koryta o několik set metrů dále směrem na východ (původní tok řeky procházel zhruba prostorem dnešního náměstí). Posádku pevnosti mělo v době války tvořit asi 11 tisíc mužů. Obranný systém se skládá z Hlavní pevnosti na levém břehu Nové Ohře a Malé pevnosti na pravém břehu Staré Ohře.

Hlavní pevnost má tvar osmiúhelníku, protáhlého ve směrech od severu k jihu, ze všech nádvoří vybíhají pětiboké bastiony. Celková délka pevnostního valu, silného přibližně 30 m, činí 3770 metrů. Další prvky opevnění byly umístěny v příkopech před hlavní obrannou linií. Malá pevnost měla tvar mírně se rozbíhajícího obdélníku, doplněného o dva polobastiony a dva pětiboké bastiony. Opevnění Terezína obsahovalo celkem 55 hradbových článků a v nich 136 podzemních prostor vzájemně spojených systémem podzemních chodeb dosahujícího celkové délky 29 kilometrů. Do pevnosti vedly čtyři brány posazené vždy mezi dvěma baštami: Litoměřická, Pražská, Horní a Dolní. Uvnitř hlavní pevnosti se nachází pevnostní město s pravidelným půdorysem s ulicemi do pravého úhlu, zdi jednotlivých budov jsou velmi silné a mohutné. Jedná se o významnou stavební a technickou památku. Spolu s „sesterskou“ pevností Josefov se jedná o velmi zajímavý doklad pevnostního stavitelství z konce 18. století.

2. světová válka

Během Druhé světové války Velká pevnost na levém břehu řeky sloužila nacistickému Německu jako židovské ghetto. Malá pevnost na pravém břehu Ohře, umístěná při silnici do Prahy, pak smutně proslula coby věznice pražského gestapa (mnohdy se nesprávně uvádí, že zde byl zřízen koncentrační tábor). Pro tyto účely nacisté zřídili zvláštní železniční vlečku, která vedla z blízkého městečka Bohušovice nad Ohří od jihu až za jižní hradby Velké pevnosti. V době 2. světové války pak nacisté přímo z ulic města odváželi zvláštními transporními vlaky zde soustředěné židovské obyvatelstvo přímo do likvidačních táborů smrti Osvětim, Majdanek, Treblinka, Sobibor, Chelmno a dalších, umístěných v Polsku a na dalších okupovaných územích východní Evropy. Nyní je v prostorách Malé pevnosti zřízen Památník Terezín a objekt je nyní také národní kulturní památkou.

Současnost

Město dnes již armádě neslouží, všechna tři velká kasárna a bývalá vojenská nemocnice dnes slouží jiným účelům. V jedněch kasárnách, mimo jiné, sídlí také jeden z depozitářů pražského Národního muzea. Odchod Armády České republiky město velmi poznamenal. Celé město i s okolím pak bylo těžce poškozeno povodněmi na dolním Labi v roce 2002. Svůj provoz v 90. letech ukončila i místní konzervárna a přemístěn do nedalekých Lovosic (a následně zprivatizován) byl i někdejší Státní veterinární ústav Terezín. Značných změn doznal v důsledku ekonomické transformace i někdejší státní podnik Zelenina Terezín, který až do počátku 90. let sídlil v rozsáhlém areálu mezi Terezínem a Bohušovicemi nad Ohří. Ve městě nadále sídlí podnik Povodí Ohře a Domov důchodců hlavního města Prahy. Bývalý farmaceutický státní podnik Bioveta Terezín byl také transformován na společnost Dyntec.

Díky nově otevřenému úseku dálnice D8 v úseku Doksany-Lovosice v roce 1998 došlo i k velmi výraznému poklesu tranzitní dopravy, která až do té doby probíhala přímo městem po bývalé státní silnici 8 a mezinárodní silnici E 55 (nyní silnice 608) na trase Praha-Lovosice-Teplice-Drážďany.

V tzv. Terezínské kotlině směrem na Litoměřice v prostoru bývalého vojenského cvičiště vzniklo golfové hřiště, na druhém břehu řeky Ohře pak bylo na bývalém vojenském cvičišti vybudováno hřiště na paintball.

Osada Kréta

Celou západní část města směrem k Lovosicím zabírá místní osada Kréta, která je dnes jeho integrální součástí ačkoliv se fakticky nachází za hradbami Velké pevnosti (respektive na pozůstatcích jejích zbouraných hradeb). Nalézá se zde místní Základní škola Terezín, místní fotbalové hřiště, autokemp, vodárna a areál bývalé Vojenské nemocnice Terezín.

Sport

• Na památku osvobození města Rudou armádou a konce zdejších válečných útrap dne 8. května 1945 je místním cyklistickým klubem již od roku 1959 každoročně počátkem měsíce května pořádán mezinárodní cyklistický etapový Závod míru juniorů, dříve známý jako Závod míru mládeže.

Kultura

Od roku 2003 působí v Terezíně místní divadelní spolek - TMA divadlo , který bezmála po dvaceti letech obnovil tradici ochotníků ve městě.

V roce 2011 bylo otevřeno Muzeum Křišťálový dotek v nově rekonstruovaných prostorách Kavalíru 2. V tomto areálu bude roku 2012 také umístěno dělostřelecké muzeum.

Muzeum Křišťálový dotek vystavuje otisky rukou českých i světových osobností vyrobené z křišťálového skla. Mino jiné jsou zde otisky Václava Havla, Sira Nicholase Wintona, Jaromíra Jágra a zde, za války vězněného, Arnošta Lustiga.

Partnerská města

• Dębno, Polsko
• Strausberg, Německo (1998)
• Komárno, Slovensko

Fotogalerie

• 
  Příkop se zavodněnou kynetou u Litoměřické brány
• 
  V kasematech umístěná dělostřelecká baterie, kryjící pravý bok ravelinu XVIII na západě pevnosti
• 
  Magdeburská kasárna
• 
  Ženijní kasárna
• 
  Posádkový kostel Vzkříšení Páně na terezínském náměstí
• 
  Severní strana náměstí s radnicí
• 
  Brána Malé pevnosti
• 
  Popraviště v Malé pevnosti
• 
  Samotky na III. dvoře
• 
  Samotky na IV. dvoře Malé pevnosti
• 
  Společná cela v kasematech IV. dvora
• 
  Národní hřbitov před Malou pevností
• 
  Na národním hřbitově
• 
  Krematorium a židovský hřbitov na jižním okraji města
• 
  Interiér krematoria
• 
  Památník ve tvaru menory na židovském hřbitově
• 
  Památné místo u Ohře na severním okraji města, kde nechali nacisté vhodit do řeky popel obětí ghetta
• 
  Zbytky za okupace zřízené vlečky z Bohušovic
• 
  Kolumbárium v kasematech u vlečky

Související články

• Koncentrační tábor Terezín
• Seznam osobností vězněných v Terezíně
• Národní hřbitov Terezín
• Památník Terezín
• Terezínská tryzna
• Malá pevnost Terezín
• Josefov - sesterská pevnost
• Terezínské krematorium
• Muzeum ghetta Terezín

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Terezín na Wikimedia Commons

• Památník Terezín
• Videoprezentace Terezín na youtube.com
• Pevnost Terezín