Vratislavové z Mitrovic
 Erb na Vratislavském paláci na Malé Straně v Praze |
|
| Země | České království |
|---|---|
| Mateřská dynastie | Vratislavové z Mitrovic |
| Tituly | Hrabata |
| Zakladatel | Vratislav z Mitrovic |
| Mýtický zakladatel | Vratislav II. |
| Rok založení | 1448 |
| Současná hlava | Maxmilián Josef Vratislav z Mitrovic |
| Větve rodu | Újezdská, mníšecká a skřípelská |
Vratislavové z Mitrovic (též Wratislavové z Mitrowicz) jsou starý český vladycký rod, který později povýšil do hraběcího stavu.
Obsah |
Historie [editovat]
Podle legendy svůj původ odvozovali od prvního českého krále Vratislava II.[1]
Avšak první ověřeným předkem rodu je až Vratislav, který okolo roku 1448 získal statek Mitrovice u Sedlčan, podle něhož dostala rodina své jméno.
V polovině 16. století se rozdělili na újezdskou, mníšeckou a skřípelskou větev, která se později rozčlenila na mnoho odnoží.
Václav Vratislav z Mitrovic (1576-1635) byl syn panského hejtmana na Jindřichově Hradci. V roce 1591 se jako patnáctiletý panoš vydal s císařskou delegací na cestu do Turecka, kde skončil po neshodách mezi císařem a sultánem v istanbulském vězení. Dokázal z něj vyváznout a vrátit se domů. O svých dobrodružstvích napsal poutavou knihu Příhody Václava Vratislava z Mitrovic.
V roce 1607 povýšil Vratislav s bratry Václavem starším a Vilémem do panského stavu. V roce 1701 získal Jan Antonín titul říšského hraběte a v roce 1711 obdržel dědičný úřad nejvyššího kuchmistra (správce kuchyně) a dědičný titul komořího.
Jan Václav Josef se věnoval diplomacii v Anglii, v letech 1705-1711 působil jako kancléř a český velkopřevor řádu maltézských rytířů. Jan Adam působil jako královéhradecký a litoměřický biskup, roku 1733 byl jmenován pražským arcibiskupem, avšak krátce po svém jmenování zemřel. I Karel František Adam se zabýval diplomacií, tentokráte ovšem v Petrohradu a ve Švédsku. Vojevůdce Evžen dosáhl hodnosti polního maršálka.
Patřila jim Kost, Radkov, Kamenice nad Lipou, Skřípel, Mníšek, Chlumčany, Dírná, Zálší, Krnsko, Řehnice a další statky.
Ze všech větví a odnoží rodu do současnosti přežila pouze odnož dírenská, která žije v jihočeské obci Dírná a Novém Zélandu. Podle historika Milana Bubna měli bratři Arnošt Zikmund a Maxmilián Josef v roce 1948 losovat o to, kdo zůstane v Čechách, a kdo emigruje. Arnošt Zikmund odešel na Nový Zéland. Maxmilián Josef stojí v čele rodiny, zůstal ve vlasti, má dvě dcery a jednoho syna.
Erb [editovat]
Štít nosili rozdělený na červenou a černou polovinu, avšak barvy bývají často na různých stranách.
Příbuzenstvo [editovat]
Spojili se s Dobřenskými z Dobřenic, Žejdlici ze Šenfeldu, Hložky ze Žampachu, Šternberky, Kolovraty, Černíny, Gerštorfy, Bubny z Litic, Schwarzenberky či Thuny.
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ JŮZLOVÁ, Jana; KOČÍ, Antonín. Česko. Praha : Euromedia Group, k.s. - Knižní klub, 2005. ISBN 80-242-1525-X. Kapitola Vratislavové z Mitrovic, s. 478.
Související články [editovat]
Literatura [editovat]
- HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha : AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Vratislavové z Mitrovic, s. 177-178.
