Starý Knín

Starý Knín je někdejší samostatná ves, nyní součást města Nového Knína, se kterým jak stavebně, tak i administrativně splynula (sloučeno i číslování domů, zachováno zůstalo pouze samostatné katastrální území). Nachází se z větší části na levém břehu Kocáby. Dodnes je uváděn v názvu římskokatolické farnosti.

Historie

První zmínka o Kníně pochází z roku 1186, kdy se zde sešli český kníže Bedřich a novopečený markrabě Moravy Konrád Ota Znojemský, aby zde po krvavé bitvě u Loděnice podepsali mírovou smlouvu, jejímž výsledkem bylo podřízení markraběte vrchní vládě pražského knížete (po jeho smrti pak Konrád nastoupil na pražský trůn) a tedy opětné státoprávní spojení Čech a Moravy v jeden celek.

V roce 1321 vysadil Štěpán z Tetína (levoboček krále Václava II.) „německým“ právem zákupným vsi Knín, Dobříš, Kytín, Libčice a městečko Dušníky u Příbramě. Někdy mezi roky 1321 až 1331 došlo k oddělení části osady, která byla před rokem 1331 povýšena na městečko a později se začala uvádět jako Nový Knín. Zbytek osady zůstal vsí a později se dostal do rukou světské a roku 1669 církevní vrchnosti.

Ve 2. polovině 14. století se o Starý Knín dělilo hned několik vladyků a rozdělení panství trvalo ještě na počátku 16. století. V roce 1554 se Starý Knín dostal do držení rodu Ježovských z Lub. (Les mezi Starým Knínem a Malou Hrašticí se podnes nazývá Ježov, rod připomíná i hájovna Ježovka u Dobříše.) Náhrobky některých členů rodu lze doposud spatřit ve stěnách lodi staroknínského kostela.

Dne 26. dubna 1601 se Ludmila Ježovská z Lub provdala za Václava ml. Vratislava z Mitrovic, zvaného Tureček (díky dobrodružné výpravě do Turecka, jíž se zúčastnil jako člen císařského posla barona Bedřicha Krekvice). Za stavovského povstání zachoval věrnost Habsburkům, v roce 1629 byl povýšen do panského stavu. Zemřel 22. listopadu 1635 a byl pohřben pod dlažbou presbytáře staroknínského kostela.

V roce 1639 byl Starý Knín (stejně jako široké okolí) těžce postižen švédským vpádem. Staroknínský kostel zřejmě nejhoršímu unikl, neboť se v něm dodnes zachovala pozdně renesanční cínová křtitelnice z roku 1601, pořízená právě Václavem Vratislavem z Mitrovic.

Po válce si Vratislavové z Mitrovic vybudovali v areálu hospodářského dvora ve Starém Kníně zámeček a zbytky tvrze nechali přestavět na sýpku.

Dne 20. prosince 1669 prodal Petr Vratislav z Mitrovic zadlužené panství Rytířskému řádu křižovníků s červenou hvězdou, v jehož rukou pak zůstal do konce feudálního zřízení. (Fara je v držení řádu dodnes.) Zámeček Vratislavů z Mitrovic byl adaptován na faru a z dosavadní fary se stal křižovnický špitál.

V 17. a 18. století byl přestavován kostel, čímž v zásadě získal svou nynější podobu.

V roce 1731 řešili křižovníci mezní při se sousedním Novým Knínem o mlýn Podleský (pozdější Sirotkův, na nynějším okraji knínského intravilánu). Bylo potvrzeno, že tento mlýn, ač je pozemky staroknínskými obklopen, poddanstvím patří městu (Novému Knínu).

V roce 1899 vznikl sbor dobrovolných hasičů (osamostatněním staroknínských členů dosavadního sboru společného pro Starý i Nový Knín).

Na přelomu 19. a 20. století byla radikálně přestavěna větší část areálu křižovnického dvora do nynější podoby.

V roce 1960 byl Starý Knín připojen ke Knínu Novému. Sjednoceno bylo i číslování domů: domy v dosavadním Novém Kníně si zachovaly původní čísla, čísla dosavadních staroknínských domů byla zvýšena o 300.

V roce 1974 bylo otevřeno letní kino.

Pamětihodnosti

Kostel sv. Františka Serafinského (z Assisi)

Stavba je gotického původu, pravděpodobně z konce 14. století. V jižní stěně lodi bylo při opravách v 50. letech 20. století odkryto gotické okénko se zbytky kružby. Pozůstatky většího okna byly nalezeny i v jižní stěně presbytáře, avšak pro fragmentární dochování byly po skončení oprav znovu zakryty. Z renesančního období pocházejí náhrobní kameny držitelů panství, nyní zasazené do vnitřních stěn lodi, a sanktuář v severní stěně presbytáře (Kateřina Myslíková z Hyršova, Kateřina Zhudovská z Hyršova, Markéta Zhudovská z Hyršova, Anna Zhudovská z Hyršova, Anna Vratislavová z Lub, Heřman Diviš Slepotický z Sulic, děti Václava z Mitrovic Kryštof Vratislav a Anna Marie, atd.). Z inventáře se z renesančního období zachovala cínová křtitelnice z roku 1601. Kostel byl přestavován v sedmnáctém a pak znovu zhruba v polovině 18. století. Přibližně z téže doby pochází většina dochovaného inventáře. Protože další výraznější úpravy se kostelu už vyhnuly, zachoval se ve slohově čisté podobě. Pod dlažbou presbytáře pohřben mj. Václav Vratislav z Mitrovic.

Část inventáře se stala kořistí několika krádeží po roce 1989.

Socha svatého Jana Nepomuckého

Stojí v prostoru návsi na mohutném podstavci, k němuž je připojena oltářní menza. Barokní socha z roku 1723 byla zhotovena z pálené hlíny, postupně byla poškozována povětrnostními vlivy a ne příliš odborně opravována. Nakonec byla v 90. letech 20. století na podstavec umístěna kopie a torzo originálu zaujalo místo ve vestibulu novoknínské radnice.

Kaple nad studní

Kaple naproti někdejšímu ovčínu (z něhož se dodnes dochovala pouze obytná budova) nad studní zásobující vodou křižovnický dvůr je empírová z roku 1842 (možná na místě starší předchůdkyně) na šestibokém půdorysu. V současné době jsou její fasády v neutěšeném stavu, zejména na exponované severozápadní straně.

Areál křižovnického dvora

Poměrně rozsáhlý areál, v němž převažují budovy z 19. století, tvoří jednu z hlavních dominant Starého Knína. V církevních rukou po peripetiích 20. století zůstala prakticky jen fara, některé objekty se dostaly do soukromých rukou, část se v roce 2006 dostala do majetku města Nového Knína.

Nejcennějšími objekty jsou raně barokní sýpka a fara.

• Sýpka vznikla přestavbou starší tvrze, na níž pobýval mj. Václav Vratislav z Mitrovic. V současné době ve špatném technickém stavu, po převzetí městem se připravuje aspoň nejzákladnější zabezpečení.

• Fara vznikla adaptací zámečku Vratislavů z Mitrovic postaveného po třicetileté válce. Je to dvoukřídlá budova barokního původu s pozdějšími úpravami zejména fasád.

Bývalý špitál

Původně fara, po roce 1669 změněna na špitál. Od poloviny 20. století byty, v 60. letech byl objekt necitlivě zmodernizován, zejména fasády. Po roce 1989 se z důvodu nevyřešených majetkoprávních vztahů provádí jen nevyhnutelná údržba.

Bývalý Brunclíkův mlýn

Budova původně barokní. V někdejší mlýnici zachován dubový sloup z roku 1634 zhotovený mlynářem Mrskošem. V první polovině 20. století zmodernizován, mj. zvýšen o patro (obrysy barokního štítu však ponechány. Po roce 1948 devastace, mj. byl zasypán náhon. Po roce 1990 restituován, areál upraven pro potřeby prodeje stavebnin. Zajímavostí je to, že rod Mrskošů pokračoval v mlynářském řemesle i po další generace a po roce 1989 jeho nynější potomci restituovali mlýn v Horažďovicích.

Mateřská škola

Byla vybudována jako dvoutřídní obecná škola pro Starý Knín a okolní obce. Nynější budova je z roku 1906 s pseudorenesančními slohovými znaky. V přízemí byl původně byt řídícího učitele, v patře dvě třídy. Po roce 1945 bylo přízemí adaptováno na mateřskou školu, třídy v patře nadále sloužily jako učebny novoknínské školy. Po roce 1999, kdy byla dokončena přístavba novoknínské školy, byl objekt rekonstruován a pro potřeby mateřské školy bylo adaptováno i první patro.

Kaplička u sádky

Prostá stavba pravděpodobně z 19. století.

Lidová architektura

Na území vsi se zachovalo několik roubených i zděných objektů lidové architektury, zejména na návsi a v Dlážděné ulici.

• 

  Kostel sv. Františka - pohled z návsi

• 

  Pohled na část západní strany návsi (mateřská škola, kostel sv. Františka a bývalý křižovnický špitál)

• 

  Hřbitovní brána

• 

  Fara ve Starém Kníně

• 

  Areál hospodářského dvora s farou (vpravo) ve Starém Kníně (pohled od východu)

• 

  Pohled na kostel a hospodářský dvůr z míst zvaných "Na Skřivanech", v pozadí elektrické vedení z Temelína

• 

  Ulice Na Vyšehradě, kterou vede katastrální hranice mezi Starým a Novým Knínem

• 

  Dolní část Dlážděné ulice

• 

  Průhled dolním koncem Dlážděné ulice - pohled k západu

• 

  Pohled ke kostelu z Dlážděné ulice

• 

  Socha sv. Jana Nepomuckého na návsi, pohled zepředu

• 

  Socha sv. Jana Nepomuckého, zadní strana s chronogramem na podstavci

• 

  Dveře domu č. 310 (dříve č.10) ve Staroknínské ulici

Souřadnice: 49°47′13″ s. š., 14°17′6,5″ v. d.