Wikipedista:JanBedřich/Pískoviště

https://citationhunt.toolforge.org/

v

Moje kuchyně

Chleby
Základní informace
Rozšíření	Česko Česko
Typ	národní kuchyně
Ingredience
Suroviny	voda, mouka, sůl
Dochucovadla	voda, mouka, sůl, rozmarýn, česnek,
Pokrmy
Jídla	chlléb s máslem,
Nápoje	pivo, čaj, káva, Raki, víno

ŠTENCŮV DŮM Salvátorská 8-10/ 931 a 1092/1

Secesní dům v Salvátorské ulici v Praze 1 byl postaven v letech 1909 až 1911 podle projektu architekta Otakara Novotného na náklady Jana Štence.

Štencův dům - foto Michal Kmínek

Kdo byl Jan Štenc?

Jan Štenc byl nakladatel, majitel tiskárny a jednatel Spolku výtvarných umělců Mánes. V jeho grafickém studiu vznikaly špičkové knihy, především umělecké publikace. V Salvátorské ulici v Praze vznikl nejmodernější tiskařský dům v Rakousku-Uhersku, jeho interiér byl velmi světlý a vzdušný. Ve Štencově domě se scházeli nejlepší umělci a jiné významné osobnosti tehdejší doby, např. Max Švabinský, Jan Štursa nebo Jan Kotěra. Odcházela odtud zásadní umělecká díla české historie, probíhal tu bohatý společenský život.

Podmínky výstavby Štencova domu

Na přelomu devatenáctého a dvacátého století došlo v Praze k jedné z největších urbanistických akcí (toho času) na světě. Šlo o tzv. Pražskou asanaci. Zvláště staré Židovské město (tehdy spíše než o ghetto šlo již jen o chudinskou čtvrť), ale také rozsáhlé části Starého Města nevyhovovaly tehdejším hygienickým potřebám. Pozemky v nejlukrativnější části města tak byly komerčně zcela nevyužitelné. Došlo tedy k velkému bourání, kterému za oběť padla spousta z dnešního hlediska historicky cenných památek a místo nich se začaly budovat stavby nové a dostatečně reprezentativní. Došlo i k novému rozvržení a rozšíření ulic.

Jednu z nově vzniklých parcel si vyhlédl nakladatel a tiskař Jan Štenc.

Nebývalý projekt

Nechal si vypracovat architektem Otakarem Novotným (1880 až 1959), žákem zakladatele české moderní architektury Jana Kotěry, radikálně pojatý projekt velkého nakladatelského a obytného domu se dvěma dvory, který by byl vystavěn ve staroměstské Salvátorské ulici 8-10 ve stylu moderní secese.

Plán Otakara Novotného se Janu Štencovi zalíbil: podařilo se mu nebývalé - spojit v jediném domě bytovou i průmyslovou část. V budově se totiž nacházely byty nakladatele a jeho rodiny, pracovna, fotoateliér a také grafický závod a reprezentativní prostory páně Štencovy firmy. Modernistické průčelí z režného zdiva ve stylu holandské architektury (bezesporu výsledek Novotného studijního pobytu v Nizozemí) je ukončené čtvrtválcovým ateliérovým oknem. Stavba velmi výrazně kontrastuje s přezdobenými štukovými dekoracemi okolních budov.

Na realizaci stavby, se podíleli stavitelé Karel Schandl a Matěj Blecha.

Historie stavby

Nakladatel zemřel v roce 1947 a tak se nedožil Vítězného února a přechodu jeho krásné stavby do správy podniku Knihtisk a Tiskárny. Tehdy ještě byl vztah k secesi (ale i například ke kubismu) rozporuplný, šlo o relativně mladé styly, proto nikomu nevadilo provádět i různé nešetrné zásahy do, z dnešního pohledu velmi zajímavých, staveb.

Osud stavby po roce 1989

Po roce 1989 se v rámci restitucí vrátila budova Štencovým dědicům, kteří prostory pronajali. Nájemce nechal stavbu šetrně zrekonstruovat. Za desítky milionů korun se podařilo stavbu uvést do původního stavu. Tým mladých architektů a designérů při návrhu interiérů ctil původní návrhy architekta Novotného; pracovní stoly jsou tak například ve stylu původních stolů tiskařských.

„Museli jsme udělat řadu úprav a zbourat necitlivě postavené příčky, které zde vznikly zejména v době socialismu a v 90. letech a stavbu znehodnotily. Nyní máme k dispozici objekt, který má ambici stát se špičkovým sdíleným prostorem, kam budou směřovat podnikatelé a manažeři, zástupci svobodných profesí nebo podnikatelé ze vzdálenějších oblastí, kteří hledají v Praze občasné útočiště,“ říká Pavel Bouška, jeden ze tří mužů, kteří stojí za vznikem coworkingového centra Opero (dalšími jsou Pavel Přikryl a Luboš Černý).

Coworkingové centrum Opero

Po náročné rekonstrukci Štencův dům opět ožil.

Nový nájemce zde vytvořil coworkingové centrum Opero, které by mělo sloužit jako místo setkávání a sdílení „myšlenek a příležitostí,“ jak říká Pavel Bouška – stejně tomu bylo za časů Jana Štence...

Co je coworking

Coworking znamená v doslovném překladu spolupráce. Spolupráce se však odehrává jen v určité míře, pokud vůbec, coworking znamená především sdílený pracovní prostor nezávislých profesionálů, menších týmů a firem – ti všichni zde vlastně nezávisle na sobě vykonávají svou běžnou práci. Vedle této hlavní úlohy slouží prostor, lépe řečeno v něm organizovaný program, svým uživatelům i dalším (zákazníkům aj.) jako místo setkávání, networkingu, vzdělávání i zábavy. Zájemci si zde mohou pronajmout pracovní stůl, kancelář, ale třeba jen takzvaný flexibilní pracovní stůl, tedy místo, které budou využívat jen nepravidelně. Ve Štencově domě lze navíc využívat i kavárnu pro členy a hlavní sál, kde se mohou pořádat různé druhy seminářů, workshopů, eventů či společenských akhcí.

Coworking ve světě

Ve světě lze nalézt téměř deset tisíc coworkingových center a stále přibývají (za uplynulý rok 36 procent zcela nových coworkingových center). Tento trend je vidět i v České republice.

Vstup do objektu ve dvoře vypadá dnes stejně jako v roce 1909.

LITERATURA

• Zdeněk Lukeš Praha moderní Velký průvodce po architektuře 1900-1950, vydalo nakladatelství Paseka 2012, stránky 34-35
• Časopis Umění a řemesla ročník 36, rok vydání 1994

Externí odkazy

• http://martinfryc.eu/galerie/stencuv-dum/
• Štencův dům - obrázky
• Památkový katalog
• Opero