Wan-li

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wan-li
císař Číny
明神宗.jpg
Doba vlády 19. červenec 157218. srpen 1620
Éra vlády Wan-li (萬曆, 2. únor 157327. srpen 1620)
Úplné jméno Ču I-ťün (朱翊鈞)
Chrámové jméno Šen-cung (神宗)
Posmrtné jméno Fan-tchien che-tao če-su tun-ťien kuang-wen čang-wu an-žen č'-siao sien chuang-ti (範天合道哲肅敦簡光文章武安仁止孝顯皇帝)
Narození 4. září 1563
Zakázané město, Peking
Úmrtí 18. srpen 1620
Zakázané město, Peking
Pochován Císařské hrobky dynastie Ming, Peking
Předchůdce Lung-čching
Nástupce Tchaj-čchang
Manželky císařovna Siao-tuan-sien
císařovna Siao-ťing
Potomci Ču Čchang-luo (císař Tchaj-čchang)
dalších 7 synů a 10 dcer
Rod Ču
Dynastie Ming
Otec Lung-čching
Matka císařovna Siao Ting

Císař Wan-li (čínsky pchin-jinem Wàn​lì, znaky 萬曆​​​​; 4. září 156318. srpna 1620) vlastním jménem Ču I-ťün (čínsky pchin-jinem Zhū​ Yì​jūn, znaky 朱翊鈞​​​​​​​) z dynastie Ming vládl v letech 1572-1620 mingské Číně. Nastoupil po svém otci, císaři Lung-čchingovi. Po převzetí vlády s novým rokem vyhlásil éru „Nesčíslných let“, Wan-li. Název éry je používán i jako jméno císaře.

Osmačtyřicetiletá vláda císaře byla nejdelší v mingské době. Pokles moci a stability dynastie koncem Wan-liho panování byl zřetelný už současníkům.

Život[editovat | editovat zdroj]

Počáteční období (1572-1582)[editovat | editovat zdroj]

Wan-li nastoupil na trůn v devíti letech. Během prvních deseti let, mladému císaři pomáhal a vládu fakticky vedl pozoruhodný státník a schopný administrátor Čang Ťü-čeng (张居正). Císař svého ministra hluboce respektoval a oceňoval. Nicméně jak čas běžel, různé frakce uvnitř vlády začaly Čangovi otevřeně oponovat a jeho silnou pozici ve vládě a u dvora začal císař považovat za tíživou. Celkově v průběhu těchto deseti let země prosperovala v ekonomické i vojenské oblasti a zesílila na úroveň nevídanou od první čtvrtiny 15. století. Roku 1582 Čang zemřel, po jeho smrti císař získal volnost v rozhodování a změnil řadu jeho administrativních opatření. Roku 1584 císař zkonfiskoval veškeré jmění Čangovy rodiny.

Střední období (1582-1600)[editovat | editovat zdroj]

Korejsko-čínské vojsko obléhá Japonce v jejich pevnosti Ulsanu

Od roku 1582 císař převzal úplnou kontrolu nad vládou. Byl schopným a pracovitým státníkem. Hospodářství i nadále prosperovalo a země zůstala silná. Na rozdíl od posledních dvaceti let vlády, se císař v této době se účastnil každé ráno vládních zasedání kde řešil státní záležitosti. Prvním osmnácti letům Wan-liho panování dominovaly tři války, všechny vítězné.

První z nich byla válka s Mongoly. Ti měli podporu vzbouřenců v příhraničních oblastech. Generál Li Čcheng-liang zvrátil situaci což vedlo k celkovému úspěchu.

Druhá byla válka v Koreji. Faktický vládce Japonska Hidejoši Tojotomi podnikl roku 1592 s 200 000 vojáky invazi do Koreje. Císař reagoval neprodleným vysláním 3000 mužů, postaral se o Korejce ustoupivší do Číny a nařídil jednotkám na hranici s Koreou připravit se k boji. Po porážkách slabého čínského oddílu vedeného generálem Li Žu-sungem byla čínská vojska v Koreji posílena na 80 000 mužů. Poté získala korejsko-čínská vojska převahu a roku 1593 Japonce z Koreje vytlačili. O čtyři roky později, roku 1597, podnikli Japonci druhou invazi, ale po řadě porážek a Hidejošiho smrti následujícího roku se stáhli.

Třetím významným konfliktem bylo potlačení Jang Jin-lungova povstání v jihozápadní Číně v letech 1587–1600. Vzhledem k válce s japonskem byl proti povstalcům poslán jen několikatisícový oddíl, zničený i se svým velitelem. Po skončení války v Koreji bylo povstání zlikvidováno armádou vedenou Kuo Č'-čangem a Li Chuo-lungem.

Replika Wan-liho zlaté koruny vyzdvižená z jeho hrobky

Po úspěšném vyřešení těchto tří konfliktů se přestal císař účastnit ranních jednání vlády.

Pozdní období (1600-1620)[editovat | editovat zdroj]

Císaře stále více a více rozčarovávaly stálé moralizující útoky a protiútoky úředníků a se stále více se jim odcizoval. Během osmdesátých a devadesátých let 16. století prosazoval svého třetího syna Ču Čchang-süna (syna oblíbené konkubíny paní Čeng) na místo korunního prince, avšak ve vládě trval rozhodný nesouhlas s touto myšlenkou. Následné střety mezi panovníkem a ministry trvaly přes patnáct let. Císař nakonec ustoupil a v říjnu 1601 jmenoval korunním princem Ču Čchang-lua - pozdějšího císaře Tchaj-čchanga. I když se zdálo, že ministři přemohli císaře, on se uchýlil k ignoranci jejich dalších požadavků a odmítal se účastnit výkonu moci, odmítal přijímat ministry, číst jejich zprávy, a jmenovat nové úředníky,[1] takže vyšší patra administrativy dosti prořídla.

V posledních letech Wan-liho vlády na severovýchodních hranicích zesílili Džürčeni a stali se nebezpečnou hrozbou.

Císařovny, potomci[editovat | editovat zdroj]

Císař Wan-li měl celou řadu manželek, jeho císařovna mu dala pouze jednu dceru, matka jeho nástupce byla po císařově smrti povýšena na císařovnu-vdovu:

  • Siao-tuan-sien (孝端顯皇后, Siao-tuan-sien chuang-chou; 1564–1620), vlastním jménem Wang Si-ťie (王喜姐), manželka Wan-liho od roku 1578, matka princezny Žung-čchang.
  • Císařovna-vdova Siao-ťing (孝靖太后, Siao-ťing tchaj-chou; 1565–1611), vlastním jménem Wang Pu-siang. Od roku 1582 jedna z manželek Wan-liho, matka jeho nejstaršího syna Ču Čchang-luoa – pozdějšího císaře Tchaj-čchanga a princezny Jün-meng. Tchaj-čchang po jednoměsíční vládě zemřel, za vlády jeho syna Tchien-čchiho jmenována císařovnou-vdovou.
Synové císaře Wan-li
Příjmení (titul) matky # Jméno Narození – úmrtí Posmrtné jméno Titul Udělení titulu
∞ Wang (Kung-fej),
později císařovna vdova Siao-ťing
1. Ču Čchang-luo (朱常洛) 1582–1620 Čen-ti korunní princ 1601
Po smrti císaře Wan-li roku 1620 vládl jako císař Tchaj-čchang.
∞ Čchang (Šun-fej) 2. Ču čchang-sü (朱常漵) 1585–1585 Aj () kníže z Pin (邠王)
∞ Čeng (Kuej-fej) 3. Ču Čchang-sün (朱常洵) 1586–1641 Čung () kníže z Fu (福王) 1601
4. Ču Čchang-č' (朱常治) 1587–1588 Chuaj (怀) kníže z Jüan (沅王)
∞ Čou (Tuan-fej) 5. Ču Čchang-chao' (朱常浩) 1590–1644 kníže z Žuej (瑞王) 1601
∞ Li (Ťing-fej) 6. Ču Čchang-žun' (朱常潤) 1594–1647 kníže z Chuej (惠王) 1601 (do 1646)
7. Ču Čchang-jing' (朱常瀛) 1594–1645 Tuan () kníže z Kuej (桂王) 1601
∞ Li (Šun-fej) 8. Ču Čchang-pchu' (朱常溥) zemřel v dětství S' () kníže z Jung (永王)

Knížata byla po smrti připomínána posmrtným jménem a titulem, například „kníže Tuan z Kuej“ (桂端王, Kuej-tuan-wang).

Dcery císaře Wan-li
Příjmení (titul) matky # Titul Jméno Narození – úmrtí Sňatek Manžel
∞ císařovna Siao-tuan-sien 1. princezna Žung-čchang (榮昌公主) Ču Süan-jing (朱軒媖) 1582–1647 1596 Jang Čchun-jüan (楊春元)
∞ Čeng (Kuej-fej) 2. princezna Šou-ning (壽寧公主) Ču Süan-wej (朱軒媁) 1584–1643 1599 Žan Sing-žang (冉興讓)
4. princezna Jün-che (云和公主) Ču Süan-šu (朱軒姝) 1584–1590
∞ Wang (Žung-fej) 3. princezna Ťing-le (静樂公主) Ču Süan-kuej (朱軒媯) 1584–1585
∞ Li (Te-pchin) 5. princezna Sien-ťü (仙居公主) Ču Süan-ťi (朱軒姞) 1584–1585
6. princezna Ling-čchiou (灵丘公主) Ču Süan-jao (朱軒姚) 1588–1589
8. princezna Tchaj-šun (泰顺公主) Ču Süan-ťi (朱軒姬)  ?–1593
9. princezna Siang-šan (香山公主) Ču Süan-teng (朱轩嬁) 1598–1599
∞ Wang (Kung-fej),
později císařovna vdova Siao-ťing
7. princezna Jün-meng (云梦公主) Ču Süan-jüan (朱軒嫄) 1584–1587
∞ Li (Šun-fej) 10. princezna Tchien-tchaj (天台公主) Ču Süan-mej (朱轩媺) 1605–1606

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Wanli Emperor ve Wikimedia Commons V tomto článku byl použit překlad textu z článku 明神宗 na čínské Wikipedii.

  1. Goodrich, Carrington L., a Fang Chaoying, red. Dictionary of Biography Ming.New York: Columbia University Press, 1976.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HUANG, Ray. The Lung-ch'ing and Wan-li reigns, 1567—1620. In MOTE, Frederick W.; TWITCHETT, Denis C. The Cambridge History of China Volume 7: The Ming Dynasty, 1368–1644, Part 1. 1. vyd. Cambridge : Cambridge University Press, 1988. ISBN 0521243327. S. 511–584. (anglicky)
  • HUANG, Ray. 1587, a Year of No Significance: The Ming Dynasty in Decline. New Haven : Yale University Press, 1981.  
  • MILLER, Harry. State versus Gentry in Late Ming Dynasty China, 1572-1644. New York : Palgrave Macmillan, 2009. 236 s. ISBN 978–0–230–61134–4, 0–230–61134–6. (anglicky)