Sedm dřívějších mingských mistrů
Sedm dřívějších mingských mistrů (čínsky v českém přepisu Ming-čchao čchien čchi-c’, pchin-jinem Míngcháo qián qīzǐ, znaky 明朝前七子) je označení pro sedm předních básníků a spisovatelů působících v první polovině 16. století, za vlády císaře Ťia-ťinga, v mingské Číně.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Sedm dřívějších mingských mistrů byli:[1]
- Li Meng-jang (1475–1529);
- Che Ťing-ming (1483–1521);
- Pien Kung (1476–1532);
- Wang Tching-siang (1474–1544);
- Kchang Chaj (1475–1540);
- Wang Ťiou-s’ (1468–1551);
- Sü Čen-čching (1479–1511).
Sedm mistrů, a s nimi širší hnutí fu-ku archaizujícího obdivu a návratu ke starým vzorům, spojoval nový přístup k poezii: odmítali klišé dosud dominujícího kabinetního stylu, zavrhovali vyumělkovanost a mnohomluvný paralelismus svých předchůdců.[2] Věřili, že poezie má vyjadřovat emoce, ale básně jejich předchůdců nemají dostatečný výraz. Při hledání vzorů se obraceli do minulosti k básníkům vrcholného tchangského období, Tu Fuovi a dalším, a starším vzorům – Knize písní, chanským, wejským a ťinským básníkům. Velký zájem projevovali též o lidové písně.[3] V próze měli za vzor prostý styl chanských a čchinských autorů.[2] Ve filozofii se namísto oficiálně prosazované čusistické ortodoxie přikláněli k Wang Jang-mingově škole srdce/mysli.[3]
Někteří literáti, jako Süe Chuej a Jang Šen,[2] nebo osm talentů éry Ťia-ťing,[4] považovali jejich zásady za příliš svazující a ústící v pouhé kopírování vzorů bez vlastní invence.[2][4] Nicméně i tak, spolu se sedmi pozdějšími mingskými mistry, kteří na ně navázali po polovině 16. století, měli velký vliv na básníky mingské Číny a jejich básnický styl byl po mnoho desetiletí nejpopulárnější.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ CHANG, Kang-i Sun. Literature of the early Ming to mid-Ming (1375–1572). In: CHANG, Kang-i Sun. The Cambridge history of Chinese literature: Volume II. From 1375. Cambridge: Cambridge University Press, 2010. [Dále jen Chang]. ISBN 978-0-521-11677-0. S. 1–62, na s. 28. (anglicky)
- ↑ a b c d e THEOBALD, Ulrich. Chinaknowledge - a universal guide for China studies [online]. Rev. 2015-12-12 [cit. 2016-12-14]. Kapitola Persons in Chinese History - The Earlier Seven Masters (qian qi zi 前七子). [Dále jen Theobald]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Chang, s. 28–30.
- ↑ a b Theobald. Rev. 2015-12-17 [cit. 2016-12-14]. Kapitola Persons in Chinese History - The Eight Talents of the Jiajing Reign Period ( (Jiajing ba caizi 嘉靖八才子).
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- CHANG, Kang-i Sun. Literature of the early Ming to mid-Ming (1375–1572). In: CHANG, Kang-i Sun. The Cambridge history of Chinese literature: Volume II. From 1375. Cambridge: Cambridge University Press, 2010. ISBN 978-0-521-11677-0. S. 1–62. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- THEOBALD, Ulrich. Chinaknowledge - a universal guide for China studies [online]. Rev. 2015-12-12 [cit. 2016-12-14]. Kapitola Persons in Chinese History - The Earlier Seven Masters (qian qi zi 前七子). Dostupné online. (anglicky)