Rimavská Sobota
Rimavská Sobota | |
---|---|
Panorama města Rimavská Sobota | |
Poloha | |
Souřadnice | 48°22′53″ s. š., 20°1′12″ v. d. |
Nadmořská výška | 208 m n. m. |
Stát | Slovensko |
kraj | Banskobystrický |
okres | Rimavská Sobota |
tradiční region | Malohont |
Rimavská Sobota | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 77,55 km² |
Počet obyvatel | 24 322[1] |
Správa | |
Status | město |
Starosta | Jozef Šimko |
Vznik | 1268 |
Oficiální web | www |
mesto | |
Adresa obecního úřadu | Mestský úrad Rimavská Sobota Svätoplukova 9 979 01 Rimavská Sobota |
Telefonní předvolba | 047 |
PSČ | 979 01 |
Označení vozidel (do r. 2022) | RS |
NUTS | 514462 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rimavská Sobota (maďarsky Rimaszombat, německy Großsteffelsdorf) je město na řece Rimavě v jižním Slovensku, patřící k Banskobystrickému kraji, v historickém regionu Malohont. V roce 2016 zde žilo 22 827[1] obyvatel. Rimavská Sobota je administrativní a hospodářské středisko okresu a okolí. Ve městě převažuje obyvatelstvo slovenské (60%) a maďarské (35%) národnosti. Rimavská Sobota je město s oficiálně nejvyšší nezaměstnaností ze všech měst na Slovensku.[2]
Historie
Území v blízkosti Rimavské Soboty bylo osídleno již během pravěku, a to v době bronzové, archeologické nálezy pocházejí z období pilinské kultury, halštatského období, a také z doby římské. První středověkou osadu, existující již za krále Gézy v letech 1074-1079, zničili Mongolové. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1268 z listiny kancléře Štefana, v níž je osada nazvána Rymboa Zumbota. Název odkazuje k právu sobotního trhu. Městská práva obec získala roku 1334. Mezi lety 1441 - 1460 byla obsazena husitskými oddíly Jana Jiskry a bratříky, kteří zde vybudovali pevnost Sobôtka a vyjednávali s uherským regentem "turkobijcem" Jánošem Huňádym[3]. V roce 1508 město vyhořelo. K jeho obnově byl pozván italský architekt, který vytvořil šachovnicový půdrys města. Od poloviny 16. století do roku 1601 město podléhalo turecké nadvládě Osmanské říše a trpělo nájezdy loupeživých Martalovců. V roce 1668 je císař Leopold I. připojil k habsburské říši a povýšil na královské město. Roku 1735 císař Karel VI. městu k domobraně udělil právo meče.
Roku 1792 zde osvícenci založili jednu z prvních vědeckých společností na Slovensku. V 19. století bylo město sídlem Gemersko-malohonstké župy. 26. prosince 1805 zde na útěku z prohrané bitvy u Slavkova přenocoval zraněný generál Kutuzov. Revoluční rok 1848 zde proběhl dramaticky, proti revolucionářům, které vedli Štefan Marko Daxner a Ján Francisci, zasáhla vojska tří armád. Památku revolucionářů připomíná bronzový pomník básníka Sándora Petöfiho.
Za první republiky se město hospodářsky příliš nerozvíjelo, ve druhé světové válce patřilo k Maďarskému království. 21. prosince 1944 bylo osvobozeno vojsky 2. ukrajinského frontu pod velením maršála Penelina. Maďarské obyvatelstvo bylo podle Benešových dekretů v letech 1945-46 vystěhováno. V období socialismu bylo město silně přestavěno a industrializováno.
Charakter města
Jde o okresní město, aministrativní a průmyslové centrum okresu. Průmysl zastupují konzervárna, mlékárna, masné závody. Pivovar Gemer a továrna na tabákové výrobky již byly zrušeny. Kulturní život města kromě dvou příležitostných festivalů zastupuje Gemersko - Malohontské múzeum, věnované Gemerskému a Malohontskému regionu.
Národnostní složení
V Rimavské Sobotě žije obyvatelstvo těchto národností:[4]
Památky
historizující budova župního domu Francouzského slohu z roku 1798 Malohontské župy na Hlavním náměstí.
klasicistní budova župního domu ( Čierny orol ) z roku 1849 Gemersko - Malohontské župy na Hlavním náměstí
klasicistní budova župního domu z roku 1901 Gemersko - Malohontské župy na náměstí Mihálya Tompu.
Budova Uherského královského soudu z roku 1887, teď okresní soud.
- klasicistní kostel sv. Jan Křtitele z roku 1790 na Hlavním náměstí
- barokně klasicistní kalvínský kostel z roku 1784 na Hlavním Náměstím , hrob uherského sochaře Ištvána Ferénczy
- luteránský kostel z roku 1832 stojí v Cukrovarské ulici
- klasicistní budova radnice z roku 1801
- fragmenty tureckého mostu z roku 1553
- historizující budova reformního gymnázia
- Hvězdárna z roku 1975
- Gemersko-malohontské muzeum se stálou expozicí, patří mezi nejstarší muzea na Slovensku. Vzniklo roku 1882. Původním sídlem muzea do roku 1910 byla budova bývalého Malohontského župního domu na Hlavním náměstí. Dnes se nachází v budově bývalých kasáren, postavených roku 1850. Muzeum se specializuje na dokumentaci, výzkum a získávání sbírek z historie, archeologie, etnologie, výtvarné umění, přírodní vědy a romská kultura regionu Gemer a Malohont. Bohaté sbírkové fondy muzea společenských a přírodních věd doplňuje rozsáhlý historický knižní fond. Celkový sbírkový fond přesahuje počet 93 000 předmětů.
Pomníky a busty
- Sousoší básníků Jána Francisci-Rimavského a Michala Miloslava Bakulínyho
- Blaha Lujza (herečka)
- Sándor Petőfi (básník)
- Tompa Mihály (básník)
- Štefan Marko Daxner (Štúrovec)
- Busta Ivana Kraska
- Busta Jána Botta
Symboly města
Symboly města jsou:[5]
- Znak (Erb)
- Vlajka
- Pečeť
- Kombinovaná korouhev
- Řetěz primátora
- Standarta primátora
Znak městu udělil uherský král Zikmund Lucemburský při své návštěvě v roce 1387. Znak zobrazuje černou rozkřídlenou orlici s červenou zbrojí na stříbrném štítu. Z barev znaku je odvozená i současná černo-červeno-bíla vlajka města.[6]
Školství
Ve městě se nachází tyto střední školy:
- Gymnázium
- Obchodní akademie
- Střední zemědělská škola
- Střední průmyslová škola potravinářská
- Střední odborné učiliště zemědělské
- Střední odborné učiliště zemědělsko - potravinářské
- Střední odborné učiliště služeb
- Střední odborné učiliště strojírenské
Doprava
Silniční
- Město leží na frekventované silnici E58 (Bratislava – Nitra – Zvolen – Lučenec - Rimavská Sobota – Tornaľa – Rožňava – Košice – Michalovce – Užhorod)
- Autobusovou dopravu zabezpečuje SAD Lučenec.
Železniční
Stanice Jesenské leží na trati číslo 160 (Zvolen – Lučenec – Fiľakovo – Jesenské – Tornaľa - Rožňava – Košice)
- Trať číslo 175 (Rimavská Sobota – Poltár)
MHD
- Ve městě funguje MHD formou čtyř autobusových linek (1,2,3,4).
Zajímavost
V roce 2001 Mezinárodní astronomická unie pojmenovala planetku 20495 na počest slovenského města Rimavská Sobota. Model planetky se nachází v parku hvězdárny.
Osobnosti
Rodáci
- Martina Moravčíková (* 1988), česká plavkyně, olympionička
- Zoltán Pálkovács (* 1981 – 2010), slovenský judista, olympionik
- Ilma Rakusa (* 1946), švýcarská spisovatelka a překladatelka
Rezidenti
- Karel Augusta (malíř)
- Vladimír Mináč - žák zdejšího gymnázia
Partnerská města
- Kolín, Česká republika
- Ózd, Maďarsko
- Tiszaújváros, Maďarsko
- Salonta, Rumunsko
- Swietochlowice, Polsko
Odkazy
Reference
- ↑ a b Štatistický úrad Slovenskej republiky (ZIP 187 kB)
- ↑ Rimavskosobotský okres má najväčšiu nezamestnanosť na Slovensku (slovensky)
- ↑ Detaily vylíčil Alois Jirásek v románu Bratrstvo
- ↑ http://www.rimavska-sobota.sk/
- ↑ http://www.rimavskasobota.sk/?id_menu=17152&firmy_slovenska_flag=0
- ↑ http://www.rimavskasobota.sk/main.php?id_menu=16938&firmy_slovenska_flag=0
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Rimavská Sobota na Wikimedia Commons
- (slovensky) (anglicky) (maďarsky) Oficiální stránky města
- (slovensky) Stránky města