Paňdžábština
| Paňdžábština (ਪੰਜਾਬੀ / پنجابی / Pañjābī) | |||
|---|---|---|---|
| Rozšíření: | Pákistán, Indie, Velká Británie, USA, Kanada | ||
|
Počet mluvčích: |
104 000 000 |
||
|
Klasifikace: |
|
||
| Písmo: | Gurmukhi, Shahmukhi, Dévanágarí | ||
| Postavení | |||
| Regulátor: |
není stanoven |
||
| Úřední jazyk: | Paňdžáb, Harijána, Amritsar, Čandígarh, Dillí | ||
| Kódy | |||
| ISO 639-1: | pa | ||
| --- |
|
||
| SIL: | PNJ | ||
| Wikipedie | |||
| pa.wikipedia.org | |||
Paňdžábština (ਪੰਜਾਬੀ v gurmukhi, پنجابی v shahmukhi), je indoevropský jazyk patřící do podskupiny indoíránských jazyků do indoárijské jazykové rodiny. Je používána v historické oblasti Paňdžábu nacházející se na severu Indie a v Pákistánu. Mluvčích tohoto jazyka je něco kolem 100 miliónů. Paňdžábština se vyvinula z dialektu sanskrtu Prákrt, podobně jako hindština, ale na rozdíl od ní obsahuje více archaismů a nepravidelností. Pro psaní paňdžábštiny se používá především písmo gurmukhi (z úst zasvěcenců), které je velmi blízce spojeno se sikhismem.
V Pákistánu, kde paňdžábština není úředním jazykem, se obvykle zapisuje písmem shahmukhi, což je varianta perské úpravy arabského písma požívaná také pro zápis urdštiny. Většina indických mluvčích ve státu Paňdžábu a sousedních státech Himáčalpradéš a Harijána používají písmo Dévanágarí.
V současnosti se paňdžábsky mluví ve všech moderních společnostech Indie (včetně severu) a mimo Indický subkontinent je paňdžábština používána uvnitř velkých sikhských společenství v Malajsii, Singapuru, Indonésii, Austrálii, na Novém Zélandu, v Kanadě, USA, Mexiku, Chile, Argentině, Anglii, Polsku, Španělsku, Francii, Německu, Nizozemí a Švýcarsku.
