Ludmila Engquistová
| Přehled medailí | ||||
|---|---|---|---|---|
 Ludmila Engquistová |
||||
Jako reprezentantka Švédska  |
||||
| Letní olympijské hry | ||||
| zlato | LOH 1996 | 100 m překážek | ||
| Mistrovství světa v atletice | ||||
| zlato | MS 1997 | 100 m překážek | ||
| bronz | MS 1999 | 100 m překážek | ||
Jako reprezentantka SSSR  |
||||
| Mistrovství světa v atletice | ||||
| zlato | MS 1991 | 100 m překážek | ||
| Halové MS v atletice | ||||
| stříbro | HMS 1989 | 60 m překážek | ||
| zlato | HMS 1991 | 60 m překážek | ||
| Halové ME v atletice | ||||
| stříbro | HME 1989 | 60 m překážek | ||
| zlato | HME 1990 | 60 m překážek | ||
Jako reprezentantka SNS  |
||||
| Halové ME v atletice | ||||
| zlato | HME 1992 | 60 m překážek | ||
Ludmila Engquistová (rozená Ludmila Viktorovna Leonovová, později Ludmila Narožilenková, rusky Людмила Викторовна Нарожиленко-Леонова; * 21. dubna 1964, Tambovská oblast) je bývalá sovětská atletka ruské národnosti, sprinterka, jejíž specializací byly krátké překážkové běhy. Od roku 1996 reprezentovala Švédsko.
4. února 1990 v Čeljabinsku překonala časem 7,69 s halový světový rekord v běhu na 60 metrů překážek, když původní rekord Bulharky Jordanky Donkovové z roku 1987 vylepšila o pět setin sekundy.[1] Engqvistové výkon z prvního místa dlouhodobých tabulek vymazala až po 18 letech Švédka Susanna Kallurová, která 10. února 2008 v německém Karlsruhe zaběhla trať v čase 7,68 s.[2]
V únoru roku 1993 měla pozitivní dopingový nález na anabolické steroidy a byla vyloučena z halového MS v Torontu. Následně dostala čtyřletý zákaz činnosti.[3] V prosinci roku 1995 ji byl trest zrušen.[4] Nedovolené prostředky ji do jídla dával její bývalý manžel.[5]
V roce 1996 se stala v Atlantě olympijskou vítězkou v běhu na 100 metrů překážek. Ve finále trať zaběhla v čase 12,58 s. O jednu setinu pomalejší byla Slovinska Brigita Bukovecová. Reprezentovala také na olympiádě v Soulu v roce 1988 a na letních hrách 1992 v Barceloně. V roce 1997 se stala v Athénách podruhé v kariéře mistryní světa, první titul získala již v roce 1991 na světovém šampionátu v Tokiu.
Obsah |
Osobní rekordy[editovat]
Hala
Dráha
Odkazy[editovat]
Reference[editovat]
- ↑ Běh na 60 m překážek (ženy) - dlouhodobá tabulka
- ↑ Kallurová překonala světový rekord na 60 m překážek
- ↑ Nejznámější dopingové případy v atletice
- ↑ Ľudmila Engquistová sa víťazne vrátila nad atletické prekážky tri mesiace po ťažkej operácii
- ↑ Veľký míting neurobí iba svetový rekord
Externí odkazy[editovat]
- (anglicky) Profil na stránkách IAAF
- (anglicky) Profil na sports-reference.com
