Textilie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Látka (textil))
Skočit na: Navigace, Hledání
Nedělní textilní trh v Karáčí v Pákistánu

Textilie (z latinského textilis, tkaný) je souhrnný název pro textilní vlákno a výrobky, které obsahují nejméně 80 % váhového množství textilních vláken. [1] [2]

Následující článek stručně vysvětluje základními pojmy a souvislosti od suroviny až po výrobek před konečným použitím.

Příspěvek se nezabývá způsoby a formami použití textilií jako jsou

  • Oděvy, bytové a technické textile
  • Výrobky, které obsahují i jinou než textilní surovinu (s doplňujícím významem)

Historie textilu[editovat | editovat zdroj]

  • již v dávnověku bylo použito vřetene k výrobě hrubé příze
  • 30 000 př.n.l. – lněné šicí nitě (jeskyně Dzudzuana v Gruzínsku) [3]
  • 25 000 př. n.l. – plošné textilie zhotovené “předtkalcovskou” technikou (negativní otisky na pálené hlíně v Dolních Věstonicích) [4]
  • 15 000 př.n.l. – šňůry (karbonizované zbytky v Lascaux, Francie) [5]
  • V Jižní Americe byla objevena lněná tkanina, která je údajně starší než 10 000 let[6]
  • cca 6500 před n.l. - v jeskyni Nehal Hemar, v Izraeli byly objeveny zbytky textilie vytvořených technikou, která byla používána před vynálezem předení nepřerušované příze. Tato technika používala krátkých délek příze, vzájemně propletených smyčkami. Aby byl vytvořen jemný výrobek, vyžadovalo to mnohem více umu než pletení.
  • 4200 před n.l. - období Mezolitu, nález v Naalebinding (Dánsko), naznačující rozšiřování této technologie do Severní Evropy.
  • cca.2000 př. n.l. - Barvení indigem (Egypt)
  • 200 př. n. l.200 n.l. - přibližné datum vzniku pletenin v Peru, které na americkém kontinentě objevili španělští kolonisté
  • cca. 200 n.l. - štočkový tisk na hedvábí (Čína)
  • cca. 1000 n.l. - ponožky pletené z předené bavlny (Egypt)
  • 1589 - mechanické pletení „stocking frame“ (Anglie)
  • 1779 - “létající (tkalcovský) člunek” (Anglie)
  • 1790 - žakárový stroj (Francie)
  • 1830 - prstencový dopřádací stroj (Anglie)
  • 1856 - syntetické barvivo (Anglie), jazýčková pletací jehla (Anglie)
  • 1892 - viskózové vlákno
  • 1896 - skleněné textilní vlákno (Německo)
  • 1930 - jehlový tkací stroj
  • 1937 - výroba polyamidového vlákna (USA)
  • 1945 - výroba polyesterového vlákna (Anglie)
  • 1956 - výroba polypropylénového vlákna (Itálie)
  • 1959 - syntetické elastické vlákno (USA)
  • 1960 - pneumatický tkací stroj
  • 1963 - rotorový dopřádací stroj (Československo)
  • 1964 - aramidové vlákno (USA)
  • 1980 - mikrovlákno (Japonsko)
  • cca. 1985 - výroba nanovláken (USA)[7]

Výroba textilií[editovat | editovat zdroj]

Indický tkadlec připravující osnovu, ve vesnici poblíž indické Kanchipuram

Textilní výroba je staré řemeslo, jež bylo k nepoznání změněno technologickým pokrokem. Naprostá většina textilií dnes pochází z hromadné nebo sériové průmyslové výroby. Na jejich hodnotě má však přes pokročilou mechanizaci a částečnou automatizaci poměrně vysoký podíl lidská práce. Z toho důvodu se textilní výroba přemísťuje do zemí s nižšími mzdovými náklady a v regionech s vysokou životní úrovní téměř vymizela.

Spotřeba textilních surovin obnášela v roce 2010 asi 80 milionů tun [8] a obrat obchodu s textiliemi dosáhl na konci 20. století 1,5 bilionu US$, což bylo (po turistice a informatice) třetí největší odvětví světové ekonomiky (viz Wulfhost).

Z níže uvedeného příkladu se dá odvodit, že se textilní výrobou zabývá ve světě několik milionů lidí:

K výrobě 1 kg tkaniny k oděvním účelům je od přejímky vlákenné suroviny (v přádelně) až po vybavenou zásilku zboží (v zušlechťovně) v moderně zařízeném podniku zapotřebí cca. půl hodiny lidské práce (výrobní a pomocné činnosti, včetně administrativy). Tento druh výroby je sice v textilním průmyslu poměrně silně zastoupen, je to však jen jedna z desítek zčásti značně rozdílných technologií.

Textilní názvosloví[editovat | editovat zdroj]

Vlákno[editovat | editovat zdroj]

Základem každé textilie je vlákno. Vlákno se ve výjimečných případech používá v nezměněném stavu, jinak se podle účelu dalšího použití zpracovává předením, plstěním, vpichováním, prošíváním, lisováním, a lepením.

Podle původu[editovat | editovat zdroj]

se vlákna rozdělují na:

Přírodní vlákna Chemická vlákna
Druh Příklad Druh Příklad
rostlinná bavlna z přírodních polymerů viskóza
živočišná přírodní hedvábí ze syntet. polymerů polyester
anorganická azbest nepolymerní skleněné vlákno

Pro určité účely se vlákna upravují barvením, bělením nebo regulovanou sráživostí

Způsob zpracování[editovat | editovat zdroj]

Předení[editovat | editovat zdroj]

Předení v textilní češtině znamená výrobu příze (výlučně) z přírodních a umělých staplových vláken. V jiných jazycích se pod tímto označením (např. angl.: spinning, něm.: Spinnen, Erspinnen) mimo předení rozumí také zvlákňování chemických materiálů, tedy výroba, jejímž výsledkem je příze z nekonečných vláken, kabílek nebo stříž na staplové příze.

Podíl příze na spotřebě staplových a nekonečných vláken se dá odhadnout na více než 80 % (z toho se skoro třetina vyrábí z nekonečných vláken).

Plstění[editovat | editovat zdroj]

je v původní podobě zpevňování plošné vrstvy vláken (rouna) působením tepla, vlhkosti a opakovaného mechanického namáhání.

Plst se dnes většinou vyrábí „suchou“ technologií – vpichováním.

Ruční plstění vpichováním (většinou do pramene z mykaných vláken) se provozuje jen jako hobby.

Vpichování[editovat | editovat zdroj]

Do rouna se vpichují jehly zvláštního tvaru, pomocí kterých se vlákna vzájemně zauzlí. Tato technologie se požívá také při výrobě některých druhů netkaných textilií.

Zpevňování rouna na netkané textilie[editovat | editovat zdroj]

Vrstva staplových vláken se zpevňuje:

  • Proplétáním
    • z jednotlivých vláken se tvoří očka, která se navzájem spojují
    • vlákenné rouno se zpevňuje osnovní pleteninou
  • Lisováním - tlakem vodních paprsků (působí podobně jako jehly při vpichování)
  • Lepením rouna disperzními pojivy – impregnací, postřikem, tiskem (vzorovaného válce)
  • Tavením polymeru ve vlákenném rounu a schlazením
Všívání[editovat | editovat zdroj]

Všívání (tufting) je dnes daleko nejrozšířenější technologie výroby podlahových krytin. Jehlami se propichuje podkladová tkanina a zanáší se do ní vlasové niti, které na lícní straně textilie vytváří plyšový nebo velurový povrch.

Tufting se někdy přiřazuje k technologiím netkaných textilií.

Galerie textilních vláken[editovat | editovat zdroj]

Příze[editovat | editovat zdroj]

Podstatná část textilních vláken se používá k výrobě příze. Tato vzniká

  • jako staplová, provázáním jednotlivých vláken o délce cca. 10-150 mm
  • jako „hedvábí“ (filament, příze z nekonečných vláken) protlačením horké vlákenné masy tryskou (u chemických vláken) nebo

- odmotáním (přírodního hedvábí) z kokonu.

Druhy a názvy přízí[editovat | editovat zdroj]

je možné rozdělit například podle:

Výrobní technologie Způsobu dopřádání Způsobu úpravy Použití
mykaná bavlnářská prstencová jednoduchá hladká tkaní
mykaná vlnařská rotorová jednoduchá efektní pletení
poločesaná předeno-skaná skaná ruční práce
česaná (vlnařská) frikční tvarovaná šicí nitě
česaná (bavlnářská) dopřádaná tryskou mercerovaná koberce
a j. a j. barvená provaznické výrobky

Každá hotová příze je viditelně označena údajem o jemnosti a druhu materiálu, ze kterého byla vyrobena. (Pro velkoodběratele se často udávají také některé fyzikální vlastnosti, počet zákrutů a pod.).

Galerie přízí[editovat | editovat zdroj]

Tkanina[editovat | editovat zdroj]

Tkanina je plošná textilie, která vzniká provázáním osnovy a útku.

Tkalcovny spotřebují více než polovinu všech na světě vyrobených přízí. (Z hrubých odhadů z 80. let minulého století se dá odvodit, že to bylo více než 60 %).

Druhy a názvy tkanin[editovat | editovat zdroj]

Druhy tkanin se mohou rozdělit například podle následujících kriterií:

Vazba Vzorování Speciální druh Obchodní název
plátnová (+odvozené v.) hladké smyčková popelín
keprová (+odvozené v.) vzorování osnovou plyšová tvíd
atlasová (+odvozené v.) vzorov. s 1 útkem perlinková taft
krep s útkovou záměnou kobercová flanel
kanava žakarské stuhová axminster
vafle a j. brožovaná a desítky jiných

Galerie tkanin[editovat | editovat zdroj]

Pletenina[editovat | editovat zdroj]

Druhy a názvy pletenin[editovat | editovat zdroj]

Pleteniny jsou po tkaninách druhá největší skupina textilních výrobků.

Ruční pletení je sice jednodušší než tkaní, první výrobky vznikly však pravděpodobně o několik tisíciletí později než první tkaniny.

Strojní pletení je podstatně produktivnější než tkaní (1m² průměrné pleteniny se vyrobí až šestkrát rychleji než stejné množství tkaniny).

Výrobky se rozdělují na dva odlišné druhy:

  • zátažné pleteniny - očka tvoří v pletenině při každé otáčce stroje vždy jen z jedné niti vodorovný řádek, pletenina se snadno párá
  • osnovní pleteniny - vazba se tvoří kolmým směrem z několika tisíc nití (osnovy) naráz, výrobek se nedá párat

U obou skupin existuje několik desítek variant v provázání nití, např.: hladká, proužková, žakárová, trikotová, plyšová vazba a mnoho jiných.

Galerie pletenin[editovat | editovat zdroj]

Ruční práce[editovat | editovat zdroj]

Druhy a názvy ručních prací[editovat | editovat zdroj]

Ruční práce s textiliemi se dají rozdělit následovně:

Práce s vlákny -

  • Předení
  • Plstění

Práce s přízí -

Práce s plošnými textiliemi -

Ruční práce s textilními materiály se dnes provádí hlavně jako hobby, v omezené míře se některé techniky používají v manufakturní a umělecké výrobě (výjimka: vázání koberců).

Nejen tkaní, pletení a šití se zmechanizovalo, v posledních cca. 100 letech se také například paličkování, vyšívání, splétání a oplétání šňůr aj. provozují jako strojní průmyslová výroba.

Galerie ručních prací[editovat | editovat zdroj]

Zušlechťování textilií[editovat | editovat zdroj]

Pro některé textilie se část zušlechťování provádí již u suroviny nebo polotovarů (vlákenné vločky, prameny, příze). Požadované vlastnosti výrobků se však zpravidla dosáhnou až po konečné chemické nebo mechanické úpravě.

Proces zušlechťování probíhá většinou v několika stupních. Ty se nejčastěji dělí a označují následovně:

Výrobní stupeň Technologie, příklady
Předúprava a bělení
bavlny, směsí a lýkových vl. požehování, odšlichtování, praní, vyvářka, sušení, bělení
vlny karbonace, valchování, krabování, chlorování, bělení
přírod. hedvábí odkližování, bělení, zatěžování
syntetických vláken fixace, optické zjasňování, (výjimečně bělení)
Barvení
Výběr barviva (cca. 10 základ. druhů) podle: žádaného odstínu, afinity k druhu vláken, stálosti vybarvení
Výrobní postup diskontinuální, kontinuální
Tisk
Druhy tisku:
• podle účinku barev

přímý, leptový, rezervový
• podle strojního vybavení válcový, filmový, tisk přenosem, digitální
Výrobní postup příprava pasty – tisk – sušení – fixace - praní
Speciální úpravy
Mechanické kalandrování, česání, postřihování, lisování, kompres. srážení a j.
Chemické nemačkavá, antistatická, protižmolková, matování, nánosové úpravy a j.

Galerie zušlechťování textilií[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Alfons Hofer, Stoffe : 1. Textilrohstoffe, Garne, Effekte, 7. völlig überarbeitetet Auflage, Frankfurt am Main : Deutscher Fachverlag, 1992, ISBN 3-87150-366-5
  • Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka (SNTL Praha 1981)
  • Bauer/Koslowski: Chemiefaser-Lexikon,ISBN 3-87150-185-9, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 1983
  • Wulfhorst: Textile Fertigungsverfahren, Hanser 1998, ISBN 3-446-19187-9, str. 4

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ČSN 800001 Textilie. Třídění a základní názvy: http://eshop.normservis.cz/norma/csn/800001/28.3.1973
  2. Definice textilního výrobku ze Zákona o ochraně spotřebitele: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/spotrebitel/cast1.aspx#par2
  3. Lněné šicí nitě více než 30 000 staré (anglicky): http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19745144
  4. Předchůdce tkalcovské techniky: http://uprav.ff.cuni.cz/pages/semi/2.prednaska
  5. Zmínka o nálezu šňůr v Lascaux: http://uprav.ff.cuni.cz/pages/semi/3.prednaska.pdf
  6. Nejstarší tkanina: http://www.lateinamerika-studien.at/content/geschichtepolitik/geschichte/geschichte-490.html
  7. Výroba nanovláken: http://www.emea.donaldson.com/de/filtermedia/support/faq.html
  8. Spotřeba textilních vláken v roce 2010 (německy): http://www.oerlikontextile.com/de/desktopdefault.aspx/tabid-1763/

Související články[editovat | editovat zdroj]